Nepodceňujte pitný režim dětí ani na podzim

Potřeba tekutin je obecně závislá na věku dítěte a složení jeho stravy. Čím je člověk mladší, tím větší podíl v jeho těle představuje voda. Ke ztrátě tekutin u nejmenších proto dochází velmi rychle. Už při pětiprocentní dehydrataci se mohou objevit křeče a nevolnosti, při ztrátě více než 10 procent tekutin dochází k výraznému neklidu, halucinacím či vysoké horečce. Výměna látek v dětském těle probíhá mnohem rychleji než u dospělých, proto musí dítě během dne rovnoměrně přijímat tekutiny vhodné pro jeho organismus. 

„Mateřské nebo umělé mléko zajišťují dostatečný příjem tekutin u kojenců. Ale zvýšení tělesné teploty nebo teplé počasí zvyšují nároky dětského organismu na vodu, proto se v těchto případech doporučuje i při kojení přidat malé množství kojenecké vody. Když se dítě probudí do 1–1,5 hodiny od posledního kojení a je neklidné, můžeme mu na lžičce podat 5–10 ml čisté kojenecké vody. Pokud se uklidní, pravděpodobně mělo žízeň,“ říká pediatr a dětský nefrolog MUDr. Viktor Jankó.

Věděli jste, že doporučený příjem tekutin se liší podle věku dítěte? 

• Nekojené děti by od 6. měsíce kromě umělé výživy a příkrmů měly za 24 hodin přijmout cca 400–600 ml tekutin.
• Mezi 1. a 3. rokem by děti měly přijmout kolem 1 l tekutin, v předškolním a v mladším školním věku 1,3 l a nad 9 let kolem 1,5 l tekutin denně.
• Velmi důležité je správně rozdělit příjem tekutin v průběhu dne. Dopoledne by mělo dítě vypít 60 % tekutin z denního objemu.
• Děti by měly mít neomezený přístup k čisté, do 1. roku ideálně kojenecké vodě.
• Pro zpestření můžeme pitný režim doplnit o ovocné džusy, které jsou kromě tekutin i zdrojem vitamínů a minerálních látek. Avšak jejich denní příjem nemá převyšovat 120–150 ml u kojenců, respektive 350 ml u starších dětí.
• Pokud po nabídnutí dítě vodu nechce, nenuťme mu ji, ani ji nenahrazujme jiným ochuceným nápojem. Napije se, když bude mít žízeň.

Proč je pro naše nejmenší vhodná právě kojenecká voda?  

V běžné pitné vodě z vodovodu se mohou nacházet pro dětský organismus nežádoucí látky, které se nedají odstranit ani varem. Při převaření se ve vodě sice ničí případné bakterie, neodstraní se však dusičnany, dusitany a sodík, které zatěžují dětský organismus a jejichž limity jsou pro pitnou vodu mnohem vyšší. Například u dusičnanů je povolená koncentrace až 5x vyšší než u kojenecké vody.