přečtěte si novou knihu Chci se ti podívat do očí

Sto let za opicemi. Šéfredaktorka Heroine představuje nové číslo nejen o ženách ve vědě

Jedním z hlavních témat nové Heroine je situace žen ve vědě. Konkrétně nás zajímalo, jestli mohou být ženy matkami a zároveň excelovat ve vědeckém oboru, co jim v tom brání a co jim naopak pomáhá. Vyzpovídaly jsme proto řadu vědkyň, jichž se téma bytostně týká: v diskusi přitom budeme pokračovat i naživo na pódiu olomouckého festivalu AFO.

Zkoumala primáty v Tanzanii i Středoafrické republice. Až s narozením dcery si ale Klára Petrželková uvědomila, jak těžké je pro ženy s dětmi udržet se ve vědě. Rozhovor s ní najdete v nové Heroine.Foto: Jana Plavec

1) Někdo musí být s dítětem, které nám nevzali do školky. Navíc kdo by s ním byl, kdyby bylo nemocné? Lepší, když budu rovnou doma.

2) Manžel s mou práci nesouhlasí, chce, abych byla více doma (vyzvedávala děti, večer vařila, starala se o rodiče), za pár let se vyměníme (nevyměníme…).

3) Byla jsem dlouho na mateřské a po návratu už jsem nezískala vědeckou pozici (jsem vděčná za projektovou manažerskou pozici, jsem tak aspoň trochu v kontaktu s vědou…).

4) Celé to vědecké prostředí je příliš rychlé a mám pocit, že to celé nestíhám. Raději se budu věnovat dětem. Za pár let to přehodnotím (never happens actually).

5) Přijde mi, že na to nemám, nevěřím si, pořád mám pocit, že předstírám a že mi na to přijdou, raději to vzdám sama.

6) Vlastně jsem tu vědu ani dělat nechtěla. Chtěla jsem být doma s dětmi (jak říká moje matka, povíme si, až vám bude padesát šedesát, co byly vaše sny).

zdroj: facebookový status Julie Dobrovolné

K úvahám nás inspirovala lékařka Julie Dobrovolná, která na Mezinárodní den žen ve vědě zveřejnila na Facebooku post, ve kterém se zamýšlela nad tím, kam mizejí vědkyně – a zda to vůbec někomu vadí. Napsala v něm: „Slyšela jsem opravdu mnoho příběhů žen o tom, proč nejde ve vědecké práci pokračovat. Zde uvádím ukázky z příběhů, které opravdu skončily odchodem žen z akademie, a já je uvádím anonymně pro ilustraci toho, že potíže s retinováním žen ve vědě jdou nad rámec institucionálních politik.“

„Doporučuju zaměřit se na partnery opravdu úspěšných vědkyň,“ zakončila Julie Dobrovolná svou úvahu o tom, kam mizejí české vědkyně. A tak jsme to udělali.

Divadelní režisérku Barbaru Herz na obálku nové Heroine vyfotila fotografka Eliška Sky.Foto: Eliška Sky

Ptali jsme se nádorové bioložky Kateřiny Rohlenové, která s partnerem Jakubem žije ve dvoukariérovém manželství a vychovávají spolu dítě. „Nestává se nám to, co se myslím často děje kolegyním, které žijí v partnerství s nevědcem – že musí investovat energii do toho, aby partner pochopil, že máme termíny, že občas musíme nad něčím usilovně přemýšlet a nedokážeme se věnovat ničemu jinému.“

Co najdete v nové Heroine? Ochutnávka z časopisu

Ochutnávka z časopisu

Pak jsme vyzpovídali primatoložku Kláru Petrželkovou, která je matka samoživitelka. Její životní příběh dobře ilustruje fakt, jak moc u nás chybí ženám s dětmi systémová podpora. „Vždycky říkám – podívej se na tady kolegu XY. Kdyby byl žena, už tu dávno není. Je neschopný, ale pořád se drží, protože má doma full service.“

Jako třetí nás do svého života nechala nahlédnout terénní bioložka a ekoložka Kateřina Sam. Její manžel, který pochází z Papuy Nové Guineje, se vědecké kariéry vzdal a následoval svou ženu do Česka. „Někdy se mě tu ptají, jak to všechno zvládám, když žena na pět dnů odjede. No jak – normálně. Vařím jako obvykle a nádobí pak dám do myčky,“ popisuje Legi Sam.

Kateřina a Jakub Rohlenovi jsou příkladem vědeckého páru, ve kterém se žena po narození dítěte nemusela z vědy stáhnout.Foto: Jana Plavec

Znamená to, že když si žena najde podporujícího partnera, je po problému? Ne. Překážek na cestě je stále dost. Nedostupnost institucionální péče pro malé děti. Tříletá rodičovská – být tak dlouho mimo vědecký obor znamená, že vám prostě ujede vlak a to má dopad na celý váš život, včetně výše důchodu.

Nové vydání Heroine rovnou do schránky

A pak tu máme samozřejmě pay gap. Průzkumy říkají, že 70 procent českých otců by rádo nastoupilo na rodičovskou dovolenou, ale… udělají to jen dvě procenta. Většinou proto, že jsou to právě oni, kdo vydělává víc a živí rodinu. Je to ve výsledku nevýhodné nejen pro ženy, ale pro celou naši společnost.

Co by se muselo stát, aby se čeští otcové víc zapojovali do péče o děti, zkoumáme v našem speciálu Tátové na rodičovskou. Inspiraci ze Španělska popisujeme na str. 58 a další články najdete na našem webu.

Děkujeme, že spolu s námi chcete měnit svět!

P. S. V tomto tématu budeme pokračovat i naživo. Na olomouckém festivalu AFO pořádáme diskusi Heroine Live na téma Může být matka dobrý „vědec“? Moderátorka a editorka Heroine Ilona Kleníková se bude ptát vědkyň Julie Dobrovolné, Marcely Linkové a sociologa Martina Fafejty 27. dubna od 14:00 v Divadelním sále Konviktu.

Prolistujte si nové číslo Heroine:

Popup se zavře za 8s