V Monetě nebyla rovnost nikdy pouhou frází, ale podstatou přístupu ke všem zaměstnancům. Firma vychází svými benefity vstříc rodičům či lidem s různou sexuální orientací a tato strategie se jí vyplácí: Jako jedinou společnost z české republiky ji už podruhé za sebou vybrala do svého prestižního indexu genderové rovnosti mezinárodní agentura Bloomberg.
„Když jsme nedávno pořádali volby do dozorčí rady, rozhodli jsme se pro netradiční krok. O místa z řad zaměstnanců se mohly ucházet jen ženy. Snížili jsme tím dosavadní genderovou nevyrovnanost, kdy jsme neměli ve vedení banky žádnou ženu,“ říká Klára Escobar, HR ředitelka celé Skupiny MONETA. Od letošního června se o ženské zastoupení rozrostlo i samotné představenstvo „mateřské“ MONETA Money Bank, když na pozici Chief Operating Officer přešla bývalá ředitelka a vedoucí konzultantka společnosti Accenture Klára Starková. Výraznou postavou právě probíhajících změn je i Zuzana Filipová, ředitelka ESG a Komunikace této finanční skupiny. Když se obě dámy rozhovoří o výše zmíněných tématech, je zřejmé, že jim záleží nejen na změnách ve Skupině MONETA, ale v celé společnosti.
Co v Monetě konkrétně znamená rovný přístup k zaměstnancům?
Zuzana Filipová: V reálu to třeba znamená, že se snažíme vyrovnávat rozdíly, které mezi nimi dělá stát. Pro konkrétní příklad nemusíme chodit daleko: zatímco heterosexuální manželské páry dostávají zákonné volno na svatbu, pohřeb či doprovod partnera do nemocnice, lidé s jinou sexuální orientací si v Česku musí kvůli stejným událostem brát dovolenou. Současná legislativa jim jinou šanci nedává. To nám zkrátka nepřijde fér. I proto jsme se nedávno rozhodli, že všem našim zaměstnancům nabídneme v tomto ohledu stejné podmínky. Nechápeme, proč by mezi nimi měly být rozdíly, jsou to přece stejní zaměstnanci, stejní kolegové. V rámci podpory LGBT komunity tak gayové a lesby mají u nás stejné pracovněprávní podmínky jako jejich heterosexuální kolegyně a kolegové.
Klára Escobar: Podle našich informací jsme jedna z mála bank na českém trhu, která se k takovému kroku rozhodla. V tomto ohledu je namístě říct, že hnacím motorem pro toto rozhodnutí bylo naše vedení v čele s Tomášem Spurným. Byl to především on, kdo chtěl, aby naše banka přistupovala ke všem zaměstnancům fér a aby bylo všem jasné, jaký názor zastáváme. Zkušenosti z České republiky totiž naznačují, že mnoho firem je v této problematice jaksi opatrných: převládají obavy z toho, jak budou reagovat jejich klienti či majoritní skupiny zaměstnanců.
Do Skupiny MONETA přišla přede dvěma lety z čistě nebankovního prostředí. Svou profesní kariéru začínala jako novinářka v Lidových novinách, poté šéfovala komunikaci a PR na pražském magistrátě, tři roky patřila do poradního týmu ministra životního prostředí. Má ráda svou patnáctiletou dceru Lucii, lyžování a folklorní tanec, kterému se věnuje od dětství.
Co říkají na vaši podporu LGBT komunity vaši klienti?
ZF: Jsme velmi rádi, že drtivá většina z nich je osvícená. Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsme se nikdy nesetkali s negativními reakcemi: lidé se nás rozhořčeně ptají, proč má naše banka tendenci zvýhodňovat lesby a „teplouše“. Proč o nich musíme mluvit. Že je to jako klienty nezajímá a ať si to řešíme někde v soukromí. Snažíme se jim vysvětlit, že my tuto skupinu lidí nikterak nezvýhodňujeme. Pouze srovnáváme úroveň našich výhod a jejich nevýhod. Proč by si měl kolega od vedlejšího stolu brát na „svůj“ den dovolenou, když já na něj mám od státu nárokované volno? Je snad něco méně než já? Není. Společnost je potřeba edukovat, aby lidé pochopili, že nejde o zvýhodňování. Protože nakonec jsme všichni jenom lidé.
O rovných právech LGBT komunity se v Česku mluví stále více. Proč by ale lidé měli v zaměstnání mluvit o své sexuální orientaci?
