Ona se mu věnuje profesionálně, pro něho je to zábava na plný úvazek. Pojí je vítězství v klání Desperados DJ No. 1. a vzniklé kamarádství. DJové Michaela Maťugová alias Queen B a Vít Šimeček neboli VIIITO nám přibližují, jak vypadá elektronická hudební scéna, zůstává dominantou mužů? A je možné na stagi strávit celý život?
Vítku, vy jste v první řadě lékař, jak se to slučuje s hraním v klubech?
Pro mě je to koníček na plný úvazek a aktuálně velmi dobrý přivýdělek k doktorskému platu. Vlastně to není ani nijak bizarní. Muzikantem jsem celý život. Hraju na trubku, dělal jsem funky, skáčko, a když jsem se během covidu učil na státnice, potřeboval jsem poslouchat muziku, která by mě stimulovala v učení a zároveň mě moc nerozptylovala slovy – a vykrystalizovala z toho elektronická hudba. Chytlo mě to. Chtěl jsem pokračovat v hraní pro lidi, v lockdownech to ale nešlo, tak jsem si koupil DJ kontroler a hrál pro sebe. No a je z toho vítězství v soutěži Desperados DJ No. 1.
Nepřemýšlel jste někdy, že s medicínou seknete?
Absolutně ne. Ta diverzifikace je nesmírně důležitá. Myslím, že být třeba právník a do toho řídit tramvaj je naprosto v pořádku, i když to na začátku nedává smysl. Je důležité dělat věci, které spolu na první pohled absolutně nesouvisejí. Mně ta různorodost pomáhá jak při stresech v doktorské práci, tak naopak s frustracemi v DJingu, kdy se občas musíme trochu prostituovat a brát akce, které primárně úplně nechceme, ale posunou nás k příležitostem, o které stojíme.
DJ VIIITO i DJane Queen B jsou úspěšnými účastníky loňského ročníku soutěže Desperados DJ No. 1, společného projektu značky Desperados – výrobce piv ochucených tequilou – a hudební televizní stanice Óčko. Talenty hledají i letos a finalisty opět čeká produkční průprava, výlet na Ibizu a také místo za DJským pultem na evropském festivalu Beats For Love.
Jak jste se k hraní dostala vy, Michaelo?
Mě hudba baví odmalička, stejně jako VIIITO jsem si prošla různými hudebními žánry. Pak jsem u svého bratra uslyšela české Dance Radio a elektronická taneční hudba mě lapila. Vyhledávala jsem podobné koncepty, klubové akce a při studiu a práci pomalu začala i s hraním. Ve škole jsem měla přezdívku včela a na základě toho vzniklo umělecké jméno Queen B.
Když jsem začínala, milovala jsem drzé tóny tech house a techna. S přibývajícím počtem akcí jméno Queen B trochu zkomerčnělo a cítila jsem, že se chci vrátit ke svému původnímu soundu. A to položilo základy alter ega Ræven právě pro tento žánr. Hudební směr jsem lehce diverzifikovala. Díky Ræven přišel nový proud hudební svobody, inspirace a energie. Aktuálně se DJingem živím a k tomu zaštiťuji projekty Študka, LoudLife a nový Ibiza Beat Camp. Předtím jsem ještě pracovala, ale kloubit vše dohromady bylo opravdu na hraně. Kvůli vyčerpání jsem se dostala do prvotního stadia vyhoření. Ze šíleného tempa jsem proto ubrala.
DJing byl dlouhou dobu mužská záležitost, jak je to nyní? Vnímáte nějaké rozdíly v přístupu k ženám a mužům?
V: Holek přibývá a jsem za to moc rád, dobře se mi s nimi spolupracuje. Přijde mi, že u nás dostávají i dost prostoru. Co se týká rozdílného přístupu, tak to posoudit nedokážu. Ptal jsem se ale DJky Nonalis a ta vnímá, že u žen hraje obrovskou roli vzhled, potažmo krása a image. Daleko víc než u mužů. Talentovaná dívka, která třeba nesplňuje „kritéria“ ohledně vzhledu, se hůř prosazuje. A já souhlasím, že ten sexismus se objevuje. Troufám si ale říct, že klíčová je stále autenticita, když člověk něčím vyčnívá. Samozřejmě také záleží na typu eventů. Existují festivaly, klubová scéna, ale třeba také firemní akce, kde o tu kvalitu zas tolik nejde.
Michaelo, souhlasíte, že atraktivita je důležitou premisou úspěchu?
Určitě se u žen vzhled řeší daleko víc. Některým promotérům stačí, abyste si stoupla za pult a dobře vypadala, a ani nemusíte umět hrát, což mě hodně mrzí. Já to mám nastavené jinak. Snažím se na sebe pozornost nepoutat, schválně se často oblékám jako kluk. Samozřejmě se o sebe starám, ale ve zdravé míře. Nebudu ze sebe dělat něco jiného jen proto, abych získala víc kšeftů. Mám rada autenticitu. Po celou dobu své kariéry se soustředím na to, aby mě lidé brali kvůli mé hudbě a energii. Ten tlak je obrovský, ale záleží na člověku, jestli se mu podvolí, anebo se bude snažit zůstat co nejvíc sám sebou.
