Mladí Češi už u voleb byli. I když to politiky moc nezajímá

Na českých středních školách proběhly tzv. Studentské volby, pořádané organizací Jeden svět na školách. 20. a 21. září platný hlas odevzdalo 40899 studentů a drtivě tu vyhrály demokratické strany. U středoškolských studentů vyhrála koalice Pirátů a Starostů s 30,4 procenty, následovala koalice Spolu s výsledkem 29,4 procent. Na třetím místě ANO s 8,5 procenty, následováno Stranou zelených s 7,1 procenty. Přes pětiprocentní hranici se nedostali komunisté, Volný blok ani Okamurova SPD. Volili mladí voliči nad 15 let, tedy i ti, kteří k řádným volbám ani jít nemůžou. 

V poslední době se přitom v médiích roztrhl pytel s průzkumy které ilustrují, jak české veřejné dění mladí voliči zcela ignorují. Týdeník Respekt na svém webu rozjel podcast o tom, co si mladí lidé myslí o politice. Máme pocit, že je nezajímáme, hlásal titulek prvního dílu. Mladých voličů do 30 let je v Česku 1,5 milionu, 600 tisíc z nich už teď podle výzkumu organizace Youth, Speak Up! ví, že se k volbám nechystá. 65 procent mladých je přesvědčeno, že politiku nemá smysl sledovat, nerozumí jí a i kdyby se do ní dostali, nikdo by jejich názor neposlouchal. Hlas nejviditelnějšího mladého politika Dominika Feriho, jehož instagramový účet byl pro většinu mladých lidí nejpřístupnějším vhledem do českého veřejného a politického dění, ztratil sílu po jeho sexuální aféře. A není tu nikdo, kdo by jej u mladé generace nahradil.

Čeští politici už svůj boj o mladé voliče delší dobu prohrávají. Možná ho i vzdali, což je o to děsivější, když si uvědomíme, jak velkou voličskou skupinu tato generace tvoří. Jen osmnáctiletých prvovoličů bylo v české populaci k 31. 12. loňského roku 95 tisíc, kolem 100 tisíc lidí je podle statistik Českého statistického úřadu i v následujících věkových ročnících. Je vůbec možné tak velké skupiny potenciálních voličů (a čtenářů) ignorovat, nevědět nic o jejich zájmech či voličských, kulturních či politických preferencích?

Média jsou out

Nemůžeme z toho ovšem vinit jen politiku. Velký vliv mají i média. Respektive spíše „nevliv“ – média totiž dnešní mladé lidi vůbec nezajímají. Nadační fond nezávislé žurnalistiky si letos v únoru nechal zadat výzkum u agentury Median, z nějž vyplynulo, že v Česku 37 procent populace nesleduje žádné zpravodajství. A značnou skupinu nesledujících tvoří právě zástupci mladé generace. Generační propasti mezi mladými lidmi a staršími generacemi tu byly vždy. Dnes ale více než kdy dřív chybí v Česku média, která by mladou generaci dokázala oslovit. Mladí dospělí kolem dvaceti let jsou většinou prvovoliči, řada z nich cítí zodpovědnost za možnost rozhodovat o veřejném dění. Problém je, že jim chybí možnost získat více informací. Kde taky?

Kulturní a mediální scéna ale neignoruje jen rap, ale i většinu dalších témat, která by u mladé generace mohla rezonovat. Volbou témat na generaci Z cílí Heroine.cz nebo Refresher, radio Wave, Full Moon, částečně Alarm. U mladých rezonují i podcasty a samozřejmě YouTube. Klasická televize je pro tuto generaci naprosto out. Pokud jim nevyjde vstříc tak, jak se to povedlo televizi Prima s reality show Lighthouse, která byla jedním z mála televizních pořadů diskutovaných masivně na sociálních sítích. Na Tiktoku aktuálně mladé publikum lanaří Nova s profily svých hudebních soutěží, rozjíždí se pomalu i veřejnoprávní profil Stardance. Vůbec se zdá, že televize přistupují k oslovování mladého publika aktivněji než třeba klasická média. 

Během covidové pandemie klasické české televize také začaly připravovat své online platformy a v současné době právě pro ně vzniká hned několik projektů zaměřených na nejmladší publikum – krom zmíněné RapStory třeba i hraný seriál TBH z brněnské střední školy, který se v premiéře představí na festivalu Serial Killer. Všechny tyto projekty jsou ale spíše zrnkem v obrovském moři zamrzlém ve světě dnešních čtyřicátníků a starších.

Mládeži přístupné

Generační propast mezi mladou generací a těmi staršími se absencí mladých témat v médiích jen zvětšuje. Když média mladé čtenáře nejsou schopna oslovit ani skrze témata z oblasti jejich zájmu (například filmová, hudební a podobně), jak se jim může dařit oslovovat je tématy z oblasti politiky či veřejného dění? V zahraničí se jim to přitom nejspíš daří, stačí sledovat instagramové profily zahraničních médií, jako je britská BBC či americké NY Times či USA Today. Výběr témat tu je lehčí, přístupnější a i formou podání vstřícnější k přelétavé pozornosti generace označované za generaci Z, která vyrostla už pevně připoutaná k online světu.

Třeba i výsledky Studentských voleb napoví, že by média i politici nemuseli házet mladou generaci do žita. Jednou nám to totiž vrátí. A když se nebude moct o veřejném dění dostatečně informovat, může to ještě dopadnout špatně. I když aktuální výsledky ze středních škol dávají alespoň kapku naděje...