KE: Nemusí mluvit o své sexuální orientaci, ale neměli by za ni být jakkoliv perzekvováni či zesměšňováni. V české společnosti převládají stereotypy a naše firemní role je být progresivnější a ukazovat na projevy chování, které nejsou správné. Jde o rovnost příležitostí, je úplně jedno, kdo má jaký vztah a s kým. Jestliže zaměstnanec ví, že jeho kolega či kolegyně inklinuje ke stejnému pohlaví, a jeho předsudky ovlivňují to, jak se k nim chová, není to v pořádku. Na to chceme upozorňovat. V zaměstnání mají rozhodovat schopnosti a správné postoje k práci, ne sexuální orientace.
Vystudovala obor sociologie a andragogika na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od ledna 2020 je HR ředitelkou Skupiny MONETA, do které se vrátila po více než třech letech, kdy byla ředitelkou HR v Hello bank!. Od konce června 2020 je zároveň členkou představenstva MONETA Stavební Spořitelna. Má za sebou přes patnáct let zkušeností z HR v různých odvětvích.
Jakou konkrétní strategii volíte při práci s vaší LGBT komunitou?
KE: Pod záštitou MON FAIR jsme vloni spustili mentoringový program, který se zabývá tématy, jako jsou inkluze různých skupin zaměstnanců, respekt či vyrovnání se zranitelností. Necháváme na každém zaměstnanci, zda o své sexuální orientaci chce nebo nechce mluvit. Každý náš člověk má svůj kontakt v HR týmu, se kterým se může sejít a který působí jako taková vrba. V týmu máme také zkušenou kolegyni, která v případě potřeby dokáže využít terapeutické či koučovací techniky a pomůže vztahy „spravit“. Pokud se ukáže, že v týmu dochází k nějaké diskriminaci, máme ombudsmana pro zaměstnance, který vše diskrétně prošetří, aby nebyla narušena důvěra.
Jaké máte reakce na tyto kroky od majoritních zaměstnanců?
KE: Obecně velmi pozitivní. Některé lidi ale nepřesvědčíte, že jejich názory jsou omezené. Těm vysvětlujeme, že když už je mají, neměli by je veřejně ventilovat, protože tím negativně ovlivní ostatní. My jsme každopádně vůči všem zaměstnancům transparentní a pojmenováváme toho „slona v místnosti“. Buď lidé naše názory přijmou, nebo se v našem firemním ekosystému přestanou cítit dobře a odcházejí. Naše banka je vlastně takový živý organismus, který se přirozeně vyrovnává se škodlivými prvky a vypudí to, co v něm nemá být.
Kromě LGBT komunity podporujete obecně rovné příležitosti. Co konkrétního jste v poslední době zavedli a jak se vám to osvědčilo?
KE: Je třeba nejdřív říct, že vše, co v tomto ohledu v Monetě děláme, děláme s rozumem. Nejsme žádní „genderoví fanatici“ a určitě nebudeme zavádět kvóty. Máme radost, že se nám daří přistupovat k mužům a ženám s maximální rovností. Zatímco průměrný rozdíl v platech mezi muži a ženami činil v Česku loni 19,2 %, naše data z roku 2019 ukázala znevýhodnění žen oproti mužům 5,7 % v průměrné celkové mzdě. O rok později se tento rozdíl o půl procenta snížil na 5,19 % a stále pracujeme na tom, abychom toto číslo ještě snížili. Třeba tím, že máme pro všechny pozice definované mzdové rozpětí a při přijímání nových lidí edukujeme manažery, kteří nové lidi potřebují, aby lidem se stejnými zkušenostmi dávali stejné peníze bez ohledu na jejich gender. Máme také radost z toho, že se jako jediná firma v Česku objevujeme už druhým rokem v žebříčku Gender-Equality Index agentury Bloomberg, který hodnotí rozdíly v odměňování žen a mužů.
Původně jsme uvažovali o firemní školce. Narazili jsme ale na obrovskou administrativní a byrokratickou bariéru v podobě řady legislativních nařízení.
K mzdovým nerovnostem přispívá fakt, že ženy bývají často delší dobu doma s dětmi. Jak jim v tomto ohledu pomáháte?
ZF: Původně jsme uvažovali o firemní školce. Narazili jsme ale na obrovskou administrativní a byrokratickou bariéru v podobě řady legislativních nařízení. My se profilujeme jako online banka, která chce fungovat co nejjednodušeji, proto nám přišlo nesmyslné vrátit se zpět na začátek, kdy jsme s byrokracií začali bojovat. Nakonec jsme zavedli finanční příspěvek v podobě chůvného či školkovného, který podporuje návrat našich zaměstnanců z mateřské a rodičovské dovolené a je odstupňovaný podle věku dítěte. Zároveň po rodičích nechceme, aby nám využití peněz jakkoliv dokládali. Když se o děti postarají prarodiče a dostanou peníze, aby jim mohli navařit, je to za nás v pořádku. Rodiče mají díky tomu možnost vrátit se dřív do práce.
