Začít tím, co dítě umí, a nebát se tipnout. Učitelé radí, jak se v posledních týdnech připravit na přijímačky

Většina dětí, které budou letos skládat přijímací zkoušky na střední školy, prožívá už několik měsíců výživné období. Doučování, přípravné kurzy, drilování testů z předcházejících let, taktizování při výběru školy, kdy často ještě víc než na tom, k čemu má dítě předpoklady, záleží na tom, kde bydlí a jaký je v tom kterém místě převis. A potom samozřejmě stres, který s přibližujícím se termínem přijímacích zkoušek narůstá.

Před pár týdny navíc mohly děti absolvovat přijímačky nanečisto, které pro ně připravil Cermat. Jejich cílem mělo být to, že děti zažijí testovou atmosféru, vyzkouší si, jak na tom jsou, zvedne se jim sebevědomí a na maturitní obory se přihlásí i ti, kteří by si jinak nevěřili. Zejména matematická část byla, podle názoru řady učitelů, značně obtížná, takže mnohé děti propadly panice, že prakticky nic neumí. „Přitom v mezinárodním testování TIMSS 2023 dopadli čeští žáci v rámci matematiky v Evropě výborně, ale Cermat jim tímto vlastně podsouvá, že jsou tupci. Stejné testování zároveň ukázalo, že sebevědomí mají české děti naopak jedno z nejhorších na světě. Vytváříme zkrátka děti, které matiku umí, ale nesnáší ji a nevěří si v ni,“ míní učitel matematiky a vítěz ceny pro nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Tomáš Chrobák.

Co můžete udělat pro to, aby vaše dítě získalo zpět ztracenou sebedůvěru? Jak by se mělo ve zbývajícím čase na přijímací zkoušky připravovat? Na co si dát pozor a jaké strategie jsou při vyplňování testu nejefektivnější?

Odraz od úspěchu

Jak by se tedy uchazeči připravovat dva měsíce před přijímačkami, aby se zvýšila jejich sebedůvěra i šance, že v „hodině H“ vyplní test bez zbytečných chyb? Každý by si především měl zvnitřnit strategii, která mu při testu pomůže se uklidnit: „Určitá míra stresu je normální, ale v prvních okamžicích zkoušek je možné se s tím částečně vypořádat. Je důležité mít naučenou strategii, která dítě zklidní. Obvykle doporučuji se rychle podívat na to, co všechno v testu je, a poté vyřešit nejdřív ty úlohy, které dítěti vyhovují,“ říká Jarmil Vepřek, který je známý pod přezdívkou Běžící češtinář, a kromě učení se zabývá i popularizací češtiny skrze přednášky a sociální sítě. „Úlohy se skutečně nemusí řešit v pořadí, ve kterém jsou v testu uvedeny. Když dítě začne úlohami, ve kterých se cítí silné, ví, že už posbíralo nějaké body, uklidní ho to a poté se mu lépe řeší i ty úkoly, ve kterých nemá takovou sebejistotu.“