Rozbíjím děckám mentální šuplíčky, říká matematikář. Pomáhá jim nahnat body při přijímačkách

„Z matematiky je maximální počet bodů padesát. Dvacet dva bodů je za úlohy, kterým říkám blbovzdorné. Sečti zlomky, vyřeš rovnici podle vzorečku. Tohle zvládne každý žák, který trochu chce, i když často netuší, proč se zlomky sčítají. Zbytek úloh vyžaduje přemýšlení. Na těch děti obvykle pohoří. Když hned nevědí, leknou se a odpadnou. A proto se na ně soustředím,“ říká učitel matematiky Tomáš Chrobák.

Působí na základní škole v Bašce a zároveň už deset let soukromě doučuje děti ze širšího okolí k přijímacím zkouškám na střední školy. „Nejdřív prostě jen prodloužil doma stůl a děcka chodila za ním, pak docházel i za dětmi, a nakonec, protože zájemců bylo víc a víc, si pronajal místnost ve Frýdku-Místku a otevřel tam něco jako školičku,“ vysvětluje jeho manželka Monika Chrobáková, sama učitelka přírodovědných předmětů na stejné škole.

Jak nahnat body? Přemýšlením…

Tomáš Chrobák učí ve škole metodou profesora Hejného čtyři roky, předtím devět let učil matematiku klasicky. „Moje děcka i tehdy vyhrávala olympiády a Pythagoriády, učil jsem i nadané žáky, ale postupně jsem cítil, že chci něco dělat jinak,“ říká. Jeho žáci jsou v soutěžích úspěšní i teď. „Tento rok klučina vyhrál okresní kolo v Pythagoriádě a další žačka je třetí,” říká.

Hejného matematikou je inspirované i jeho doučování. Do přípravky pro sedmáky a deváťáky, kterou vede již šestým rokem, tento rok chodí devadesát dětí. Některé dojíždějí i tři desítky kilometrů z Rožnova pod Radhoštěm, z Havířova a Ostravy.

Přitom část rodičů jeho žáků se matematiky podle profesora Hejného bojí, a to právě kvůli přijímačkám. „Zrovna včera mi volala maminka, která se rozhoduje, zda dát dceru do první třídy, kde se učí podle Hejného. Už teď myslí na to, co bude v devítce, co přijímačky,“ vysvětluje Tomáš Chrobák.

V některých školách, kde se Hejného matematika uchytila, se pro jistotu a rodičovský klid v posledních dvou ročnících opět uchylují ke „klasice“. Tomáš Chrobák má strategii postavenou jinak. „Pokud je dítě učené natvrdo standardně, velmi často se mu stane, že když neví okamžitě, jaký vzorec použít, odpadne. Ale právě u úloh, které vyžadují nějaké přemýšlení, má šanci ukrojit něco z těch dvaceti osmi bodů, a to může rozhodnout,“ vysvětluje.

Když děti pochopí základní principy, ze kterých pak řešení úlohy mohou odvodit, většinou se chytají. Tudy je Tomáš Chrobák vede. „V testech je například vždy úloha s pravoúhlým trojúhelníkem. Ale jaký je vzorec pro výpočet obsahu trojúhelníku, věděli letos jen dvě děcka,“ říká učitel. Místo toho, aby se jim vzoreček snažil vtlouci do hlavy, nechá je přijít si na to, že si mohou pravoúhlý trojúhelník vždy doplnit na obdélník, jehož obsah počítat umějí, a vydělit výsledek dvěma. „To jim funguje,“ vysvětluje.

…a také odbouráním strachu

Hejného metoda klade důraz i na osobnostní přípravu, která je pro úspěch v testech důležitá. „Snažím se jim ukázat, že nemá cenu se fixovat na šuplíčky s připraveným vzorečkem, protože ve stresu je pak paměť může zradit. Ty šuplíčky jim rozbíjím, pro jejich dobro,“ směje se Tomáš Chrobák. Když se děti neleknou, že hned neví, pár úloh na přemýšlení vyřešit dokážou. A to může být právě bodový rozdíl mezi vysněnou školou a druhou, horší volbou.

Index úspěšnosti dětí, které doučuje, Tomáš Chrobák zatím nemá. Ale zájem o doučování roste a žáci i rodiče si ho chválí. „Je to placená služba, takže to musí fungovat, aby mi rodiče děcka svěřili. Pak si to samozřejmě řeknou mezi sebou,“ uvažuje matematikář, který je autorem knihy Příprava na přijímačky s porozuměním a také členem Národního kabinetu matematiky.

