Do politiky nechceme, říkají teenageři. Jejich spokojenost se školou klesá

Nedávno zveřejněné výsledky průzkumu realizovaného agenturou Median koncem roku 2023 představují komplexní obraz názorů a postojů mladých lidí a nabízejí i srovnání s dřívějšími zjištěními. Zapojilo se do něj 1200 studentů z 33 českých středních škol. My jsme se na několik otázek blíže doptali dvou studentek, které se do výzkumu nezapojily – osmnáctileté Kateřiny, studentky pražského gymnázia, a stejně staré Michaely, studentky nástavbového studia na střední odborné škole v Plzni. Zajímalo nás, zda se jejich pohledy na svět budou shodovat s výsledky šetření. 

U studentů klesá spokojenost se životem i se školou

Z průzkumu vyplývá, že u středoškoláků klesá spokojenost se životem. V roce 2020 uvádělo spokojenost
56 % dotazovaných, na konci minulého roku to bylo jen 42 %. Při pohledu do budoucnosti mírně převládá podíl těch, kteří na ni hledí s obavami. Dívky jsou skeptičtější než chlapci. „Přemýšlím nad tím, zda odmaturuji, jestli se dostanu na vysokou. Primárně ale nad tím, kde budu pracovat a jak se finančně zajistím,“ vysvětluje gymnazistka Kateřina. Rozdíl je také mezi studenty různých typů škol – studenti učilišť vidí budoucnost pozitivněji než studenti středních odborných škol a gymnázií. Michaela říká, že budoucnost raději neřeší. 

Oproti poslednímu průzkumu klesla také spokojenost se školou. Svoji vzdělávací instituci ohodnotila známkou 1 nebo 2 méně než polovina studentů. Nejvíce jim vadí, že se musí učit něco, co poté nevyužijí v reálném životě. Co na tento názor říkají učitelé? „Jako vyučující českého jazyka a literatury a společenských věd tento názor absolutně nesdílím. Vidím, jak klesá kulturní povědomí studentů, zužuje se slovní zásoba, roste nechuť pracovat s textem. Naopak mám pocit, že by se už měla ve společnosti řešit otázka navýšení hodin těchto předmětů,“ říká učitelka, která si nepřála zveřejnit své jméno, a dodává: „Studenti dokonce neznají české herce ani žádné jiné osobnosti současného kulturního, společenského a vědeckého dění. Bez širokého vzdělání se postupně stanou snadno manipulovatelnou masou. Řadu věcí musí člověk zkrátka vědět, aby ho nikdo nemohl opít rohlíkem, nelze spoléhat, že si je někdy někde dohledám.“

Studenti si dále si stěžují na to, že učitelé nepodávají látku zábavně a že se chovají arogantně. Více než polovina středoškoláků by uvítala, kdyby se jejich škola více zaměřila na finanční gramotnost. Necelé dvě pětiny si také myslí, že by je škola měla naučit řešit problémy. Čtvrtina dotazovaných přiznává, že ji obecně učení nebaví, pro pětinu je výuka příliš náročná, což podporuje jejich celkovou frustraci ze studia. Kateřina i Michaela by daly své škole dvojku. „Vadí mi, že přístup některých učitelů je zastaralý. Také bych učení rozložila jinak, více systematicky vůči ostatním předmětům, aby na sebe látka navazovala,“ říká Michaela. Kateřina by ocenila, aby vedení její školy projevilo více ochoty přijímat podněty studentů. 

Mladí lidé vidí jako největší světový problém války a konflikty

Více než polovina středoškoláků (58 %) vnímá válečné a jiné mezinárodní konflikty jako největší světový problém. V roce 2020 to tak vidělo pouhých 12 % z nich. Potvrzuje to i Michaela, které se zdá, že ve světě chybí mír a také empatie mezi lidmi. „Pokud by tyto podmínky byly splněny, lidé by měli o mnohem méně problémů, a i naše planeta by se cítila lépe,“ myslí si.  Na druhém místě účastníci výzkumu uvádějí globální oteplování a na třetím terorismus. Podle Kateřiny je problémem přibývající kriminalita. 

Na úrovni státu vychází jako nejvíce problematické aspekty zadluženost ČR, ekonomická situace, nekvalitní školství a vzdělávání. Významně méně oproti předešlému šetření studenti uvádějí politickou reprezentaci. Zesílený důraz na zadlužení a ekonomickou situaci je pravděpodobně ovlivněn děním kolem i následky pandemie koronaviru a válečným konfliktem na Ukrajině. Je ale potřeba zmínit, že většina studentů považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Jsou zde ale rozdíly mezi typy škol. Více než polovina respondentů z učilišť pomoc považuje za příliš velkou. 

