Postavily se Putinovi. Ženy vedou ruský odpor proti válce

„Zatímco tisíce protestujících po celém Rusku vycházejí do ulic, aby odsoudili válku, Kreml se nadále snaží potlačit kritiku státu a nutí domácí média, aby podporovala jeho politiku,“ prohlásila Marie Struther, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii. „Nálady veřejnosti proti válce rostou.“

Pod otevřený dopis, který iniciovala respektovaná novinářka Jelena Černěnko, se podepsalo sto ruských novinářů a novinářek. V něm odsuzují vojenskou operaci zahájenou Ruskou federací: „My, zpravodajové ruských médií a novináři píšící o zahraniční politice Ruska, odsuzujeme vojenskou operaci, kterou Ruská federace zahájila na Ukrajině. Válka nikdy nebyla a nebude metodou řešení konfliktů a není pro ni žádné ospravedlnění.“

Média pod tlakem

„Úřady pošlapávají právo na svobodu projevu a pokojné shromažďování v Rusku a zároveň prosazují svůj narativ konfliktu. Brutální zásahy úřadů proti těm, kteří vyjadřují svůj nesouhlas s válkou, musejí okamžitě skončit,“ vyzývá Marie Struther, ředitelka Amnesty International.

Média mají přikázáno při informování o ruské invazi na Ukrajinu používat pouze informace poskytnuté z oficiálních státních zdrojů. Při neuposlechnutí hrozí zablokování webových stránek a pokuta až 62 600 dolarů. Zároveň ruská policie běžně používá sílu k rozehnání celonárodních protiválečných protestů. „Podle nevládní organizace pro lidská práva OVD-Info bylo v nejméně 67 městech a obcích po celém Rusku zatčeno přes 5900 pokojných demonstrantů,“ připomíná zpráva Amnesty International.

Přesto jsou v Rusku lidé, kteří vyjadřují nesouhlas s invazí a ruskou politikou. I v Rusku existuje opozice, která dlouhodobě riskuje svobodu nebo život. Tyto ženy byste měli znát.

Jelena Černěnko

Autorka otevřeného protivládního dopisu je vedoucí mezinárodní rubriky nezávislého deníku Kommersant v Moskvě. Vystudovaná historička a členka Rady PIR Center v Moskvě – nevládní organizace, která se specializuje na studium otázek globální bezpečnosti. Její odvážný krok nezůstal bez následků, jak Černěnko uvedla na Twitteru: „Poté, co jsem iniciovala otevřený dopis, jsem byla vyloučena z řad novinářů a novinářek ruského ministerstva zahraničí, kde jsem pracovala téměř jedenáct let. Prý za ‚neprofesionalitu‘.

Violetta Grudina

„Řekněte ne válce! Mlčet je zločin. Právě teď, když čtete tento text, umírají na Ukrajině lidé a všichni víme, kdo za to může. Naše vláda, kterou jsme si nezvolili, začala válku, kterou jsme nechtěli. Vyzýváme vás, abyste vyjádřili svůj postoj!“ napsala Violetta, která působila jako koordinátorka štábu Alexeje Navalného v Murmansku. Z lidskoprávní aktivistky se stala političkou: „Poté, co nás úřady zakázaly a označily za extremisty, stali jsme se politiky a političkami.“

„Místní média a blogeři jsou podplacení, pravdu neřeknou. Klamou, aby se hostiteli hodili, nebo zamlčují problémy. Informační blokáda musí být prolomena! #no war,“ píše na Instagramu.

Jelena Kovalskaja

„Není možné pracovat pro vraha a brát od něj plat,“ napsala Jelena na svém facebookovém profilu. V den ruské invaze na Ukrajinu oznámila svou rezignaci z postu ředitelky Moskevského státního divadla a kulturního centra Vsevoloda Mejercholda. To vše za situace, kdy moskevská divadla zakázala hercům a herečkám dávat jakékoliv veřejné komentáře k ruským aktivitám na Ukrajině. Kovalskaja je ruská divadelní kritička, kurátorka a pedagožka. Vyučuje dějiny zahraničního divadla na Ruském institutu divadelního umění, kde také vede magisterský program sociálního divadla.

Julia Navalnaja

Když se Kreml v létě 2020 pokusil zabít jejího muže, ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, pustila se do epického boje za jeho záchranu, a stala se tak tváří odporu proti Vladimiru Putinovi. Ruská ekonomka, herečka a aktivistka je oporou svému muži, který si pod tíhou obvinění z krádeže 4,7 milionu USD z darů poskytnutých jeho politickým organizacím odpykává dvouapůlletý trest ve věznici v Pokrovu, asi sto kilometrů východně od Moskvy.

Jelizaveta Peskova

Jelizaveta Peskova je viceprezidentkou Rusko-francouzského rozvojového fondu. Na úrovni evropské politiky působí prostřednictvím Francie. Je zároveň dcerou tiskového mluvčího prezidenta Vladimira Putina. V pátek 25. února na svém instagramovém účtu zveřejnila protiválečný slogan „нет войне“, tedy „ne válce“. Jedná se o hlavní protestní heslo, které v současné chvíli používají ruští demonstranti a demonstrantky proti invazi na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Peskov pravidelně vydává prohlášení ospravedlňující ruské ozbrojené akce.

