Nevolnost, ztráta vědomí i zneužití. Příběhy žen, kterým v českých barech někdo přimíchal do pití drogy

Blerta Sejdija, zakladatelka organizace Beat Sexism, měla ve svých sedmnácti letech nepříjemný zážitek. „Někdo, koho jsem vůbec neznala, trval v baru na tom, že mi koupí pití. Pětkrát jsem odmítla, ale nenechal se odradit. Jen díky tomu, že jsme s přáteli sledovali dění u baru, jsme si potom všimli, že do pití něco přimíchává,“ popisuje svou zkušenost. Měla tehdy nejspíš velké štěstí, že jich tehdy byla celá parta a všichni na sebe navzájem dávali pozor. V roce 2021 s Beat Sexism poprvé otevřela téma drink spikingu v kampani na sociálních sítích, a ozvala se jí dívka jménem Julie se svým otřesným zážitkem: „Probudila jsem se ráno na hostelu, s odřenými kolenem a v natržených šatech. Na recepci mi řekli, že mě do pokoje odnesli spolu s taxikářem, který na sebe nechal číslo, ať dám vědět, jestli jsem v pořádku. Prý jsem mu vběhla před klubem do cesty a plakala. Z rozboru krve jsem v sobě údajně měla minimálně dvě extáze,“ napsala organizaci.

Kromě extáze neboli MDMA se pro drink spiking využívají také různá sedativa, jako je dobře známý rohypnol a podobné preparáty, a také ketamin – veterinární anestetikum. Tyto látky způsobují malátnost, dezorientaci, útlum až bezvědomí. V anglicky mluvících zemích se jim i proto přezdívá „rape drugs“ – drogy pro znásilnění. Bohužel se osoby, kterým někdo pod vlivem těchto látek ublíží – ať už jde o sexualizované násilí nebo třeba okradení – setkávají často s nepochopením a odsuzováním i ze strany policie nebo lidí ve svém okolí.

To ukazuje i příběh čtenářky časopisu Heroine Veroniky. Na koncertě své oblíbené kapely nechala pití na stole, když šla na toaletu. „Hodila jsem do sebe zbytek piva a pak už si pamatuju jenom útržky," vypráví, jak skončila omámená s jedním z muzikantů na hotelu. „Na policii jsem se to ani nepokoušela hlásit – kamarádka, které jsem to vyprávěla, mě přesvědčila, že to je moje vina a chovala jsem se jako štětka, takže vlastně mám, co jsem chtěla. Do té noci jsem byla panna,“ dodává.

„V čerstvém reportu britské Anglia Ruskin University, který se fenoménu drink spikingu věnuje, se ukazuje, že téměř 90 % obětí tento trestný čin nenahlásí policii. Důvodem je nedůvěra. Dalším alarmujícím faktem je nečinnost samotných podniků. V hrabství Cambridgeshire, kde univerzita sídlí, bylo 50 % podniků zaznamenalo případy drink spikingu ve svých provozovnách, ale jen čtvrtina z nich byla nahlášena,“ píše ve svém textu o drink spikingu Kateřina Paterová. Beat Sexism nyní sbírá data o výskytu tohoto fenoménu na území Prahy, následovat by měly i další regiony. Více se o drink spikingu a o tom, jak se zachovat, pokud na něj máte podezření, dočtete na webu Heroine.cz.