Ani láska, ani sex. Doba tinderová nekončí, ale mění se

Pětadvacetiletá Jitka se poznala na internetové seznamce s třicetiletým horolezcem Markem. Párkrát zašli na rande a pak ji Marek pozval na víkend k sobě na chalupu. Jen co Jitka odložila batoh, dorazila další dívka. Markova nastávající, o které se při seznamování zapomněl zmínit. Jitku jí představil jako svou dávnou kamarádku. Láhev vína, kterou Jitka na romantický výlet přivezla, si vypila v pokoji sama a hned za úsvitu odjela.

Šestadvacetiletá projektová manažerka Hana naopak vycouvala ještě dřív, než ke schůzce mohlo dojít. „Finančně tě zabezpečím, nebudeš muset pracovat, budeš chodit doma bez bot a budu tě oslovovat ty moje bosonohá rajdo,“ dozvěděla se v jedné z prvních zpráv, které si na seznamce vyměnila s rozvedeným otcem dvou dětí.

Tyhle historky jsem od kamarádek slýchala v průkopnických dobách internetu, kdy tamní seznamky fungovaly spíš jako tradiční inzertní rubriky v novinách a často je vyhledávali zoufalci nebo dobrodruzi obou pohlaví. Od těch časů se do virtuálního prostoru přesunula značná část mezilidských interakcí včetně milostných, a procento bizáru se díky této kvantitě snížilo. Situace se pak dramaticky změnila s nástupem mobilních aplikací, jež usnadnily rychlé propojování lidí za účelem nezávazného sexu a staly se běžnou součástí života nejen mladé generace.

Sebepotvrzení je sexy

V roce 2012 vstoupil na americký trh Tinder a záhy ho opanoval. K srpnu 2018 nasbíral po celém světě přes 50 milionů uživatelů. Aplikace vzešlá z prostředí amerických kampusů má nejvíc uživatelů ve věkovém rozmezí 25–35 let a je stále běžně spojována s takzvanou „hook-up culture“, tj. způsobem interakce dvou lidí, jimž jde primárně o sex bez závazků. Ukazuje se však, že „jen“ o sex už dávno nejde. 

Geolokační aplikace s jednoduchým uživatelským prostředím se tváří kamarádsky, protože díky propojení s Facebookem zdánlivě odfiltruje největší podivíny. Ale i to může být ošidné. Má čerstvě rozvedená kamarádka se na Tinderu seznámila s panem Jaroslavem, kterému od počátku důvěřovala, protože mezi jeho facebookovým kontakty našla mimo jiné i mě.

Kdyby se mě byla zeptala, řekla bych jí, že se ve stejné době dvořil i mně, a to právě na Facebooku, jelikož právě prožíval partnerskou krizi s milenkou a paralelně se rozváděl s manželkou. Možná si sám nebyl jistý, co na Tinderu vlastně hledá. Zda vztah, sex, anebo potvrzení své atraktivity v akutní krizi středního věku.

Právě sebepotvrzení je jednou z motivací, proč si podobné aplikace stahují i lidé, kteří jsou zadaní a reálné seznámení nehledají. Podle statistiky zveřejněné vloni v prosinci na stránce businessofapps.com se 70 % amerických studentů fyzicky nikdy nesejde s lidmi, s nimiž je Tinder propojil, a 45 % z dotázaných uvedlo, že aplikaci používají hlavně jako prokrastinaci, která jim zvedá sebevědomí.

Řada uživatelů, především mužů, v téže studii přiznává, že Tinder je pro ně hra. Ženy jsou opatrnější – devět desetin tvrdí, že „svajpnou“ doprava jen u mužů, kteří se jim opravdu líbí. Naopak až 35 % mužů přiznává, že rozdávají lajky hlava nehlava a čekají, kdo se chytí. Když se dvojice označí navzájem, aplikace jim dovolí poslat si zprávu. Podle statistiky dvě třetiny mužů zareagují do pěti minut, zatímco ženy si dávají víc načas. Jenže zatímco průměrná mužská vykopávací zpráva má 12 znaků, dámská 122. Chlapi zkrátka nemarní energii, rozhazují sítě do široka a s malými vstupními náklady.