Příspěvek na jejím instagramu už není. Lze předpokládat, že příspěvek Peskova odstranila na přání svého otce. V ten samý den v prohlášení ruské agentuře TASS Peskov uvedl, že „určitě existují občané, kteří mohou mít svůj vlastní pohled na věc, a těm to musíme lépe vysvětlit.“

Pussy Riot

Ruská feministická punkrocková a protestní skupina Pussy Riot, která se zabývá problémy nerovnoprávnosti pohlaví a kritizuje přílišné propojení pravoslavné církve se státem, vlivy patriarchálního systému a ruskou vládu, opět vystupuje proti jednání ruského prezidenta. Na svém twitterovém účtu skupina uvedla, že sankce proti Kremlu nebyly dostatečně pevné, když Putin v roce 2014 anektoval Krym: „Tak uvěznil Navalného, změnil život Pussy Riot a dalších ruských aktivistů a aktivistek v peklo. Mnohé z nás donutil opustit domov a utéct a teď začal válku v Evropě. Kdy už toho bude dost?“ Naďa Tolokonnikova, jedna ze zakladatelek Pussy Riot, spojila síly se dvěma skupinami v oblasti kryptoměn, aby získala finanční prostředky pro ukrajinské občanské skupiny.

Bella Rapoport

Ruská novinářka, výzkumnice a LGBTQ+ aktivistka. Mluví o každodenním sexismu na sociálních sítích, účastnila se feministických protestů a shromáždění a hrála v prvním charitativním představení hry Monology vagíny v Petrohradě. Její články o genderových otázkách, které publikovala v celostátních médiích, četly tisíce lidí a přispěly ke změně mediálního prostředí.

„Chtěla bych, aby ruská společnost přehodnotila pojmy ženskosti a mužskosti; chtěla bych vidět méně toxickou kulturu; chtěla bych, aby byly přijaty zákony proti domácímu násilí a aby skutečně fungovaly; chtěla bych se nebát policie,“ prohlásila. Na Twitteru komentuje současný stav slovy: „Můj stát se již dávno proměnil ve fašistický stát, ale tato proměna je nyní dokončena. Píšu ‚stát‘, protože Rusové a Rusky, které znám, a mnoho dalších, které neznám, jsou proti této válce, naše srdce jsou zlomená, máme velkou bolest.“ 

„Bolest a nenávist jsou emoce, jejichž hloubka je neomezená, protože každý rok, s každým novým činem ruské vlády, se přesvědčuji, že je možné jít ještě hlouběji, víc a víc,“ napsala aktivistka v příspěvku.

Darja Serenko

„Putin uvedl ruské odstrašující síly do stavu nejvyšší pohotovosti. To znamená jaderné zbraně. Občané a občanky Ruské federace, týká se to KAŽDÉHO z nás,“ uvedla feministická básnířka, aktivistka a veřejně činná umělkyně Daria Serenko ve svém prohlášení. Darja svými aktivitami vzbudila mezinárodní pozornost, když v listopadu 2020 spoluzaložila projekt Femdacha – místo, kde LGBTQ+ osoby a feministické aktivistky mohou nabrat síly v případě vyhoření pramenícího z bigotního přístupu ruského vládního systému.

„Přidejte se k protiválečným aktivistům, aktivistkám a hnutím. Protestujte proti této válce. I když jste příznivci Putina, pochybuji, že jste příznivci a příznivkyněmi sebevrahů. Mysleli jsme si, že žádná válka nebude, ale válka přišla. A poprvé po letech není jaderná hrozba planou hrozbou. Přestaňte fňukat, jak moc trpíte nečinností. To Ukrajina trpí. Jednejte. Všechna tato tvrdá slova adresuji nejen ostatním, ale i sobě,“ burcuje Darja veřejnost a riskuje tvrdý postih. K zadržení přitom stačí v Rusku mnohem méně.

Rusky a Rusové, kteří veřejně proti válce protestují, často končí ve vazbě. Ta většinou trvá deset až čtrnáct dní. Sama Darja Serenko před necelým měsícem dostala dvoutýdenní trest jen za použití loga spojeného s aktivitami Alexeje Navalného na svém instagramu.

Situace v ulicích se nijak nestabilizuje. OMON (systém speciálních policejních jednotek v rámci Národní gardy Ruska) zasahuje v místech protestů a odváží lidi miniautobusy. Tyto akce bývají doprovázeny nepřiměřenými fyzickými zásahy, kopanci nebo použitím obušku.

Protestující před policií utíkají, ti pomalejší končí ve vazbě. Mezi nimi také těhotná Asya Kazantzeva, pětatřicetiletá žurnalistka, bioložka a popularizátorka vědy. V den invaze vyšla ven s balonky v barvách ukrajinské vlajky a ihned byla zadržena policií.