Nebiflujeme příklady z tabule, děti musí matematicky přemýšlet, říká učitelka. Děti z její školy vyhrávají v Klokanovi

Čím si vysvětlujete úspěchy svých dětí?

Tím, že v hodinách s dětmi dělám podobné úlohy jako jsou v Klokanovi. Klokan testuje především logické myšlení a my se logickým úlohám věnujeme.

Znamená to, že se dá logické myšlení natrénovat?

Do určité míry ano. Pomáhá asi i to, že děti znají podobné typy úloh, s jakými se tam potom setkají.

Klokan prý někdy odhalí talenty, které se ve škole neprojeví.

Asi se to v některých školách může stát. Spíše tam, kde se děti učí "klasicky", frontálně nebo kde se zaměřují hlavně na sčítání, odečítání a další početní operace. Tím se nezjistí, jak děti přemýšlejí, a při Klokanovi se pak může odhalit nějaký talent, kterému vyhovují jiné úlohy. My se věnujeme logickým úlohám, děti musí přemýšlet a matematiku nějak po svém uchopovat, tak Klokan tolik nového neodhalí. To se mi spíš stane, že o některém dítěti vím, že je dobrý matematik, ale v Klokanovi dopadne trochu hůř, než bych čekala. To pak musím přemýšlet, čím to je. 

Takže jednotlivé testy prohlížíte a něco z nich usuzujete?

Ano, dívám se třeba, jaké typy úloh dětem jdou a jaké nejdou. A když mě u někoho překvapí výsledek – většinou spíš negativně – hledám důvody.

K čemu docházíte?

Jsou děti, které mají dobré logické myšlení, ale dělají chyby ve sčítání a odčítání. Šikovné děti jdou někdy různými myšlenkovými zkratkami a zatímco pomalejší dítě si to například nakreslí a pak to má dobře, tak těmhle dětem třeba něco unikne. Někomu zas brání v lepších výsledcích nervozita - měla jsem holčičku, která byla na matematiku hodně šikovná, ale příliš jí na tom záleželo, takže výborných výsledků v Klokanovi dosáhla až v páté třídě, až když získala nějakou jistotu. Celkově myslím, že se talent více projeví až ve vyšších ročnících prvního stupně, protože když mají rychle vyplňovat test, není to jen o matematickém nadání, ale i o úrovni čtení nebo o pozornosti.

Proč jste se vlastně rozhodli se Klokana každoročně účastnit?

Poprvé – to je asi deset let - to bylo vyloženě z testovacích důvodů. Tehdy jsem tady začínala dělat matematiku pana profesora Hejného a chtěli jsme si ověřit, jestli nebudou děti v něčem zaostávat. Měli jsme srovnání, protože tu tehdy ještě byla paralelní třída, která měla „normální“ matematiku. Nejen v Klokanovi, ale i v testech Kalibro nám vycházelo, že děti z „Hejného třídy“ byly lepší, ale samozřejmě to mohlo být složením třídy. Fakt ale je, že Hejného matematika učí děti myslet a řešit věci samy. Nepřijdou a neřeknou „to jsme ještě nebrali“, protože matematika není nic, co by si museli nalít do hlav, ale něco, co tam už mají a jen se to učí používat. U Klokana už jsme pak zůstali, protože se mi líbí úlohy, které obsahuje. Mají krátká zadání a jsou tam dobré nápady. Někdy dávám úlohy ze starších ročníků dětem i jen tak, během roku.

Co se vlastně děje po napsání testu?

Testy opravíme a body odešleme anonymně organizátorům. Mně potom přijde křivka průměrných výsledků z celé ČR a můžu se podívat, jak si naše děti stojí. Jen ti nejlepší jsou jmenovitě zmíněni ve sborníku. Mám upřímnou radost, když jsou mezi nimi i jména dětí z naší školy.

Alena Nikrýnová vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. Pracovala jako vědecký pracovník, získala doktorát. Během mateřské dovolené vypomáhala v jedné základní škole a už u dětí zůstala. Doplnila si pedagogické vzdělání a momentálně učí na 1. stupni ZŠ Mohylová v Praze 13. Zaměřuje se na badatelské metody v prvouce a  Hejného matematiku.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.