Téma, které nikdy nemělo být znovu otevřeno. Jenže je: Právo na interrupci není samozřejmost

Dlouho jsme si mysleli, že tohle téma máme v Česku vyřešené. Jenže snahy omezovat přístup k interrupcím se objevují znovu – a stále častěji. I proto v podcastu Hlas Heroine mluvíme o tom, jaká je dnes reálná situace v Česku, na Slovensku i jinde ve světě. A co vlastně znamená, když ženě právo na interrupci vezmete.

V debatě s redaktorkou Gabrielou Knížkovou a editorkou Radkou Zítkovou zazní data, ale i příběhy žen, které interrupci podstoupily. „To, že to bylo těžké rozhodnutí, neznamená, že bylo špatné,“ připomíná redaktorka Gabriela Knížková slova Terezy Hof, jedné z žen, které se v jejím článku rozhodly vystoupit veřejně se svým příběhem, aby ukázaly, že potrat není ostuda, ale někdy prostě nutné rozhodnutí.

Česká společnost se většinově shoduje: interrupce by měly zůstat legální a dostupné. Ale i když si myslíme, že u nás tento zákrok je bez problémů dostupný, ve skutečnosti existují finanční nebo společenské bariéry. V některých regionech jsou zákroky dražší, jinde lékaři vyvíjejí psychický tlak. A stigma zůstává.

Gabriela Knížková vypráví i o tom, jak mluvila s německou dokumentaristkou Franzis Kabisch, režisérkou desk top dokumentu Getty potraty. Film analyzuje mediální obraz tématu interrupcí a na snímcích z fotobank a novin a časopisů ilustruje, že jediná správná reakce ženy na podstoupenou interupci „má být“ smutek, zoufalství pocit studu a selhání. Ale ženy v reálném životě nemají jenom tyhle pocity. Jasně že to není pro lidi radostná věc, je to operace, zákrok. Drtivá většina žen k tomu přistupuje zodpovědně a s veškerou vážností, ale interrupce často znamená i obrovskou úlevu.

„A samozřejmě jindy je tu i interrupce ze zdravotních důvodů,“ připomíná editorka Radka Zítková. „Vidíme to ve Spojených státech. Když jsme u těch filmů, tak nedávno tu měl premiéru film Zuraavsky proti státu Texas. Ženě byl odepřený potrat ale ten potrat, který potřebovala kvůli tomu, že si vědělo, že to dítě nepřežije. Žena věděla, že její dítě nepřežije, byl tím ohrožen i její život, protože se očekávalo že pravděpodobně zemře už v její děloze, takže jí hrozila sepse. K té následně došlo, protože jí lékaři potrat neumožnili.“

V USA, kde došlo ke zrušení federálního práva na potrat, stoupl počet legálně zaznamenaných interrupcí o 10 %, protože ženy se je snaží stihnout v místech, kde jsou ještě povolené. Zároveň roste počet nelegálních nebo nebezpečných zákroků – jako v případě zdravotní sestry Amber Nicole Thurman, která kvůli zbytečnému zpoždění lékařského zákroku zemřela na septický šok.

Nejde tedy o morální debatu, ale o otázku zdraví a přežití. „Když vezmete ženě možnost ukončit těhotenství, může to znamenat chudobu, uvěznění v násilném vztahu, nebo přímé ohrožení života,“ připomíná Ilona Kleníková. V Německu musí ženy před zákrokem stále absolvovat třídenní lhůtu na rozmyšlenou. Ve Spojených státech dochází kvůli zákazům k přímému ohrožení života. A jak zazní v podcastu – některé ženy kvůli nedostupnosti potratů sahají i dnes k metodám, které byly běžné ve starověkém Egyptě a které jsou zdraví ohrožující.

Zazní také absurdní stereotypy, které potraty obklopují. „Pořád se tváříme, že potrat je něco, co řeší nezodpovědné holky. Přitom velkou část žen tvoří mámy, které už děti mají a vědí přesně, proč další mít nemohou,“ říká Radka Zítková. Jestli jste proti potratům, nechoďte na potrat. Ale prosím vás, nechte rozhodnutí ostatním. Vaše víra není univerzální manuál pro život, shodují se ženy v podcastu Hlas Heroine.

V podcastu zazní i historická fakta, třeba že už ve starověkém Egyptě ženy používaly tampony s medem a rozdrcenými datlemi. Nebo že v Římě vyhubili celou rostlinu, protože vyvolávala potraty a byla příliš populární. Dějiny ukazují: ženy si vždy hledaly cestu. Jde jen o to, jestli jim ji stát usnadní – nebo zkomplikuje.

Poslechněte si celou epizodu podcastu Hlas Heroine a dejte nám vědět, co si o omezování dostupnosti interrupcí myslíte vy.

V další části podcastu mluvíme také o tom, jak nás naštvalo rozhodnutí zastupitelstva v Ústí nad Labem, které zamítlo návrh na bezplatné poskytování menstruačních potřeb ve školách. Přestože by šlo o náklady jen o málo vyšší než sto tisíc korun, efekt pro dívky a jejich možnost důstojně a pravidelně chodit do školy by byl obrovský. Když to jde jinde, proč ne v Ústí?

Naopak nás potěšila osmiletá Georgia z Británie, která si všimla, že klučičí školní uniformy mají kapsy, zatímco dívčí ne. A ozvala se.

V minulé epizodě jsme se učily neomlouvat za věci, které nejsou naší chybou. Výzva, která zůstává aktuální. Tento týden ale přichází další: zkusme zabrat víc prostoru. Doslova. Posvítili jsme si na fenomén manspreading – tedy typicky mužské roztahování nohou ve veřejné dopravě – není jen o tramvaji nebo vlaku. Je to odraz toho, jak jsme od malička vedené k tomu být malé, hubené, tiché s slušné. 

Zapojíte se do mikrofeministické výzvy s námi?

Celou epizodu podcastu Hlas Heroine si můžete poslechnout tady:

02:24 Velikonoce, pochod pro život a ironie týdne

03:58 Jak jsou interrupce dostupné v Evropě a jak v Česku?

06:30 27 tisíc Evropanek překročilo hranice kvůli potratu

10:18 Gabriela Knížková: Jak jsme hledaly ženy do článku o interrupcích

12:30 Smutek není výčitka. Potrat byl správné rozhodnutí

15:26 Média a stereotypy: proč musíme přestat zobrazovat ženy jako zlomené oběti

18:33 Smutné příběhy z USA: Trauma i smrt kvůli zpoždění zákroku

23:47 Proč omezení dostupnosti interrupcí nikdy nevede k poklesu interrupcí

27:06 Historie potratů od Egypta po Řím: ženy si vždy hledaly cestu

32:55 Příběh zbytečné smrti Amber Nicole Thurman

39:00 V Německu 3 dny povinně na rozmyšlenou. Ženy nejsou nesvéprávné!

47:08 Co nás tento týden naštvalo: V Ústí nad Labem nechtějí řešit menstruační chudobu

53:36 Co nás potěšilo: Osmiletá dívka pomohla vybojovat kapsy pro dívčí školní uniformy

57:30 Mikrofeministická výzva: Jak nám jde neomlouvání a jak vymýtit manspreading