Donedávna jste byli jedna z mála bank v Česku, která neměla v představenstvu ani v dozorových orgánech žádnou ženu. Jak je to nyní?
KE: I na počátku této myšlenky stál opět náš generální ředitel Tomáš Spurný: Vnímal potřebu změnit tuto genderovou nevyrovnanost, a proto se rozhodl uspořádat nové volby do dozorčí rady s tím, že kandidátkami budou moci být jen ženy. V tomto ohledu musím vzdát hold třem bývalým členům rady, kteří pochopili, že diverzita je pro budoucnost naší firmy důležitá, a automaticky na svůj post rezignovali, aniž by je k tomu někdo vyzval.
Co se vám ohledně diverzity zatím moc nedaří?
KE: Zatím se nám moc nedaří lákat do svých řad zaměstnance s hendikepem. Tohle téma jsme si nyní stanovili jako prioritu pro další období. Z jejich strany registrujeme obavu, že banka je příliš sofistikované prostředí, že by jejich inkluze byla náročná. My jsme rozhodně připraveni a doufáme, že nové kolegy s hendikepem v dohledné době uvítáme.
Kromě podpory diverzity se MONETA hlásí také k podpoře udržitelného podnikání. Proč má smysl podnikat udržitelně?
ZF: Když nebudeme dávat důraz na věci, které se týkají udržitelnosti a sociální odpovědnosti, byznysově zahyneme. Mnoho Čechů má tendenci tyto věci podceňovat, mají dojem, že globální změny klimatu se jich netýkají. Jakmile se ale zvýší hladina moří, státy jako Nizozemsko zaniknou, protože už nyní leží pod hladinou moře. Dojde ke stěhování národů a ostatní státy se budou muset o nové obyvatele postarat. Takováto změna pak dopadne na fungování všeho, včetně našeho byznysu. Vzhledem k tomu, že jsme společností, která je kótovaná na burze, směrují nás k udržitelnosti i sami naši akcionáři, mezi kterými je hned několik velkých amerických finančních fondů.
Jak se udržitelnost projevuje v nabídce vašich produktů?
ZF: Klientům nabízíme možnost investovat do čtyřech zelených světových podílových fondů, které fungují podle principů ESG (environmentálně a sociálně odpovědného investování). Vnímáme stále větší zájem o tento způsob investování, takže budeme portfolio těchto fondů ještě rozšiřovat. Typickými investory do ESG fondů jsou u nás mladí nesezdaní třicátníci pocházející z většího města, což opět potvrzuje to, že nastupující generace se o životní prostředí zajímá a vnímá ho jako podmínku budoucí existence. MONETA je ale z historického úhlu pohledu bankou, která se orientuje na zemědělce, koneckonců jsme vznikli na základech bývalé Agrobanky. Podnikatelé v agroprůmyslu tvoří třetinu naší klientely, těm zase například nabízíme finanční podporu při budování bioplynových stanic. V oblasti „zelené“ produktové nabídky máme spoustu plánů, které nyní dáváme dohromady a představíme je v ucelené podobě letos na podzim, kdy zveřejníme naši novou ESG strategii.
Zahraniční banky začínají environmentální rizika zohledňovat i při financování svých klientů a řízení rizik. Vnímají, že by jim spolupráce se „špinavými“ sektory mohla poškodit reputaci. Zároveň klienti, kteří produkují značné množství skleníkových plynů, jsou přísněji posuzováni při jednání o úvěrech. Dá se očekávat, že něco podobného zavedete i vy?
ZF: Vzhledem k tomu, že na půdě EU aktuálně vzniká celá nová legislativní politika dalšího směřování Evropy v přístupu k dopadům na životní prostředí, nedá se očekávat, že bychom něco takového nezavedli. Už jsem hovořila o tom, že třicet procent naší klientely tvoří farmáři. Zemědělský sektor patří k významným znečišťovatelům planety, takže se určitě budeme snažit pro naše klienty najít cestu, jak jim pomoci při financování jejich „zelených“ cílů a závazků. Výrazným krokem kupředu by v tomto ohledu byla pomoc státu, ostatně po ratifikaci příslušných směrnic na národní úrovni bude muset vláda nastavit pravidla, na jejichž základě se státu bude dařit dostát vlastním závazkům. Do té doby, než se tak stane, budeme my jako banka dělat vše pro to, abychom těm, kteří pro lepší environmentální prostředí chtějí něco udělat, nabídli ty nejlepší podmínky.
Článek vznikl ve spolupráci s naším partnerem – společností Moneta Money Bank.