Moje prsa, moje volba!
Možná je na čase přestat dělat unáhlené závěry a nechat ženy, aby o svých tělech a estetických parametrech rozhodovaly samy. S dostatkem informací, které jim pomůžou najít v těch nekonečných debatách sebe samu. Ať už to znamená estetický zákrok, nebo ne.
Debata o plastické a estetické chirurgii je stále ještě provázena určitým typem společenského stigmatu. Autonomie ženského těla je předmětem mnoha mýtů a přesvědčení. Na jedné straně je zde poptávka po estetické konformitě, po naplnění očekávání, která společnost na ženu klade. Na straně druhé stojí žena, která se rozhodne jít za svým vlastním estetickým ideálem, ale stává se kvůli tomu terčem dalšího společenského posuzování. Jisté volby stále vnímáme černobíle. Žena touto optikou „podlehne“ tlaku okolí, je marnivá, povrchní.
„Jeden z pilířů feminismu se soustředí na stejná práva a možnosti pro všechny bez rozdílu pohlaví. Mít možnost volby. Díky své profesi plastické chiruržky dokážu dát ženám na výběr: mohou si vybrat, kým chtějí ve společnosti být, mít kontrolu nad svým tělem a nad tím, jak vypadají. Ačkoli mými největšími životními úspěchy jsou rekonstruktivní operace žen, které prodělaly rakovinu prsou, ráda bych, aby tu bylo víc tolerance i k dalším zákrokům. Každý z nás jde svou vlastní cestou, a i když některým volbám nemusíme rozumět, můžeme je zkusit aspoň přijmout,“ píše profesorka Anuja Antony.
Ať už si ženy o svých tělech konečně rozhodují samy! Od líčení přes tetování, piercing a implantáty až po estetické chirurgické zákroky – je to jejich volba. V únorovém čísle časopisu Heroine se tématu věnujeme podrobněji v profilovém rozhovoru s burleskní performerkou Terezií Bělčákovou s uměleckým jménem Miss Cool Cat.
Co je dobré vědět o plastických operacích prsou?
Nejdůležitější fází přípravy před jakýmkoli zákrokem jsou osobní konzultace s operatérem. Nezbytná je vzájemná důvěra, komunikace a porovnání představ klienta či klientky s odbornými zkušenostmi lékaře. Důležitá je motivace – plastická operace není cesta z partnerské krize a dalších problémů, jde především o vzhled a sebevědomí.
MUDr. Lubor Mrňa
Zkušený atestovaný plastický chirurg a člen České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Působil na oddělení plastické chirurgie Chirurgické kliniky FN Motol a ve FN Královské Vinohrady. V současnosti působí jako plastický chirurg na Klinice YES VISAGE. Absolvoval mnoho zahraničních i tuzemských stáží a workshopů a věnuje se také publikační činnosti.
Je třeba říct, že možnosti plastické chirurgie jsou limitovány i celkovým zdravotním stavem, samozřejmostí je, že operovat lze pouze zdravá prsa a že se klienti neléčí se závažným onemocněním. Nemělo by se zapomínat na roli následné rekonvalescence, ta je totiž pro zdárný výsledek důležitá úplně stejně jako samotný zákrok.
Plastické operace prsou pak nejsou jen o zvětšování objemu – existují zákroky jako modelace, tedy úprava tvaru, případně doplnění objemu, zvětšení vlastním tukem, obvyklým požadavkem je samozřejmě také zmenšení prsou.
Co je breast implant syndrome?
V odborné literatuře je tento syndrom popisován jako soubor různých příznaků: únavy, bolesti prsou, zimnice, úzkosti, vyrážky či nespavosti u lidí po implantaci prsních náhrad. Objevuje se jen ve velmi malém procentu případů a jeho problematika ještě nebyla zcela objasněna. U podobných obtíží je třeba zdůraznit souběh více faktorů, jako je zvýšená obranyschopnost organismu, tělu cizí materiál jako takový a celkový zdravotní stav jedince. To vše je zcela individuální. Pokud se jakýkoli z příznaků objeví, je nejprve třeba překontrolovat, zda nebyly narušeny implantáty; pokud tomu tak není, dojde na celkové vyšetření. Když obtíže přetrvají i po něm, je třeba implantáty vyjmout. To je doposud jediné řešení podobných obtíží.
Jaké jsou přetrvávající mýty kolem prsních implantátů?
