(Ne)rovnost na pracovišti aneb vybrali jsme vás, protože druhý kandidát byl gay

Jsou Češi tolerantní národ?

Pravda je, že Češi o sobě rádi říkají, že jsou tolerantní. Podle mě je ale dobré ptát se, co přesně ta tolerance znamená. Když se zeptáte vašeho dítěte, jak ho spolužáci berou ve třídě a ono vám odpoví: „Tolerují mě“, tak to asi slyšet nechcete. My si přejeme, aby LGBT lidé byli ve společnosti přijímáni jako rovni, aby s námi bylo zacházeno důstojně, měli jsme stejná práva, a to tak bohužel není.

V průzkumu z roku 2024, na kterém jste participovali, uvedlo 42 % Čechů a Češek, že mají za poslední rok zkušenost s diskriminací nebo obtěžováním kvůli své genderové identitě či sexuální orientaci. Toto číslo v letech pomalu roste. Nemělo by to už být spíš naopak?

Jednou z hlavních příčin, která vychází i z různých výzkumů, je celkové zhoršení diskuse o LGBT lidech. Relativně nedávno u nás probíhala intenzivní společenská a politická debata o manželství pro všechny, jejíž součástí byly zcela otevřené homofobní a transfobní výroky ze strany politiků i političek. Bohužel mnoho ultrakonzervativních sil a populistických stran LGBT témata využívá také v předvolebních kampaních k vyvolávání strachu a rozdělování společnosti. Takové činy pak nastavují nový standard – útoky a obtěžování se legitimizují a zhoršuje se klima ve společnosti.

Proč to politikům a političkám leží tolik v žaludku? Jde o nevědomost, nebo jen o získání „plusových bodů“ u voličů?

Část politického spektra sází na historicky „osvědčenou“ taktiku vyvolání obav z neznámého, je to záměr. Dříve to byli Židé, migranti, nyní LGBT komunita – především velmi malá skupina trans lidí. Když něco neznáte, nerozumíte tomu, je snazší ve vás vyvolat pocit, že z toho máte mít strach, čehož mnoho stran šikovně využívá. Samozřejmě to souvisí i s nevědomostí, respektive neochotou se posunout a dívat se na společnost v jejím vývoji. Když se kouknete na složení Poslanecké sněmovny, tak přeci neodráží skutečnou skladbu společnosti. Sedí tam velké množství mužů ve vyšším věku, což realitu nějakým způsobem ohýbá. Pestrost a diverzita v politice je velmi nízká.

V organizaci Pride Business Forum pomáháte firmám zavádět rovné podmínky pro LGBT+ lidi. Je to potřeba?

My jsme v Česku jedinou organizací, která se věnuje právě přijetí LGBT lidí na pracovišti – aby měli ve své práci férové podmínky, aby byli přijímaní. Bohužel, jakkoliv to není realitou v české společnosti obecně, není to realitou ani v pracovním prostředí.

Je míra diskriminace na pracovištích stejná napříč regiony?

Troufnu si říct, že nevědomé předsudky, posměšky, vtipy a mikroagrese jsou problémem všech pracovišť v Česku. Faktem ovšem je, že Praha je kosmopolitní, ve firmách pracuje více globálních týmů napříč národnostmi. Tato rozmanitost mění firemní kulturu a současně do určité míry tvaruje vztah k dalším marginalizovaným skupinám. V mezinárodních společnostech je pravděpodobnější, že LGBT lidé zapadnou lépe než v čistě českém kolektivu. V Praze je také koncentrace LGBT lidí vyšší, protože v menších městech a na vesnicích se obyvatelé hodně znají a může být těžší tam žít. Nejsou tam komunity, a proto se stěhují do větších měst.

Odlišuje se nějakým způsobem diskriminace LGBT+ lidí od diskriminace žen, starších osob nebo lidí s handicapem?

V mnoha aspektech je podobná. Specifikem u LGBT lidí je ta právní nerovnost, i když přiznávám, že legislativu lidí se zdravotním postižením neznám do detailu. Každopádně všechny vámi jmenované skupiny jsou typicky vystaveny předsudečnosti, mikroagresi, vtipům, posměškům či bagatelizací.

Co znamená, když mluvíte o mikroagresi?

Už z názvu vyplývá, že jde o něco „menšího“. Nebavíme se o diskriminaci či otevřené šikaně, ale o zdánlivě nevinných hláškách. Každý z nás se dopouští celé řady mikroagresí. Je to součást každodenní mluvy, kterou málo reflektujeme a málo vnímáme. Obsahuje ovšem předsudečný podtext. Typický příklad: „Na ženu řídíš fakt dobře.“ Tento druh předsudků se však netýká jen oblasti genderu, sexuality, vztahů, ale třeba i profesí viz: „Na ajťáka jsi fajn a dost společenský.“

Jak na obdobné komentáře reagovat?

