Dětem jsme se naučili spořit. Ale co naše vlastní finanční jistota?

V posledních letech čelily české domácnosti mnoha finančním výzvám – od pandemie až po rostoucí ceny energií a inflaci. Tyto události donutily rodiny pečlivěji zvažovat své výdaje, šetřit a lépe plánovat budoucnost. Zlepšení reálných mezd a zpomalení inflace však přineslo alespoň částečné pozitivní změny: podle dat Generali České pojišťovny, která ve spolupráci s agenturou Ipsos analyzovala finanční situaci domácností, stále více české rodiny dbají na finanční udržitelnost svých rozpočtů.

Děti na prvním místě

Většina rodičů myslí na budoucnost svých dětí. Podle průzkumu spoří nebo investuje pro své děti v rámci alespoň jednoho finančního produktu až 78 % českých rodin. Nejčastěji využívají stavební spoření, spořicí účty nebo dětské bankovní účty. Jsou ale tyto produkty opravdu nejvýhodnější?

Rodiče mají možnost zvolit i efektivnější a výnosnější způsoby spoření. Čím dříve začnou sobě i svým dětem investovat, tím větší výnosy mohou získat díky dlouhodobému zhodnocení peněz. Mezi vhodné produkty patří například doplňkové penzijní spoření pro děti nebo podílové fondy, které mohou nabídnout vyšší výnosy než běžné spořicí účty.

Na druhé straně přibližně pětina rodin dětem nespoří vůbec. Jako důvod uvádějí nedostatek peněz nebo výchovu, kterou svým potomkům předali. Samozřejmě, že správné hodnoty a vzdělání jsou klíčové, ale finanční rezerva může dětem výrazně usnadnit vstup do dospělého života. Proto je dobré hledat rovnováhu mezi oběma přístupy a zvážit, jak dítěti zajistit co nejlepší start do budoucnosti.

I větší rezerva se někdy rychle vyčerpá

Až 71 % českých rodin si odkládá peníze na horší časy. Názory na to, jak velká by měla být ideální finanční rezerva, se však výrazně liší. Nejčastěji se odhady pohybovaly mezi trojnásobkem až šestinásobkem čistého měsíčního příjmu, ale některé rodiny by si rády naspořily i více než roční čistý příjem.

„Přístupy se různí. Obecně ale můžeme říct, že se jako optimální krátkodobá rezerva, která pokryje standardní potřeby rodiny, doporučuje částka odpovídající troj – až šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti,“ uvádí obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.

Pokud však příjem domácnosti nečekaně klesne na delší dobu, například kvůli nemoci nebo úrazu, může se i vyšší finanční rezerva rychle vyčerpat. Tyto prostředky mohou být použity na léčebné výdaje nebo začnou postupně ubývat na běžné náklady domácnosti, jako je nájem, hypotéka, potraviny nebo školní kroužky pro děti.

Jak začít budovat finanční rezervu? Prvním krokem je zaznamenávat své příjmy a výdaje. Téměř 40 % rodin tuto metodu využívá. Jednoduše tak odhalíte, kde vám peníze zbytečně unikají, snadno naplánujete rozpočet a ze zbylých prostředků si začnete vytvářet finanční rezervu pro budoucnost.

Chudobě jsou nejblíž samoživitelé

Přestože je finanční situace většiny rodin uspokojivá, stačí měsíc nebo dva bez příjmu a může se vše rychle změnit. Podle průzkumu jsou nejohroženější skupinou rodiče samoživitelé, osoby na rodičovské dovolené nebo lidi se základním vzděláním a příjmem do 20 tisíc korun měsíčně. „V Česku je nejčastějším důvodem pádu do chudoby ztráta příjmu nebo zaměstnání v důsledku vážné nemoci nebo úrazu – tedy situace, proti kterým se lze účinně chránit dobře zvoleným životním pojištěním,“ upozorňuje Aleš Krejdl, ředitel útvaru životního pojištění Generali České pojišťovny.

Podle dat z trhu jsou české rodiny v porovnání s evropskými zeměmi pojištěné výrazně méně. Kromě toho existuje vysoký podíl domácností, které jsou podpojištěné a nedostatečně chráněné proti výpadku příjmu. To může v případě nepředvídaných událostí vést k vážným finančním problémům, které lze zmírnit právě vhodně nastaveným životním pojištěním.

Nová životní fáze? Mění se i finanční podmínky

Díky životnímu pojištění nemusíte například při rekonvalescenci po úraze, nemoci či úmrtí někoho blízkého mít starost o peníze. Můžete se soustředit jen na sebe a svou rodinu. Aby však životko plnilo svou roli efektivně a dlouhodobě, je důležité jej pravidelně aktualizovat a přizpůsobovat aktuálním potřebám a životnímu cyklu rodiny.

„Když jsou děti malé a jeden z rodičů nechodí do práce, jsou nároky na rodinnou kasu jiné, než když jsou pracovně činní oba rodiče a děti jsou již odrostlejší. Je proto důležité pravidelně sledovat nutné měsíční výdaje a zamyslet se, zda je dokáže rodina vykrýt v případě výpadku jednoho nebo dokonce obou příjmů. Část rodin to možná chvíli zvládne, dlouhodobě ale taková situace není finančně udržitelná. A přesně z toho důvodu existuje životní pojištění,“ uzavírá Aleš Krejdl.