Přetrvává představa silikonového implantátu, který se používá jen na augmentaci či rekonstrukci prsou. V současnosti existují i implantáty na zvětšení pozadí, brady, lícních kostí, lýtkové nebo ve formě tzv. sixpacku. Výrobci implantátů neustále inovují a zlepšují kvalitu náplně (silikonového gelu), ale i obalu. V současnosti je tu trend přechodu od tuhých implantátů k těm se zvrásněným, neforemným obalem a k odlehčeným implantátům. Na trhu je celá řada velikostí, tvarů, povrchů a vlastností, každý si tak může vybrat implantát na míru svým potřebám. Třeba takový, jehož rozložení se díky viskozitě zcela přizpůsobuje poloze těla a působí naprosto přirozeně.
MUDr. Peter Mertan
Renomovaný plastický chirurg s dlouholetou českou a zahraniční praxí. Působil v pražské FN na Vinohradech, na věhlasných estetických klinikách v Barceloně a po návratu na špičkových soukromých klinikách. V současnosti působí jako plastický chirurg na Klinice YES VISAGE. Je členem českých i mezinárodních společností pro plastickou chirurgii.
Nejčastěji se objevují mýty o nutných výměnách implantátů. Implantáty se nemusí preventivně měnit, naopak je časté, že výrobci garantují doživotní trvanlivost svých produktů. K výměně může dojít při potížích, jako je bolestivá kapsulace či protržení. Kolem protržení ostatně panují také rozšířené nepravdy a obavy, ani to totiž člověka bezprostředně neohrožuje a není tak nutný urgentní zákrok. S implantáty lze i kojit. V případě osob, které podstupují operaci před mateřstvím, se doporučuje vložení implantátu řezem mimo dvorec (nejčastěji v podprsní rýze) tak, aby mléčná žláza nebyla jakkoliv zasažena.
Bolí to?
Ano, bolest se týká přerušení podkožních nervových zakončení i pooperačních otoků. Mírní se ve spolupráci s anesteziologem a díky analgetikům. Její intenzita je individuální, velmi záleží na prahu bolesti, ale také na stresu, odpočinku a psychické pohodě, ta je ostatně pro takový zákrok nezbytná.
Od konzultace k rekonvalescenci
Od první konzultace k zákroku vede často dlouhá cesta. Společný čas při konzultacích je nezbytný ke zvolení správného postupu a vysvětlení všeho, co klienty čeká při výkonu i po něm. Pokud jde vše hladce, do domácí léčby lze po zákroku odejít už druhý den. Operační přístup je co možná nejšetrnější, šije se za použití toho nejjemnějšího materiálu, ale operace bez následných jizev je utopie. Stav jizev se hodnotí po roce od zákroku, kdy už by mělo docházet k jejich blednutí. Jizvy jsou však skryty v podprsní rýze nebo splývají s okrajem prsního dvorce, jsou tedy neznatelné. Moderní plastiky prsou dnes dokážou v podprsní rýze zanechat jizvy nepřesahující tři centimetry, což je podstatně méně oproti klasickým metodám. Proces jejich vyblednutí lze navíc urychlit použitím laseru.
Doba rekonvalescence je individuální, nikdy ale ne méně než jeden měsíc. Je dobré vědět, že zatímco řezy na kůži se hojí pár týdnů, proces vnitřního hojení pokračuje déle. Důležité je nejen nosit speciální prádlo, ale také naslouchat vlastnímu tělu – pokud někde něco táhne a bolí, je na místě ozvat se operatérovi i mimo předem stanovené kontroly.
Přijmout (nové) tělo
Psychika hraje v medicíně významnou roli. Pokud má někdo na své tělo nerealistické nároky (podpořené leckdy kultem dokonalé krásy ze sociálních sítí), estetická chirurgie mu nejspíš nepomůže. Je třeba klást důraz na to, že není dobré mít přehnaná očekávání spojená s těmito zákroky a je třeba pěstovat si zdravý vztah k vlastnímu tělu, třeba i pomocí terapie.
Rekonvalescence po operaci obvykle netrvá déle než šest týdnů. Vztah s naším tělem může být komplikovaný, proto je skvělé mít i během této doby po ruce odborníky, kteří mají trpělivost a zkušenosti. Hned na začátku by měli rozpoznat ty pravé motivace klientů a neúnavně vyvracet mýty. Právě díky takové podpoře a profesionálnímu přístupu může být pak operace velkou změnou k lepšímu. Dokáže vrátit člověku sebevědomí a umožní mu žít v těle, ve kterém je mu dobře.
Text vznikl ve spolupráci s odborníky z Kliniky YES VISAGE MUDr. Luborem Mrňou a MUDr. Peterem Mertanem.
