Frustrace i sklony ke konspiracím. S oslabující rolí hlavy rodiny prožívá řada mužů krizi osobnosti

V tradiční patriarchální společnosti nebylo třeba mužské role a jejich náplň nijak reflektovat. Co to ale znamená, být  mužem v dnešní společnosti? Zatímco ženám nabídl prostor pro debaty i mnohé odpovědi feminismus, muži si proměn společnosti začali všímat často až v souvislosti s rozvody a spory o opatrovnictví dětí, které v nich vzbuzovaly pocity křivdy. 

V reakci na feminismus začalo zejména v USA v 70. letech sílit takzvané mužské hnutí. To během desetiletí prošlo poněkud znepokojujícím vývojem: zatímco zpočátku odmítalo patriarchát jako uspořádání, které neprospívá nikomu, v současnosti se k němu zase obrátilo.

„Nástup internetu umožnil propojení a posílení dříve okrajových názorových proudů a ze směsi zklamaných otců, sexuálně frustrovaných teenagerů, konzervativních křesťanů a nejrůznějších mizogynů začala vznikat pestrá subkultura, která se dnes často označuje pojmem manosféra a získává stále větší politický i kulturní vliv,“ píše Matouš Hrdina ve svém textu o krizi mužství. „Jádro problému je v tom, že mnoho nespokojených a zmatených mužů často špatně odhaduje příčiny svých potíží a podlehne pak lákavým konspiračním vysvětlením a svůj hněv zamíří zcela špatným směrem.“

Problémy mužů začínají často už v dětském věku ve školách, kdy chlapci dosahují horších výsledků, více propadají a opouštějí vzdělávání předčasně. Tím se jejich potíže začínají řetězit a zasahují sféru práce, zdraví i vztahů. „Muž, který se plácá ve frustrujícím rozvodovém sporu, otročí ve skomírající fabrice, večer se o samotě upíjí v depresích a neví, co dál, potřebuje především praktickou pomoc, radu a systémové změny,“ píše Matouš Hrdina. O trápení dnešních mužů a o tom, co by jim mohlo pomoci, se dočtete v textu na webu Heroine.cz.