Neexistuje žádný správný návod, ale mám jednoduché doporučení. Pokud někdo položí nevhodnou otázku nebo vypustí komentář, za nimž cítíte předsudečnost, ať už se týká čehokoliv, tak se jej můžete doptat, co tím myslel. Často se totiž jedná „pouze“ o nevědomý akt. Na druhou stranu, ani my jako příjemci si nevhodné komentáře v danou chvíli často neuvědomíme a dojde nám vše až později. Prvním krokem je tedy začít to vnímat a všímat si, co to v nás vyvolává a případně se s tím učit pracovat.

Jak postupovat, když se situace vyostří a vyústí v diskriminaci či šikanu?

Firmy mají zpravidla systém, jak s těmito závažnými situacemi pracovat, kam je nahlásit, včetně například anonymního nahlašování. Realitou v Česku ovšem je, že LGBT lidé podobné incidenty až v 88 % případů neoznamují. Společnost nás totiž naučila takové situace bagatelizovat. Navíc nahlášení homofobní šikany může znamenat i další coming out, pokud člověk není zcela vyoutovaný, to může být velká bariéra.

Vy učíte firmy mimo jiné strategie DEI (diversity, equity, inclusion). O co jde?

Obecně zkratka zahrnuje témata rozmanitosti, rovnosti, inkluze. Lidská rozmanitost je naprosto přirozená a týká se celé řady oblastí včetně genderové identity, etnicity, náboženství či sexuální orientace. Tyto charakteristiky jsou ale historicky zatížené a lidé se kvůli nim řadí k marginalizovaným skupinám. Nemají rovné šance. A všechny tyto bariéry a naopak privilegia jsou tématem DEI programů, jimiž přiznáváte, že existuje lidská rozmanitost, že lidé nemají rovné příležitosti. Uvědomujete si, že do těchto skupin patří vaši zákazníci, zaměstnanci i potenciální talenty, které můžete přitáhnout. V praxi to znamená narovnání podmínek pro všechny, kontinuální vzdělávání či práci s nevědomými předsudky. A nezaujatost se firmám i vyplatí, protože dle průzkumu společnosti Deloitte si třetina LGBT zaměstnanců aktivně hledá novou práci, kde bude mít lepší podmínky. Rovněž státu z toho plynou výhody – průzkum Open for Business z roku 2019 totiž odhalil, že diskriminace a vyloučení LGBT+ lidí stojí českou ekonomiku minimálně pět miliard korun ročně.

Lze usilovat o rovnost i z pozice zaměstnance?

Určitě a řada firem, s nimiž spolupracujeme, to dělá zpravidla prostřednictvím vnitřní zaměstnanecké skupiny, která se zformuje a řeší dané téma. Zjednodušeně vytvoří buňku uvnitř té firmy, která v rámci svých aktivit prosazuje prvky vedoucí k větší rovnosti. V zásadě to ale může udělat člověk sám. Napadá mě příklad duhových rodin, kdy moje partnerka čeká dítě a já si nejsem jistá, jestli mám nárok na volno, tak se jdu zeptat na HR. Už to může nastartovat nějaké změny.

Kdo a proč je důležitý „ally“? Může jim být každý?

Do češtiny se slovo překládá jako spojenec. Někdo, kdo pomáhá lidem z jakékoliv marginalizované skupiny. Můžete být spojenkyní či spojencem pro ženy, trans lidi, etnicitu. Je to o tom, jak přistupujete k otázkám (ne)rovnosti, zda si všímáte, že jsou vaše kolegyně /kolegové zesměšňováni, jestli při plánování akce myslíte na spolupracovníka s handicapem. Je to každodenní chování a zároveň dlouhodobý proces. Prvním krokem je váš zájem, tím dalším může být, že o tom aktivně mluvíte, zasáhnete ve chvíli, kdy jste svědkem nevhodného jednání. Spojenectví je důležité. A může to být klidně v tramvaji, kde se zastanete maminky s plačícím dítětem, na kterou křičí jiný cestující.

Nová administrativa Donalda Trumpa zrušila programy na podporu rozmanitosti, rovnosti, a inkluze. Jaké to podle vás bude mít dopady?

To je nyní velké téma. Administrativa Donalda Trumpa zrušila tyto programy na federální úrovni, nemá ovšem moc zrušit je v soukromé sféře. Co to způsobí, zjistíme v čase. Je však dobré si uvědomit, že tyto programy nevznikly jako politická pobídka. Primární motivace byla ekonomická a vzešla od firem. Tvořit rozmanité týmy, které dobře fungují a umí pracovat s rozmanitostí, je ekonomicky výhodné. A dá se předpokládat, že ekonomické motivy zůstanou nadále platné. Musíte mít přeci širokou paletu kvalitních zaměstnanců a zaměstnankyň, aby vytvářeli kvalitní produkty pro pestrou škálu zákazníku a zákaznic, aby firma dobře fungovala a měla zisk.