Jak vštípit angličtinu prvňáčkům? Fungují písničky a pohyb, důležité je nepřekládat, říká expertka

Petra Vallin učí angličtinu nejmenší děti už dlouhé roky, zároveň připravuje i budoucí učitele na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Ze zavedení povinné angličtiny na prvním stupni má radost: „Jen mě mrzí, že se objevilo tolik negativních komentářů a debata se točí pouze kolem budoucích jazykových dovedností, přitom benefitů je mnohem víc než jen samotná znalost jazyka,“ vysvětluje. „Je tu ještě jeden rozměr, a to příprava na celoživotní učení jazyků. Je to klíčový moment, kdy můžeme děti pro cizí jazyky nadchnout a motivovat je, aby se chtěly v budoucnu učit další.“

Výuka nejmenších dětí má ovšem svoje specifika. V českém prostředí se jazyky často učí tak, že si žáci zapisují slovíčka do slovníčků a pak se je učí nazpaměť. U prvňáků, kteří ještě z většiny neumějí dobře číst a psát, se ale tato metoda použít nedá. „Výuka se proto na začátku opírá o obrázky, hudbu a pohyb. Skvělé jsou písničky a říkanky, protože skrze ně se slovíčka neučí izolovaně, ale už jsou zasazená do kontextu celé věty. Existuje také strategie total physical response, kdy se fráze a výrazy vážou k pohybu. Nebo takzvaný modeled talk, kdy všechno, co učitelka říká, zároveň ukazuje,“ vysvětluje Vallin. Zároveň je potřeba děti vést k tomu, aby se nebály už od počátku vyjadřovat v cizím jazyce, i když na začátku budou dělat chyby.

Učit se cizí jazyky je zkrátka dovednost, které je podle Petry Vallin natolik potřebná, že se vyplatí i lidem, kteří na ni nemají žádný zvláštní talent. „Dorozumět se cizím jazykem je v současném světě jednou ze základních klíčových kompetencí. Neznamená to, že člověk musí nutně umět napsat esej v angličtině. Měl by se ale umět alespoň domluvit,“ míní. Na druhou stranu si ale není jistá další novinkou v Rámcovém vzdělávacím programu, kterou představuje zvýšení očekávané úrovně pro deváťáky z A2 na B1. Dosud se to přitom očekávalo až od maturantů: „B1 je už poměrně intenzivní znalost a podle mě v současném stavu dosažitelná není. V českém vzdělávacím systému jsou velké nerovnosti a ve znalosti jazyka jsou nůžky hodně rozevřené. Někdo má na konci 9. třídy B1 hravě a mluví lépe než učitelé, někdo nedosáhne ani na současně požadovanou úroveň A2.“

Jak by měla výuka angličtiny na prvním stupni probíhat, aby nesla výsledky? Je překážkou, pokud rodiče angličtinu neovládají? A odkud se vlastně bere odpor proti této novince, když ve většině zemí světa se děti učí cizí jazyky od raného dětství? Přečtěte si v rozhovoru Marie Vejvodové s Petrou Vallin na webu Heroine.cz.