Marie Šabacká je bioložka se specializací na polární oblasti; v poslední době jsou ale ve veřejném prostoru slyšet její vyjádření ke klimatické změně. Proměny klimatu a to, jak jim zabránit, jsou také témata podcastu Hlas Heroine. Proč někteří lidé vědcům nevěří? A jak moc je pro odvrácení klimatických změn přínosné, když omezíme osobní dopravu?
I když v centru jejího vědeckého výzkumu jsou mikroorganismy polárních oblastí, přes zájem o ledovce a jejich proměny se dostala i k tématu klimatických změn.
„O změnách klimatu jsem se učila už na střední nebo na základní škole. Skleníkový efekt a to, že Země se nějakým způsobem otepluje, se bralo jako něco, co se děje a co někdy budeme muset řešit,“ říká Marie Šabacká. „A teď jsme se dostali do situace, kdy zpochybňujeme fyziku atmosféry, která je známá od devatenáctého století. Od té doby je neustále potvrzovaná. Ale my to zpochybňujeme. V jiných vědních oborech se to neděje,“ uvažuje vědkyně.
Je to potřeba řešit systémově. Nesmí to být tak, že napálíme ceny energií a domácnosti nebudou mít čím topit. To je naprostý nesmysl.
„Komunikuju vědu, opakuju fakta, která jsou známá. Je na tom vědecký konsensus, desítky tisíc studií, které prošly rigorózním vědeckým procesem. Samozřejmě se to neustále zpřesňuje, zlepšuje, ale poměrně dost toho o změnách klimatu a o tom, co je způsobuje, víme,“ říká bioložka v podcastu Hlas Heroine. „Popíšu konkrétní faktické události, třeba o tom, jak ustupuje nějaký ledovec. To je něco, o čem se nedá polemizovat. Jsou to fakta – podobně, jako bych mluvila o tom, kolik se utratilo ze státního rozpočtu. A lidi na mě útočí, protože mají pocit, že jim nařizuju, jak mají žít. Což vůbec nedělám. Ale spojí si to s něčím, co se týká ztráty jejich svobody,“ uvažuje.
Aby odvážné, schopné a inspirativní ženy bylo ještě více slyšet, vznikl podcast Hlas Heroine, kde dostávají prostor hrdinky z různých oborů. V každém díle jeden rozhovor. V každém díle jedna žena, která mění svět.
Moderátor Pavel Houdek se v rozhovoru ptá i na to, proč naši politici na rozdíl od těch západoevropských nepovažují klimatické změny za významné téma, kterému je potřeba se teď intenzivně věnovat. Marie Šabacká připomíná, že v těchto otázkách jsou napřed skandinávské země, které jsou obecně také odolnější vůči šíření dezinformacím.
„Výzkumy ukazují, že přes 90 % lidí v Česku věří, že se klimatická klima děje a je způsobená člověkem, 80 % Čechů to vnímá jako problém, který by se měl řešit,“ uvádí Marie Šabacká. I proto je překvapivé, že se před volbami téma více neprosadilo.
Letecká doprava dělá v Česku 1 % uhlíkové stopy. Když se snažíš něco řešit a nemáš moc času – my máme deset let –, tak se to snažíš řešit tou nejefektivnější cestou. A tahle je ta nejméně efektivní.
Marie Šabacká je přesvědčená, že potřebujeme systémové změny. Změny na osobní úrovni se podle ní přeceňují. „Na většinu soukromé uhlíkové stopy nemáme vliv. Je to dané energetickým mixem, na kterém se dohodly vlády,“ vysvětluje. „Je to potřeba řešit systémově. Nesmí to být tak, že napálíme ceny energií a domácnosti nebudou mít čím topit. To je naprostý nesmysl,“ říká bioložka.
„Letecká doprava dělá v Česku 1 % uhlíkové stopy. Když se snažíš něco řešit a nemáš moc času – my máme deset let –, tak se to snažíš řešit tou nejefektivnější cestou. A tahle je ta nejméně efektivní,“ vysvětluje. „Neznamená to, že nemůžu nic dělat. Když nepojedu autem, tak pomůžu tomu, že město bude čistší, nebudu zabírat parkovací místo a silnici, budu víc fit, bude se míň plýtvat – to je všechno skvělý. Ale pokud to neudělají všichni, tak v těch 40 miliardách uhlíku ročně je to zanedbatelné,“ říká Marie Šabacká.
Jaké změny tedy mají smysl? A jaké jsou důvěryhodné zdroje informací o klimatu? Poslechněte si celý podcast Hlas Heroine s polární bioložkou Marií Šabackou.
Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.