Víno, ženy, odhodlání

Zuzana Bukovská
Vinařství ¾
Bořetice, podoblast Velkopavlovická

„Jako žena vinařka musím být dostatečně tvrdohlavá. Přece jenom je to stále mužský svět,“ uvědomuje si Zuzana Bukovská, která krůček po krůčku přebírá staré vinohrady a dává jim zpět život. „My ženy vinařky jsme silnější a odhodlanější, než se může zdát,“ říká. Osobitá vína vytváří s co nejméně zásahy. „Nechávám promlouvat odrůdy, dávám jim tolik času, kolik potřebují. Tedy spontánní fermentace, delší ležení na slupkách nebo jemných kalech v dubových sudech,“ popisuje. „Už mi bylo řečeno, že moje vína jsou elegantní, jemná a ženská. Pít je ale může kdokoli. Vinařství je nádherné řemeslo a je úžasné sledovat, jak se vám pod rukama tvoří finální víno.“

Zdena Čačíková
Kobylské vinařství Čačík
Kobylí, Modré hory, podoblast Velkopavlovická

„K vinařství mě přivedl manžel. Zapojovala jsem se nahodile. Co bylo potřeba, s tím jsem pomohla. Když ale náhle zemřel, musela jsem se rozhodnout, jestli budu pokračovat. A od té doby vinařím na plný úvazek,“ vzpomíná Zdena Čačíková. Pokračuje v úsilí o udržení starých odrůd a tradičních postupů při tvorbě vína. Čtyři hektary vinic na pěti různých tratích vytvářejí pestrou paletu terroirů, se kterými může pracovat. „Vinaření je nekonečné zdolávání překážek. A jsou o to těžší, čím víc jste na všechno sama,“ uvědomuje si. To, že je žena, ale jako překážku nevnímá. „Jsem technický typ, hodně plánuju a s ničím se moc nemažu,“ říká.

Dominika Černohorská
Vinařství Plenér
Pavlov, podoblast Mikulovská

Název vinařství odkazuje k malování ve volné přírodě. „Umělec odchází do volné přírody a tvoří. Podobně o vinicích a našem hospodaření přemýšlíme i my. Snažíme se, aby naše počínání přispívalo k tvorbě pestré, zdravé a krásné krajiny,“ vysvětluje Dominika Černohorská. Její vinice se rozkládají na svazích Pálavy, podél hranic s Rakouskem a na dohled od ní, kde je půda bohatá na vápenec. Dominiku ke studiu vinařství přivedla touha dělat něco hmatatelného a být blízko přírodě. „Naším velkým přáním je, aby ve skleničce s plenérským vínem byla cítit vinice, půda a pravda celého vinohradnického roku,“ říká vinařka.

Zuzana a Sandra Herzánovy
Vína Herzánovi
Kobylí, Modré hory, podoblast Velkopavlovická

Vinařství vedou sourozenci Zuzka a Jakub a jeho žena Sandra. Hospodaří podle zásad biozemědělství. „Snažíme se o zvyšování biodiverzity ve vinicích a v celé krajině. Ze zdravé rostliny sklízíme zdravý hrozen v ten pravý čas,“ shodují se Zuzana i Sandra. „Vinaření je životní styl, kterému se vše musí podřídit,“ říká Sandra. „Každý rok je výzva, to mě baví,“ pochvaluje si Zuzana a Sandra ji doplní: „Jsme jen malý kousek skládačky, obzvlášť v organickém vinaření.“ „V minulosti jsem musela několikrát dokazovat, že mám znalosti a vyznám se ve svém oboru, než jsem byla brána vážně. Vnímám ale stoupající důvěru v ženy vinařky,“ říká Sandra Herzánová.

Eliška Michalíková Leisserová
Donatus wine
Božice, podoblast Znojemská

Tohle malé vinařství je skrytý poklad. Nachází se na rozhraní vinařských regionů, mimo prošlapané trasy. V obci Božice hospodaří Eliška s manželem a bratrem. „Z bílých vín dominuje pro naši polohu s typickou mineralitou Pinot Blanc a Ryzlink vlašský, u červených vín preferujeme lehká, pro náš terroir typická ovocitá vína, jehož příkladem je šťavnaté Zweigeltrebe,“ vypočítává Eliška. Cesta k realizaci ve vinařství pro ni nebyla přímočará. Díky studiu etnologie si uvědomila důležitost kulturních kořenů a obloukem se vrátila k vínu. „Být ženou v tomto oboru přináší spoustu možností a neexistuje jediná správná cesta, jak dojít k cíli,“ věří vinařka.