Podařilo se Tinderu mezilidské seznamování gamifikovat? Lidskému mozku bažícímu po odměně přinášejí lajky od potenciálních partnerů pocit uspokojení. Rychlé listování profily a okamžité odosobněné rozhodování o tom, kdo prošel a kdo ne, má i jistou mocenskou přitažlivost. Ženy nechají „projít“ 14 % protějšků, muži bezmála polovinu, jak uvedla ve své doktorské práci na Kalifornské univerzitě bývalá interní socioložka Tinderu Jessica Carbino. Mnozí muži vlastně ani nehledají partnerku, spíš provádějí průzkum trhu.

Ženáči a paničky

„Ženatýho na Tinderu poznám na první pohled,“ vysvětluje mi bohorovně Jitka. „Místo jména má přezdívku, profilová fotka je buď rozmazaná, z profilu nebo v čepici a s brýlemi,  dispozici je nula informací.“ Ti čestnější prý karty odkryjí ve zprávě. Moderní seznamovací aplikace si přímo říkají o to, aby posloužily jako nástroj pro nevěry chtivé – a také jím podle shromážděných dat jsou.

Autoři předloňské studie věnované nevěře na Tinderu: Swiping right: Sociosexuality, intentions to engage in infidelity, and infidelity experiences on Tinder uvádějí, že více než 60 % dotázaných uživatelů na Tinderu potkalo někoho, o němž věděli, že je zadaný. 71 % tam mělo zadaného kamaráda, 56 % kamarádku. Což nahrává obecné domněnce, že lidé na Tinder nechodí primárně hledat vztahy, ale spíš povyražení. Studie v tomto ohledu neshledala významný rozdíl mezi pohlavími.

Zatímco muži často uvádějí, že seznamování online pro ně snižuje riziko emocionálního zranění z prvotního odmítnutí, ženy, jež jsem zpovídala, si ho tam uhnaly stejně jako jinde. Osmadvacetiletá rozvedená tlumočnice Mirka, pro niž je Tinder součástí cestování, si nedávno domluvila rande v Neapoli. Když dotyčnému muži napsala, ať se sexem na první schůzce nepočítá, beze slova si ji zablokoval na všech sítích, kde se mezitím propojili.

Ghosting, totiž zmizení partnera bez vysvětlení, je praxe, jež se ve vztazích generace mileniálů stala pojmem. Něco podobného je zombieing. Partner zmizí, ale po čase vstane z mrtvých a opět se k vám hlásí. Jako třeba v Praze žijící Američan, se kterým se párkrát sešla výtvarnice Zuzana. Když se po půl roce mlčení ozval a chtěl pokračovat v přerušeném randění, ukázalo se, že se mu v mezidobí narodila dcera. O partnerce, natož o jejím těhotenství, předtím nepadlo ani slovo. Přesto Zuzana na Tinder nezanevřela a dál na něm tráví půlhodinu až hodinu denně.

Co horšího by se mohlo stát

Člověka mohou potkat i horší věci než zlomené srdce. Osvětové články nabádají zejména ženy k obezřetnosti při prvních schůzkách s neznámými muži. Doporučují sjednat si první rande na veřejném místě, hlásit se pravidelně někomu z přátel nebo z rodiny, nezvat si novou známost hned k sobě domů ani nesdělovat vlastní adresu pro případ, že by dotyčný chtěl ve vztahu pokračovat jednostranně.

Z těch, co se mi vyzpovídali ze svých zkušeností, si ošklivý šrám odnesl i copywriter Honza. Jeho zhrzený ex se mu pomstil tak, že mu na gay seznamce vytvořil falešný profil a jeho jménem zde nabízel sex za úplatu. Ani Honza se špatnou zkušeností nenechal odradit a používá mobilní seznamky dál. (Mimochodem právě gayové, kteří se pohybují na menším partnerském trhu, si tyto technologie osvojili mezi prvními.)

