Kdy přijde revoluce v rodinné politice? Předškolní péče by měla být v jejím centru

Skočíme do toho rovnýma nohama. Proč by měly školky a předškolní vzdělávání vlastně zajímat ekonomy trhu práce?

V ekonomii se pro to uvádějí v zásadě dva důvody: jeden z nich je považovaný za důležitější a ten druhý je zas asi známější. Ten první vychází z toho, že aby byli lidé úspěšní na trhu práce a jejich práce se prodávala dráž, potřebují to, čemu ekonomové říkají lidský kapitál. Lidský kapitál spolu s technologiemi, finančním trhem a veřejným sektorem ovlivňuje, jak jsme úspěšní jako země i jako lidé. Jde o to, jak umíme komunikovat, jak se umíme učit nové věci nebo jim přicházet na kloub. Lidský kapitál se tvoří postupně, během celého života, a základy získáváme už v tom nejútlejším věku.

Má na to tedy vliv i školka?

Ukazuje se, a přišel s tím i nositel Nobelovy ceny James Heckman, že nejdůležitější části lidského kapitálu se tvoří právě v nejranějších stádiích života. To není příliš intuitivní, protože lidé si představují lidský kapitál spíše jako odbornost, tedy jako něco, co získají až v poslední fázi vzdělávání. Fakticky se ale ta odbornost, kterou pak vidí i zaměstnavatel, musí nalepit právě na ty složky lidského kapitálu, které nabíráme už jako předškoláci. Vlastnosti velmi ceněné trhem práce – třeba schopnost fungovat s lidmi a v kolektivu a komunikovat – se tvoří ještě před nástupem do školy.