Nejznámější a nejlépe vydělávající DJové jsou stále muži. Jsou snad talentovanější?
M: Žebříčky samozřejmě sleduju a muži skutečně převládají. Na druhou stranu v tomto byznysu působí dlouho a jsou vážně schopní. Například tvorba a celý marketing Davida Guetty je excelentní, i když za jeho úspěchem stojí mnoho lidí. Každopádně ty přední příčky se v podstatě nemění a asi bude ještě chvíli trvat, než se mezi nimi dočkáme ženské zástupkyně. Ta konkurence je obrovská. Nebrala bych to však nutně jako podceňování žen. Navíc se poslední dobou ty rozdíly zmenšují, to je citelné.
Producent, DJ a trumpetista, který se zaměřuje na melodic techno & house, afro house, organic house. Během vystoupení využívá sametového tónu křídlovky a pronikavé frekvence trumpety s harmonickým dusítkem. Inspiruje se světovými jazzovými muzikanty. V roce 2022 zvítězil v soutěži Desperados DJ No. 1.
Už jste to zmínili, konkurence v DJingu je výrazná. Jak se v něm dá uchytit?
M: Pokud se tomu chcete věnovat naplno a máte potenciál, je zapotřebí dělat velké množství aktivit i mimo hudbu. Není to tak, že se jen postavíte na stage a odehrajete gig. Musíte tu práci dělat konzistentně, nevzdávat se, když vás kritizují. Zůstat odhodlaný a hudbě oddaný. Publikum je obrovské a ne každý se s vaší hudbou ztotožní, což je o. k. Není ani ideální tlačit na pilu. Hlavně vždy zůstaňte sami sebou. Zkuste se ponořit do produkce a nějak se odlišit. Buďte příjemnou změnou.
Máte nějakou vysněnou metu?
V: Mým životním cílem je vlastní produkce. S ní bych se chtěl prosadit nejen u nás, ale především ve světě a stát se jedním z top světových producentů. Pomyslnou metou je například festival Burning Man v Nevadské poušti, Tomorrowland v Belgii nebo nejlepší kluby na Ibize a v Mexiku. Cíle jsou velké, ale má to své opodstatnění. Hraju teprve dva roky, teď jsem byl v Maďarsku na Balatonu, na Sea Star Festivalu v Chorvatsku a dvakrát jsem zakusil Ibizu. To jsou mety, které jsem si přál splnit do pěti let, ale přišly mnohem rychleji, což jsem upřímně vůbec nečekal. A tak to nyní posouvám výš.
Queen B hraje po celém Slovensku a Česku žánry jako EDM, tech house a house music. Pod alter egem „Ræven“ pak techno a undergroundovou hudbu. Na ostrově Ibiza pořádá DJské kurzy. Aktivně spolupracuje s hudební televizí Óčko, v roce 2022 byla finalistkou soutěže Desperados DJ No. 1.
Je vůbec možné tohle povolání dělat do konce života? Jak z pohledu udržitelnosti životního stylu, tak případného rodičovství?
M: Je to dost individuální, někomu to vydrží celý život, jinému po pár letech dojdou síly anebo se jednoduše rozhodne pro jiný směr. Velmi záleží na podpoře nejbližších. Pokud máte chápajícího partnera a rodinu, vše se snáší lépe. Když si člověk na sebe dá pozor, najde balanc mezi nočním životem a ostatními aktivitami, jde to zvládnout. Ten únik z reality je však důležitý. Co se týká rodičovství, tak to zatím nevím. Vždy si ale říkám, že kde je vůle, je i cesta. Když ovšem změníte své priority a rozhodnete se věnovat naplno rodině a dětem, je to také zcela přirozené.
V: Lépe se asi vyjádřím k tomu životnímu rytmu a rovnou uvedu příklad. Můj otec pracuje v 63 letech na ARO a slouží třicetihodinové směny, což mi přijde daleko náročnější a zodpovědnější. Také spánkový deficit je nesrovnatelně větší, než když několikrát do týdne odehrajete šestihodinový koncert. Pokud to vztáhnu na sebe, připadá mi, že od té doby, co jako praktik nemusím sloužit, mám spoustu času. Ponocování mi nevadí. Akorát je potřeba najít rovnováhu. Teď jsem ve fázi, kdy často hraju, užívám si to ve velkém včetně mejdanů a drinků. Už si ale uvědomuju, že do budoucna by to byla cesta do pekel. Co se týče dlouhodobosti, nejlepším DJům a producentům v „mé“ sféře je kolem šedesáti a věnují se tomu naplno.