Křik dítěti trauma nezpůsobí, říká terapeutka. Rodič se ale musí umět postavit k vlastnímu selhání

Co je ve výchově dětí tím nejdůležitějším principem? Podle psycholožky a expertky na práci s rodiči a dětmi Vlaďky Bartákové se dá shrnout do jednoho slova: empatie. Když už vidíme rudě, musíme se podle ní nejprve na chvíli zastavit a uvědomit si, co prožíváme. A stejným způsobem se zajímat o pocity dítěte.

To podle odbornice platí i v případě, že na škole, kterou jsme si pro potomka vysnili, na něj nakonec nezbylo místo. „Jak si to přebere? Dost možná si řekne něco jako – neudělal jsem přijímačky, jsem loser a za nic nestojím. Člověk totiž v dětství pocit sebehodnoty ještě nemá vybudovaný – a neúspěch bere právě jako informaci o vlastní hodnotě. Tenhle způsob uvažování v něm nechceme pěstovat. Naopak mu dejme najevo, že se k nám do rodiny pořád vejde a společně nějaké řešení vždycky najdeme. Je to jako ve sportu: nemusí vždycky vyhrát, ale oceňme, že se snaží, že má trpělivost trénovat. Všímejme si snahy, časové investice. Na tom záleží,“ apeluje a varuje před rizikem toho, že jako rodiče můžeme do dítěte projektovat své vlastní nenaplněné ambice: „Pojďme být upřímní – pro spoustu z nás trajektorie od vzdělání ke kariéře taky nebyla úplně přímočará. Dovolte dítěti kvést v tom, v čem je dobré, a ono se chytne.“

Bartáková také uklidňuje rodiče, kteří se vlivem nejrůznějších trendů ze sociálních sítí mohou začít obávat, že svou výchovou způsobují dětem trauma. I když je dobře, že se o traumatu a jeho dopadech začíná v poslední době mluvit častěji, psycholožka podotýká, že ne každá náročná situace k němu musí automaticky vést. „To, že nám občas trochu bouchnou saze, se do vztahu vejde. Nenechávejme to ale bez nápravy. To, že svoje dítě třeba rozzlobíme nebo rozbrečíme, není důkaz o tom, že jsme špatní rodiče,“ připomíná.

Jak urovnat vztahy s dítětem poté, co nám úplně ujely nervy? Je možné dítě traumatizovat tím, že předstíráme existenci Ježíška? A proč je dobré si s dítětem čas od času „zapařit“ na počítači? Odpovědi na tyto otázky najdete v celém rozhovoru s Vlaďkou Bartákovou, který si můžete přečíst na webu Heroine.cz.