Čím to je, že přes otřesné zážitky a někdy i velmi bolestná citová zranění uživatelů neubývá? Tajemstvím úspěchu je návykovost. Nečekejte, že aplikace jako Tinder, jehož výnosy za loňský rok se odhadují na 800 milionů dolarů (oproti 400 milionům v roce 2017) a jehož cílem je, abyste na něm trávili co nejvíc času, má altruistické zájmy. Kdyby si na seznamkách každý okamžitě našel životní lásku, mohly by zavřít krám.

Zdánlivě neomezený výběr potenciálních partnerů, který se na aplikacích nabízí, paradoxně lidem zabraňuje zodpovědně si jednou provždy vybrat. Pro jedno kvítí slunce nesvítí a tady je k mání nekonečná rozkvetlá louka. A tak pomůcka, která má volbu usnadnit, ji vlastně komplikuje a podněcuje trvalou nespokojenost. Co když tam na mě čeká někdo ještě lepší?

Psycholog Tomas Chamorro-Premuzic z University College London pro celý nový model chování v milostných vztazích používá souhrnné označení „tinderový efekt“. Patří sem například skutečnost, že naše digitální vizitka je přitažlivější než naše reálná osoba nebo že romantická láska je mrtvá a stala se jen marketingovým nástrojem. Za tinderový efekt psycholog považuje i skutečnost, že samotné používání seznamovací aplikace je vnímáno jako větší zábava než samotné randění. Nejsou jen prostředkem, jak někoho sbalit. Staly se cílem samy o sobě.

Kdo hledá, najde?

Když mobilní seznamovací aplikace vtrhly na scénu, moralizátoři varovali před rozpadem vztahů a šířením pohlavních chorob. Apokalypsa se (zatím) nekonala. Aplikace jen běžné lidské chování přesunuly do online prostředí. (Nakonec co je taková sobotní diskotéka nebo vesnická zábava jiného než tržiště, kam se obě pohlaví přijdou nabízet a provádět nemilosrdnou selekci na základě letmého dojmu?) O korozi tradičních rodinných vztahů už se postarala generace rodičů a prarodičů dnešních většinových uživatelů Tinderu.

Dystopické zvěsti o zhoubnosti a mravní prohnilosti a duševní vyšinutosti jeho uživatelů už u nás šíří jen dezinformační média typu Sputnik. Masově se nešíří ale ani zprávy o pozitivních zkušenostech, která s původním účelem aplikace nemají mnoho společného. Vedlejším produktem hledání duší vhodných na vztah a těl vhodných na sex mohou být i jiná vzácná lidská hnutí, jako navázání přátelství nebo pomoc bližnímu.

Od doby, kdy Jitka ujížděla z Markovy chalupy, uplynulo už deset let. Během nich na seznamkách potkala pár podobných exotů, zažila více či méně uspokojivý sex, ale také poznala řadu zajímavých lidí, se kterými je dodnes v kontaktu. Tahle přátelství považuje jednoznačně za největší přínos internetového seznamování. Počítá k nim i několik nocí strávených hlubokými existenciálními rozhovory s lidmi, které nikdy předtím neviděla. Dva cizinci se jeden druhému otevřou beze strachu, že by je ten druhý soudil, vyslechnou se a na druhý den se každý rozejdou svou cestou.

Tlumočnice Mirka při svých pracovních i soukromých cestách zase využívá geografických služeb Tinderu: kamkoliv přijede, má s kým jít na drink, pozná se s místními nebo s jinými moderními nomády. Nehledá vztah ani sex, prostě se ráda pozná s novými lidmi a recipročně je přivítá i u sebe doma. Tinder je pro ni couchsurfingová platforma.

„Je to prostě zábava,“ popisují uživatelé geolokačních seznamek svůj pobyt na nich nejčastěji. Hledat na nich lásku až za hrob nemá cenu, i když vyloučeno to samozřejmě není. K vážnému seznámení podle zkušeností těch, jimž se zadařilo, lépe poslouží specializované seznamky zaměřené například na společné koníčky nebo náboženskou víru. Nakonec jediná dvě šťastná manželství v mém okolí vzešlá z internetu vznikla neplánovaně na erotických seznamkách orientovaných na menšinové praktiky. Což – dalo by se říct – je také svého druhu vyznání.