Těžko si představit větší životní změnu, než je ztráta domova a útěk ze země. Do Česka přicházejí statisíce lidí často s jedním kufrem a s dítětem v náručí. V čem je tato uprchlická vlna jiná než ty minulé? Kdo je mezi uprchlíky nejzranitelnější a proč je potřeba si dobře rozmyslet, zda a jak budeme pomáhat? Eva Valentová ze Sdružení pro integraci a migraci, které cizincům v Česku pomáhá už třicet let, upozorňuje, jaká jsou kritická místa pomoci uprchlíkům.
Migrace je proces, který zasahuje do všech oblastí života jednotlivce a může trvat různě dlouhou dobu, ať už je dobrovolná, nebo nucená. Člověk řeší celou řadu životních situací – od rozhodnutí opustit svou zemi přes cestu, stěhování, úřední vyřizování, adaptaci na nové prostředí, cizí jazyk až po začleňování se na trhu práce a ve společnosti přijímající země.
Válka citelně zasahuje všechny obyvatele, ovšem muži i ženy v ní plní odlišné sociální role. Od mužů se očekává, že budou bránit svoji vlast, v případě Ukrajiny je mužům ve věku 16 až 60 let de iure zabráněno zemi opustit. Odjíždějí tedy převážně ženy, mnohé z nich v roli matek nebo dcer. Jejich motivací je hlavně zajistit bezpečí pro děti a rodiny a zároveň je musejí uživit. K tomu samy mohou prožívat svá traumata z války a nuceného odchodu.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!