Kateřina Gamal Richterová je česká muslimka, která je vidět i slyšet. Nejen díky tomu, že její šátek je ve veřejném prostoru jen těžko přehlédnutelný. Aktivně se vyjadřuje k otázkám náboženství a tolerance ve svých příspěvcích a článcích. V podcastu Hlas Heroine se jí Pavel Houdek ptá nejen na šátek, ale i na to, jak islám vidí postavení muže a ženy a jak ona sama vnímá nenávist lidí vůči muslimům.
„Jsem typ intelektuálního konvertity, který islám poznal a načetl si ho z knížek. Moje cesta k islámu začala skrz zvědavost, jestli ten islám je opravdu tak špatné náboženství, jak se o něm psalo po 11. září,“ říká Kateřina Gamal Richterová. Četla nejen populární literaturu, ale i odborné texty českých orientalistů a také český překlad koránu. Ve studiu islámu pak pokračovala i na vysoké škole, kde si vybrala obor blízkovýchodní studia.
I když v muslimských zemích je jedna z funkcí šátku ochrana před sexualizujícími pohledy mužů, u nás tuto roli šátek nemá. Šátek pohledy naopak přitahuje.
Jako muslimku v Česku ji dělá nepřehlédnutelnou její šátek, který se rozhodla nosit, když přijala víru. „Když jsem přijala islám, začala jsem šátek nosit ihned. Ale nebyla jsem schopná si ten šátek obhájit,“ přiznává. „Každou chvíli jsem poslouchala nějaké nadávky a urážky. Strašně mě to sebralo a úplně jsem ho přestala nosit,“ vzpomíná Kateřina. Dál se věnovala studiu a postupně si ujasnila, proč vlastně šátek nosit: „Jako ochranu víry a výraz identity. Už jsem věděla, že si ho budu schopná obhájit. Od té doby, od roku 2011, už jsem ho nesundala.“
Co se nyní děje v Afghánistánu? Kdo se z návratu Tálibánu raduje a kdo si zoufá? A co bude se ženami? Původem afghánská novinářka Fatima Rahimi situaci ve své rodné zemi sleduje, ale jednoznačné odpovědi nemá. V podcastu Hlas Heroine popisuje, jak moc je Afghánistán roztříštěný.
I když v muslimských zemích je jedna z funkcí šátku ochrana před sexualizujícími pohledy mužů, u nás tuto roli šátek z kulturních důvodů nemá. Šátek pohledy naopak přitahuje a to, co reprezentuje, v lidech často vyvolává odmítavé nebo nenávistné reakce: „Beru to tak, že tohle s tím přijde a je potřeba se vůči tomu vymezovat a bránit se. Pro mě není šátek ochranou proti pohledům mužů. U nás to takhle nefunguje. Když si nandám šátek – zvlášť takhle růžový –, jsem všem na očích.“
Kateřina v podcastu také mluví o tom, že mnohé jevy, které považujeme za projev islámu, mají ve skutečnosti kulturní základ, nikoliv náboženský. „Jsem oproštěna od blízkovýchodní mentality. Jsem Češka a žiju tuhle kulturu. Věřím, že jsem schopna svoji výchovu oprostit od dvojího metru a dokážu dceru i syna vychovávat v tom, že všichni se mají slušně oblékat a chovat se slušně.“
„Korán upravuje to, že muž je zodpovědný za svoji manželku a svoji rodinu. V tom smyslu, že se o ně má postarat ekonomicky a věnovat jim svůj čas. Je zajímavé, že korán nijak neupravuje povinnosti ženy. Nikde nezmiňuje, že žena se má starat o domácnost, vařit manželovi, sedět doma a čekat na něj. Tohle tam není,“ vysvětluje Kateřina.
Jak reaguje na projevy nenávisti kvůli své víře? Co si myslí o mnohoženství? A co by dělala, kdyby si její děti chtěly dát párek? Poslechněte si celý podcast Hlas Heroine o islámu, nesnášenlivosti a o tom, jaké je být muslimkou v Česku.
Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.