Ženy mají nižší mzdy i důchody. Budování finančního majetku je pro ně klíčové

Sandra Bönischová (32)

Marketingová ředitelka české investiční společnosti Investika pochází z Opavy. Po středoškolských studiích v USA absolvovala Fakultu mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Svou kariéru zahájila ve společnosti O2. V Investice má za cíl systematicky budovat značku investiční společnosti a jejích investičních fondů. Ty silně oslovují ženy, které mezi jejími klienty – na rozdíl od celkových trendů investování v ČR – dokonce mírně převažují nad muži. Mezi největší záliby Sandry patří golf, horská turistika a cestování.

Proč podle vás typicky investují spíše muži než ženy?

Protože muži nemají takovou averzi k riziku, a tak se jim do investování pouští snáze než ženám. Ty si v oblasti investování věří méně, jak ukazují průzkumy investičního chování, přestože v investičních znalostech ve skutečnosti za muži nezaostávají a obecně už mají v průměru dokonce vyšší vzdělání.

Podle dat se ženy spíše než investování věnují spoření. Čím si to vysvětlujete?

Ženy se podle mého názoru obecně ve všem, co dělají, chovají obezřetněji než muži. Než by riskovaly ztrátu, obětují raději vyšší výnos nebo jeho část. Tendence „mít své jisté“ je sice výrazně přítomná v celé české společnosti, ale u žen je ještě výraznější. A proto se i častěji uchylují ke spořicím produktům, které jsou sice méně rizikové, ale cenou za to je malý nebo minimální výnos.

Z dat zároveň vyplývá, že ženy jsou ochotné přijmout nižší zhodnocení na úkor vyšší likvidity investic. Platí to i u vás?

Platit by to mělo pro všechny, ale pouze v rámci tzv. diverzifikace investičního portfolia, tedy rozložení investic podle podkladového aktiva, délky horizontu, rizika a likvidity, tj. možnosti investici převést na peníze. Část portfolia – ta určená pro pohotovostní finanční rezervu nebo krátkodobé investiční cíle – by měla být umístěna právě do investičních nástrojů jako peněžní fondy, které nabízejí rychlou a snadnou dostupnost finančních prostředků.

Podle průzkumu AKAT ČR mezi největší bariéry v investování u žen patří strach, že se z investice vyklube podvod, případně ztráta peněz. Co byste čtenářkám poradila, aby se přestaly bát?

Důležité je si uvědomit, že investiční výnos nemusí jít nutně ruku v ruce s vysokým rizikem. Lidé si u nás někdy pletou investování se spekulací, či dokonce hazardem a myslí si, že výsledkem investice je buď „zázračné“ zbohatnutí, nebo naopak ztráta vložených prostředků. Pokud však ženy dodrží základní pravidla investování v pravém slova smyslu – tedy hlavně diverzifikují, investují pravidelně např. na měsíční bázi a dodrží investiční horizont – můžou tím výrazně snížit riziko a dostat se poměrně bezpečně ke kýženému zhodnocení svých investic.

Více než třetina žen se také domnívá, že nemá dostatek prostředků na investování. Dnes lze ale už investovat i od několika set korun měsíčně, že?

Rozhodně, investování pro běžného investora vůbec nespočívá v jednorázových velkých investicích, ale hlavně v časném začátku investování. Právě díky němu je možné těžit z dlouhého horizontu, který umožňuje odkládat zpočátku klidně i jen několik set korun měsíčně a případně až postupem času částku zvyšovat podle příjmu investora.

Je investování výhodné i v takto malých částkách?

Ano, protože na dlouhém horizontu skvěle funguje princip tzv. složeného úročení, kdy se v čase zhodnocují nejen vložené prostředky, ale i jejich výnosy, čímž se výrazně zvyšuje celková naakumulovaná částka. Zejména díky tomu můžete např. už s 1000 Kč, které budete každý měsíc po dobu 32 let odkládat do investičního produktu s 9procentním průměrným ročním zhodnocením, získat 2 miliony korun.