Mezi největší problémy své obce řadí mladí lidé drogy, bezdomovectví a dopravní situaci. Kateřina jako nejzávažnější problém hlavního města vnímá cenu bydlení. Michaela bydlí na vesnici poblíž Plzně a největším problémem své obce si není jistá: „Je to asi hodně subjektivní, nicméně z mého pohledu se absolutně neřeší přemnožení koček, které zde přetrvává už nějakou dobu. Problémů je zde ale určitě více.“  

Oproti roku 2020 je studenty trápí méně špatné životní prostředí a vidí zlepšení v oblasti kulturního vyžití. Ohledně možnosti ovlivnit řešení problémů ve své obci jsou převážně skeptičtí. „Jestliže v roce 2020 věřilo 28 % středoškoláků, že tuto možnost mají, nyní je takových jen 15 %,” komentuje výsledky průzkumu ředitel Jednoho světa na školách Karel Strachota. I přesto se třetina z dotázaných aktuálně snaží či má v plánu v budoucnu dění v obci ovlivnit. V rámci možností občanské angažovanosti využívají ale spíše pasivní formy, jako jsou podpisy peticí. Pouze 15 % respondentů si dokáže představit, že by se v budoucnu stala politikem. Uvažují nad tím častěji chlapci, což potvrzuje i dlouhodobý trend v ČR, kdy je v politice výrazně více mužů než žen. Jako důvod neangažovanosti uvádějí studenti příliš mnoho vlastních problémů, znechucení politikou a společenským děním a nedostatek volného času. Zhruba pětina uvádí i malou informovanost nebo strach z posměchu vrstevníků.

Nejvíce středoškoláků čerpá informace z Instagramu

I když oproti roku 2020 poklesl počet studentů, kteří čerpají informace nejčastěji ze sociálních sítí, stále je to nejčastější zdroj informací pro 81 % středoškoláků. Nejvíce frekventovanou aplikací je Instagram, který používá 94 % dotázaných, mezi nimi i Kateřina a Michaela. Obě se shodují, že na sociálních sítích tráví zhruba dvě hodiny denně. Z průzkumu vyplývá, že více jak polovina respondentů se na sítě dívá hned po probuzení nebo když nemůže spát. Mnohem více je také studenti začali používat během vyučování (33 % oproti 17 % v roce 2020). Vyučující upozorňují na to, že vlivem sociálních sítí mají studenti problém s udržením pozornosti. „Během výuky se činnosti se musejí střídat v intervalech, které se dříve doporučovaly pro děti předškolního nebo mladšího školního věku. Sociální sítě jim umožňují těkat – když mě něco nezaujme, přeskočím jinam,“ popisují. 

O aktuálních zprávách se mladí lidé na sociálních sítích dozvídají skrze odkazy na články a prostřednictvím postů od lidí, které neznají. Většina středoškoláků ale uvádí, že si tyto informace ověřuje. „Používám Twitter, nyní X, a informace si ověřuji. Často se koukám, zda je to, co tam uživatele sdílí, i třeba někde ve zprávách,“ říká Kateřina. Michaele naproti tomu sociální sítě jako zdroj zpráv neslouží: „Aktuálnímu dění se snažím vyhýbat. Pokud mě ale nějaká informace zaujme, snažím se ji ověřit z více zdrojů, abych zjistila, zda je důvěryhodná.“

Středoškoláci nejvíce důvěřují veřejnoprávní televizi – gymnazisté více (81 %) než studenti středních odborných škol (57 %) a učilišť (48 %). To potvrzují i naše respondentky. Zatímco Kateřina sleduje pravidelně večerní zpravodajství a České televizi důvěřuje, Michaela zpravodajství nesleduje a veřejnoprávní televizi nepovažuje za zcela důvěryhodnou. „Informace je pro mě důvěryhodná až ve chvíli, kdy je ověřena z více zdrojů, tudíž zpravodajství ČT za stoprocentně důvěryhodné nepovažuji,“ vysvětluje. 

Studenti se celkově necítí být příliš informovaní. Dostatek informací o aktuálním společenském a politickém dění má pouze 45 % z nich, což je pokles o desetinu oproti předešlému průzkumu. I zde platí, že gymnazisté se cítí lépe informovaní než studenti jiných typů škol. Mezi témata, o kterých by se mladí lidé rádi dozvěděli více, patří také období socialismu, jak potvrzuje i Michaela: „Nemám o této době dostatečně informací, určitě by bylo fajn více to rozebírat nejen ve škole, ráda bych se dozvěděla více například i formou dokumentů či rozhovorů.“

U mladých lidí narostla podpora demokracie, členství v EU i NATO

Současná generace studentů nahlíží na období socialismu mnohem více kriticky, než tomu bylo u předchozích šetření. Roli v tom může hrát i větší povědomí. V roce 2009 si pouze pětina dotázaných myslela, že má o období socialismu dostatek informací, v současném průzkumu si to myslí již dvojnásobek studentů. Zároveň roste počet těch, kteří mají zájem dozvědět se více. 

V roce 2012 pouze polovina studentů považovala život v tehdejším socialismu za horší oproti současnosti. Dnes ho za horší považuje tři čtvrtiny středoškoláků. „Nemyslím si, že se lidem za socialismu žilo lépe,“ říká Kateřina, které připadá, že o době socialismu má dostatek informací, a to jak od prarodičů, tak ze školy. 

Více než polovina účastníků průzkumu také deklaruje, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Je zde proto patrný nárůst demokratického smýšlení oproti roku 2017 (52 % ku 37 %). A narůstá také podpora členství v Evropské unii a v NATO. „Vidíme další nárůst podpory členství v Evropské unii, kladně ho nyní hodnotí 79 % středoškoláků. V roce 2009 se přitom ke kladnému hodnocení přikláněla menšina studentů, pouze 43 %. Vyloženě záporně hodnotí nyní členství pouze 3 % dotázaných. Ještě vyšší podporu má mezi studenty členství v Severoatlantické alianci. S členstvím souhlasí 84 % respondentů,” shrnuje závěry z aktuálního průzkumu Karel Strachota.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.