Děti s mobily: Jak uchovat mentální zdraví dětem i sobě?

Už jsme si zvykli, že výchova dětí může být třaskavým tématem nejen ve veřejné diskuzi. Matky a otcové jsou schopni se do krve pohádat o to, jak volně, či naopak přísně vychovávat své děti, zda jim nechávat přehršel volného času, či je zavalovat kroužky, zda s nimi spát v posteli, nebo je po porodu hned uložit do postýlky v dětském pokoji. Je tak logické, že i na přístup dětí k technologiím panují zcela protikladné názory. Někdo dětem mobily a tablety v rukou nijak neomezuje, jiní jim je naopak do rukou ani nedají. Jak může vypadat zlatá střední cesta? 

Když jsem oslovila několik rodičů ze svého okolí, většina se shodla, že dětem pořídili první telefon kolem jejich osmi až deseti let. „Náš syn dostal teď v prosinci mobil k desátým narozeninám, ještě bychom počkali, ale už byl poslední ze třídy, kdo ho neměl,“ říká Tereza. Někteří svým dětem pořizují zpočátku tlačítkové mobily, které nenabízejí tolik lákadel jako chytré telefony. Tak postupovala i Kateřina. Její děti dostaly jako první telefon „společný domácí“ – fungoval jako pevná linka, pro vzájemné volání s rodiči, když byl někdo doma sám. Druhé telefony dostaly Kateřininy děti ve třetí třídě, to už byly tlačítkové, ve dvanácti letech pak dostaly iPhone. „Kupodivu nenastalo žádné nadužívání ani hraní. Nemuseli jsme omezovat čas, jen občasně sledujeme, kde se googlí – a jsme mile překvapení,“ dodává Kateřina.