Andrea Nejedlíková
Dobrá vinice
Nový Šaldorf, Popice – Znojmo, podoblast Znojemská

„Žula, rula, křemen a křemenný písek dávají našim vínům unikátní minerální až slanou chuť a cílem je zachovat tento projev v každé lahvi,“ vysvětluje Andrea, která se učila vinařit od manžela Petra. Ten byl jedním z prvních vinařů, který u nás dělal vína přirozeně. Andrea v tom pokračuje. „Naskočila jsem do výroby naturálních vín bez zkušeností s mainstreamovými víny. O to trnitější byla cesta k zákazníkům,“ říká. „V tomto světě jsou ženy mnohdy vnímány jako stín svých mužů nebo mužů obecně,“ uvědomuje si. I když jsou části výroby fyzicky náročné, neznamená to, že vinařka nemůže mít celý proces pod kontrolou a část prací delegovat.

Mira Nestarcová
Víno MIRA
Velké Bílovice, podoblast Velkopavlovická

Mira pochází z uměleckého prostředí, je tanečnice. Svobodu tvoření a své umění promítá i do vína. „Svou vinařskou cestou jsem začala jít docela pozdě. Ale člověk se má stále učit novým věcem. Byl to můj manžel Milan, kdo mě přivedl do svého ‚Chateaux Nestarec‘ a nenápadně potichoučku mi začal ukazovat, co je vlastně jeho život,“ vysvětluje Mira. „Když jsem zjistila, že umění, emoce a kreativita můžou být i ve vinařském světě, bylo načase se rozhodnout, kterou cestou pokračovat. To byla pro mě asi ta největší překážka, ale čas a okolnosti to vyřešily za mě.“ Zatím se zdráhá označit za vinařku. K oboru cítí velkou pokoru a vnímá, že se toho má zatím ještě hodně co učit.

Monika Pálková
Vinařství Dalibor Osička
Velké Bílovice, podoblast Velkopavlovická

„I když barikový sud sama neunesu, být ženou ve vinařském světě necítím jako překážku. Odlišné vnímání některých věcí je plus,“ říká Monika Pálková. Monika se do vinohradu vlastně narodila a život v rytmu přírody je pro ni tak samozřejmý jako to, že si čistí zuby. „Terroir pro nás primárně znamená zdravou půdu, na které víno vzniká. Je to možná trochu klišé, ale je pravda pravdoucí, že víno se dělá ve vinohradě, a ne ve sklepě. Ve víně má být poznat osobitý rukopis vinaře,“ věří. Tatínek Dalibor a jeho láska k francouzským vínům jsou hlavním hnacím motorem, Monika se ale zapojuje stále více a její pohled a energie se tak projevují i ve víně.

Lucie Šimonová
Nectar Lucis
Rájec, Doudleby nad Orlicí, Královéhradecký kraj

„Pro výsadbu vinohradu jsem si vybrala jedinečné místo s výhledem na svůj rodný Rájec,“ vypráví Lucie, která se po studiu vinohradnictví a vinařství v Lednici pustila do netradičního regionálního projektu. V okolí obce Rájec se nacházely vinohrady před několika staletími a Lucie na tuto tradici navazuje. „Ze školy jsem měla kontaktů dost, ale žádný vinař široko daleko, s nímž by šlo sdílet technologie nebo prostory,“ vypočítává. „Dobrá díla nejsou zadarmo, o tom něco vím. Aby se člověk dostal vpřed, musí začít, to je to tajemství.“ Oporou je jí partner, který je také vinař, rodina a přátelé. Důležitá je i podpora zámeckého pána v Doudlebech nad Orlicí, v jehož vinném sklepě vína vznikají.

Karla Oliva Zborovská
Monology
Rakvice, podoblast Velkopavlovická

„Vyrůstala jsem ve vinařské rodině, ale jako mladá holka jsem nedostala prostor si to zkusit,“ vzpomíná Karla. A tak si svůj prostor vytvořila sama. „Vína tvořená ženami nacházejí své místo ve světě a myslím, že budou čím dál více rezonovat,“ uvažuje. Projekt Monology vnímá jako možnost proměnit své myšlenky v energii a práci s půdou. Soustředí se na přirozené procesy s minimem vnějších vstupů. Její vína odrážejí její názory a také svobodu v tom, co a jak dělá. „Nejtěžší bylo začít dělat věci po svém a důvěřovat svým instinktům,“ říká. „Nedopusťte, aby vám vaše sny protekly mezi prsty,“ vzkazuje vinařka všem, kdo váhají, jestli se vydat vlastní cestou.