Vždycky se mi líbila auta, která mají charakter. Vyboulené blatníky, zakulacená karoserie, obrovská široká kola a síla, ze které se vám sevře břicho, jakmile šlápnete na plyn. Jenže i když jsem kdysi snila o sedačkách potažených kůží, dnes se mi zdá spíš o bonbonech v čalounění.
Miluji eleganci starých sporťáků, které kdysi řídil Steve McQueen, ale i luxus moderních aut. Jenomže to jsem ještě do aut nenakládala koloběžky, hokejky a zablácené bugyny na dálkové ovládání. Taky jsem nevybírala ze sedaček napadrť rozdrobené sušenky a nesnažila se z čalounění dostat nakydaný nanuk i s čokoládou.
Pořád se mi líbí auta, která mají charakter. Jenom už ho hledám v něčem jiném. Vkus mi změnil můj syn. Během svých sedmi let nalepil na různých místech v autě sedmnáct ocucaných bonbonů, nacpal mezi sedačky přibližně 13 kg drobků a 1163krát okopal všechno, co mu přišlo pod jeho věčně špinavé boty. Poslední dva roky hraje hokej, přičemž hokejku do auta zásadně hází, a já neustále nakládám a vykládám obrovskou těžkou tašku s výstrojí. V létě střídá brusle za kolo.
Co teď hlavně potřebuji (a ještě asi dlouho potřebovat budu), je auto, které uveze spoustu sportovního harampádí, dá se dobře udržovat a má dost odkládacích přihrádek (nejen) na pokémony. Místo jemné kůže nebo plyše mám slabost pro pěkně tvrdý plast, ze kterého přilepený bonbon odstraníte jediným cvrnknutím. Nechci sedět za volantem pěkně nízko a v záklonu – naopak se mi hodí, aby přední sedačky byly co nejdál od těch zadních a já nedostávala tolik kopanců do zad. Nová Toyota Proace City Verso, kterou jsem dostala na vyzkoušení, je v podstatě dodávka. Hranatá dodávka. A asi jedno z nejlepších aut, které jsem v poslední době řídila.
Do rodinné verze mini dodávky se vejde hokejová taška na šířku i na délku a vedle ní tolik hokejek, že můžeme vozit spoluhráče. Všechny tři sedačky vzadu mají ISOFIX, navíc se dá každá z nich zvlášť sklopit a zarovnat s podlahou, takže v případě potřeby naložíte několik kol, koloběžky, lyže… Odkládacích přihrádek je tolik, že jsem ani nevěděla, co s nimi.
Tohle na pohled velké auto se také až překvapivě dobře řídí. Ve městě s citlivým řízením bez problémů zaplujete mezi dvě auta zaparkovaná podél chodníku. Ani na chvíli jsem neměla pocit, že bych řídila neovladatelného obra. Geny dodávky Toyota Proace City Verso nezapře, ale projevují se přesně tam, kde mají – v dostatku prostoru a v odolnosti interiéru.
Zbývající část své DNA přebrala od rodinných aut – je pohodlná, bezpečná, klidná a ovladatelná. K dispozici jsou také všechny moderní technologie, které Toyota pro své vozy nabízí. Ať už jde o multimédia nebo bezpečnost, kterou posiluje například systém varování před kolizí s automatickým brzděním, rozpoznávání dopravních značek, systém, který hlídá jízdu v pruzích, nebo tempomat s rozpoznáváním rychlostních limitů.
Steve McQueen by se mnou v tomhle autě na výlet asi nejel. Ale to mně teď zase tak nevadí, mnohem víc si užívám jiné spolujezdce.
Toyota Proace City Verso / Verze: Short Family / Motor: Čtyřválcový turbodiesel 1.5 D-4D s přímým vstřikováním paliva / Výkon: 131 koní (96 kw) v 3750 ot/min / Převodovka: Automat s 8 převody / Cena: 570 000 Kč
Maximální počet sedadel: 7 / Objem zavazadlového prostoru až do výšky sedadel: 597 litrů