Stát před nedávnem spustil dlouhodobý investiční produkt (DIP). Můžete mi o něm říct něco víc?

Nejde o produkt jako takový, ale o režim investování za účelem spoření na stáří, který stát podporuje pomocí daňových úlev. Kvůli stárnutí populace bude státní důchod pokrývat stále menší část životních nákladů, a proto stát potřebuje snížit závislost lidí na něm. Největší daňové zvýhodnění v historii, kdy je možné díky DIP na dani z příjmů zaplatit až o 7200 Kč za rok méně, má tak občany motivovat k tomu, aby si začali včas a s vyšším výnosem než dosud sami spořit na stáří. Je přitom na nich, které ze státem schválených investičních nástrojů si do DIP zařadí. Patří mezi ně také investiční fondy a naše produkty pro tento účel využívají již tisíce klientů. Podmínkou je držet DIP alespoň po dobu 10 let a zároveň z něho vybrat prostředky nejdříve v 60 letech věku.

Lze se pomocí něj skutečně zajistit na stáří?

Jsem si jistá, že ano. Je to nástroj, který má v příštích letech a desetiletích potenciál výrazně zvýšit roli vlastních zdrojů v příjmech budoucích důchodců. Lidem z dnešní střední a mladé generace nově otvírá cestu k daňovým úsporám, pokud se rozhodnou investovat i do výnosnějších nástrojů než do penzijního spoření. Tomu se totiž nepodařilo naplnit očekávání, že vybuduje dostatečně silný soukromý pilíř pro přilepšení ke státnímu důchodu. Ve starém typu penzijních fondů, které jsou stále volbou pro více než 70 procent těch, kdo si v Česku spoří na stáří s podporou státu, dokonce došlo mezi lety 2013 a 2022 k reálnému znehodnocení vložených prostředků, a to o 20 procent.

V rámci penzijního systému jsou ženy zvýhodněny, například kvůli dětem. Přesto by se neměly spoléhat pouze na stát, že?

Já si naopak myslím, že ženy jsou spíše znevýhodněny! Kvůli tomu, že péče o děti a rodinu leží v drtivé většině případů na jejich bedrech, mají kratší pracovní kariéru a nižší výdělky. A to se poté promítá i do důchodů, které v průměru za těmi mužskými stále zaostávají. Takže podle mě je pro ženy budování finančního majetku s cílem udržet si životní úroveň i po odchodu do důchodu ještě o něco urgentnější než v případě mužů.

Můžete uvést příklad vývoje investičního portfolia v průběhu celého produktivního věku, díky němuž se klient dokáže zajistit na stáří?

V mladém věku, ideálně hned, jak si začneme vydělávat, je vhodný dynamický produkt s vyšším výnosem, kam patří např. akciové fondy. Do nich je pak možné odkládat na měsíční bázi i relativně malou částku. Asi 10 let před odchodem do důchodu je pak vhodné začít portfolio „zkonzervativňovat“, tedy přesouvat prostředky do produktu s dlouhodobě stabilnějšími výnosy. Jako vhodný konzervativní produkt za tímto účelem vidím dobře diverzifikovaný realitní fond typu Investika realitní fond. Při odchodu do důchodu je pak vhodné část portfolia změnit na likvidnější aktivum typu peněžní fond, ze kterého budu čerpat rentu a budu v něm mít uloženou pohotovostní rezervu.

Kolik zhruba investorka dnes na klidný důchod potřebuje naspořit?

Podle obecně platných doporučení se pro ženu s průměrným příjmem jedná alespoň o 2 miliony korun, spíše to ale budou 3 miliony. V čase přitom stále roste cenová hladina, je proto vhodné svou investici ideálně každý rok nebo přinejmenším jednou za čas zvýšit alespoň o inflaci. Ta je v ČR cílena na 2 procenta ročně. Díky tomu si investorky zajistí, že i v době, kdy budou odcházet do důchodu, bude mít jejich koncová částka takovou hodnotu, která jim pokryje v tu dobu aktuální výši životních nákladů.