Své letošní deváťáky, které učí ve škole podle Hejného už od šesté třídy, ale o bodové hodnocení poprosí. Bude se mu to pak hodit pro přesvědčování rodičů. „Pořádáme pro ně rodičovské kavárny, snažíme se jim vysvětlit silné stránky této metody,” dodává učitel. O osvětu se snaží i v místním zpravodaji Bašky. Poslední jeho příspěvek se věnoval Hejného matematice a kreativitě dětí. Články vždy doplňuje i úlohami. „Podobají se kvízům, jaké lidé rádi řeší ve volném čase,“ říká.

Děti v přípravce doučuje v patnáctičlenných skupinách, každou skupinu hodinu týdně. Stejně jako ve škole, i zde nechává žáky o řešeních diskutovat. „Ale je třeba dát pozor, aby debata byla nějak řízená,“ upozorňuje učitel. „Jinak vykřikuje vždy ten jeden rychlý, je strašně důležité hlídat rovnováhu,“ vysvětluje. Dobrým postupem je podle něj, když si žáci řeknou svůj postup i výsledek ve dvojici. „Je jasné, že mají potřebu to sdílet, jsou toho plní. A pak je i jednodušší udělat závěr v celé skupině,“ dodává. Zdůrazňuje nutnost vytvořit takové prostředí, kde se může projevit každý. Na doučování chodí pestrá škála dětí a je třeba ošetřit, aby měly prostor ty silnější i méně zdatné a aby se plašší děti osmělily mluvit.

Na rozdíl od jiných přípravných kurzů klasické „cermatovské“ drilovací testy zařazuje až poslední měsíc před termínem Jednotné přijímací zkoušky. „Do té doby jim otevírám hlavu,“ směje se. Často mu v tom pomáhají učebnice s gradovanými úlohami, které Hejného matematika nabízí. „Vymýšlet dobré úlohy není jednoduché, řekl bych, že to je i nad možnosti a kapacitu běžného učitele, dobře zpracované učebnice jsou tedy velká pomoc,“ říká učitel.

Najít sebejistotu a sebehodnotu

Přijímačky jako takové, na rozdíl od mnoha jiných moderních učitelů, Tomáš Chrobák úplně nezatracuje. „Nemám na to jasný názor. Skoro bych řekl, že jsem mírně pro. Viděl jsem totiž řádku dětí, které kvůli přijímačkám měly poprvé v životě silnou motivaci zabrat a to pak posílilo i jejich pocit sebehodnoty. A některé díky tomu začala matematika i víc bavit, píle jim ten předmět otevřela,“ říká.

„Matematika mi nikdy nešla a ani mě nebavila,“ říká jedna z jeho „klientek“, Viki Sviežená, která chodila na doučování loni. „Nejdřív jsme měli na prvním stupni klasiku, pak od druhého Hejného matematiku, měla jsem z toho v hlavě zmatek, ale doučování mi pomohlo. Na testech jsem si pak byla dost jistá,“ říká Viki, která v září nastoupila do prvního ročníku na mezinárodním gymnáziu v Ostravě. O Tomášovi Chrobákovi říká, že to je učitel parťák. „Když má člověk problém, nenechá ho v tom. Neřekne vám jen ‚tak si to přečti znova‘, vede vás.“ Také Štěpán Morys chodil na přípravku učitele Chrobáka dva tři roky. S matematikou dost bojoval. Předloni se ale dostal na žádané gymnázium ve Frýdlantu. „Tomáš mě srovnal. Kromě mých rodičů to byl jediný učitel, který mi pomohl konstruktivní kritikou, nenechal mě napospas mým problémům,“ říká. „Když někomu něco nejde, on se mu opravdu věnuje. Jeho schopnost udržovat každého v tempu je neuvěřitelná,“ dodává Štěpán, který dokonce dnes uvažuje o tom, že bude z matematiky maturovat.

„Vím, že nejsem jako jeho žena objektivní, ale to, co Tomáš dělá, je pro tenhle region požehnání. Táhne ta děcka nahoru, pomáhá jim uspět,“ říká Monika Chrobáková, sama expertka na objevitelské učení. „Od příštího roku by chtěl otevřít i regulérní doučovací online kurz.“

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.