Od generace Z bychom se měli učit. Šéfredaktorka Heroine představuje nové číslo (nejen) o mladých lidech
O generaci Z se říká, že jsou to sněhové vločky. Nová Heroine vám ale ukáže, že to není pravda: nemyslí si to ani Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Moje Heroine 2024. Společně se svým studenstvem prošla obrovskou krizí, která ukázala jejich sílu a odvahu. Ke spolupráci na srpnovém čísle časopisu jsme proto pozvali řadu mladých lidí. Jaký bude svět, až ho převezmou? Nejen o tom píše šéfredaktorka Michaela Kramárová.
Vážené a milé čtenářstvo,
vítejte v novém čísle časopisu Heroine.
Na obálce je skupina studentek a studentů sedících kolem Evy Lehečkové, děkanky Filozofické fakulty UK. Po strašlivé tragédii, která školu vloni v prosinci postihla, se od děkanky čekalo, že provede krizí svou školu, studentstvo i sebe. Že bude vědět, co má dělat, že bude pevná i citlivá. O tom, jak se jí to daří, s čím se potýká a co jí bere nejvíc sil, si s ní povídal náš spolupracovník, novinář Lukáš Houdek. Eva Lehečková všechno zvládla a dokázala představy o empatickém leadershipu přetavit do praxe – také proto jsme se jí rozhodli předat ocenění Moje Heroine 2024.
V rozhovoru s ní se dočtete také o tom, jak obdivuje studující a jak moc jim fandí. Nevidí v nich generaci křehkých sněhových vloček, jak se často říká, naopak soudí, že bychom se od nich měli učit. „Tahle generace to má jinak. Život pro ni není jen výkon a nekonečné vydělávání peněz až do úmoru. Tohle je na nové generaci velmi zdravé. Naše výchova ‚musíš‘, ‚přidej‘ byla na úkor psychického zdraví. Poptávka po rozumnějším nastavení životního nasazení není lenost, ale pud sebezáchovy,“ říká Eva Lehečková.
Podívejte se, jak jsme Evu Lehečkovou fotili na obálku Heroine:
Studentstvo Filozofické fakulty a další mladé lidi jsme přizvali i ke spolupráci na tomto čísle. Jaké to bude, až tato generace vezme svět do svých rukou? Jaké nejčastější předsudky vůči nim společnosti chová? A jací jsou doopravdy? Studentka Kristýna Šimralová odpověděla takto: „Všichni říkají, že nic nevydržíme. Ale já mám z těch šesti let za sebou jen jeden rok normálního studia. Dva roky jsme se potýkali s covidem, znakový jazyk jsem se učila přes kameru. Potom přišla válka na Ukrajině. A pak došlo k tomu incidentu. Přesto chceme pomáhat, stále fungujeme.“ Ze slov našich mladých spolupracovnic a spolupracovníků cítím potřebu, aby je generace jejich rodičů a prarodičů brala vážně a aby brala vážně i problémy, kterým naše společnost a svět aktuálně čelí.
Jednou ze spolupracovnic tohoto čísla byla Hanka Nguyen, jejíž básně nové číslo otevírají. Rozhovor s autorkou slam poetry, který vedl Lukáš Houdek, si můžete přečíst na webu Heroine.cz.
Nenechte si ujít ani další témata, která v čísle zpracováváme:
Hledání rozkoše
Máte chuť vyzkoušet tantrickou masáž, ale odrazují vás všechny ty ezo řeči kolem? Otestovali jsme ji za vás! A tak už víme, že při zkoumání vlastní rozkoše lze narazit na lecjaká překvapení, bloky a zdroje a že odložit si na chvíli s šaty i racionalitu není vůbec na škodu.
Nové vydání Heroine rovnou do schránky
To chci!Generace paralyzovaná dokonalostí
Příslušníkům „generace Z“ často přisuzujeme otevřenost a přirozené přijímání rozmanitosti těl a identit. Přesto je dnes spousta mladých lidí lapena v pasti instagramové dokonalosti a hrůzy ze stárnutí, omlazujících procedur a kosmetických rutin. Jak to jde dohromady? A jak z toho ven?
Byl jeden domeček…
V příloze Sustainable vás tentokrát čeká povídání o bydlení na minimální ploše, tedy o fenoménu „tiny house“. Na procházce od pitoreskních domků v nouzových koloniích až po vystajlovaná obydlíčka z luxusních materiálů přemýšlí Tereza Škoulová o pomalosti, dobrovolné skromnosti a setkávání s krajinou.
Proč se stydíme, že krvácíme?
Menstruační chudoba se netýká jen žen bez domova a nejde v ní jen o vysokou cenu vložek. Studentka Marika Mlčková provedla vlastní výzkum a zjistila, že dívky často nevědí, jak jejich tělo funguje, bojí se zeptat a ve škole jsou kvůli krvácení terčem posměšků. Jak to můžeme změnit?
S láskou k ovečkám
Návrhářka Linda Havrlíková udržitelně tvoří i žije. Ve starém rodinném mlýně chová ovce, pěstuje si vlastní jídlo a své ikonické vlněné kabáty a vesty šije na stroji, který pohání elektřina z její vodní turbíny. Zodpovědněji to snad ani nejde.
Užijte si poslední dny prázdnin a nechte se inspirovat mladou generací!
Prolistujte si nové číslo Heroine:
