Je poměrně známý fakt, že sušené luštěniny se před vařením máčí. Ne každý však ví, jak dlouhá by vlastně doba máčení a následného vaření měla být. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že ne všechny luštěniny se připravují stejně. Jak správně uvařit hnědou a červenou čočku, cizrnu, kroupy nebo fazole?
Některé recepty na vařenou čočku nebo jiné luštěniny mohou být matoucí, protože přesně nezmiňují, jak dlouho je nutné luštěninu máčet a poté vařit. Mnoho nejasností vyvstává především u luštěnin a obilovin, které se zas tak často nepřipravují. Málokdo například ví, jak uvařit kroupy, aby byly chuťově dobré a zároveň lehce stravitelné.
Dobrou zprávou je, že příprava luštěnin je obecně velmi jednoduchá. Inspiraci na luštěninová i jiná jídla přináší portál www.receptik.cz, popřípadě www.vegan.cz. Jak vyplývá již z názvu, druhý zmíněný se zaměřuje na veganské recepty a veganství obecně.
Hnědá čočka je zřejmě nejpoužívanějším druhem čočky. Je výživná, cenově dostupná a jednoduchá na přípravu. Dělá se z ní například klasická čočková polévka nebo čočka na kyselo.
Některé recepty na vařenou čočku vůbec neuvádějí, že by se luštěnina měla předem namáčet. Není to chyba, hnědou čočku lze skutečně dát do vody a uvařit. Mnoho lidí však hnědou čočku namáčí. Důvod je prostý – doba vaření se tím podstatně zkrátí, a to na cca 20 až 30 minut, luštěnina bude navíc lépe stravitelná.
Doba máčení je v tomto případě do značné míry volitelná. Čočku lze do vody naložit třeba jen na čtyři hodiny, nicméně nic se nestane, když v ní zůstane celou noc. Poté stačí vodu vyměnit a čočku vařit do změknutí.
V tomto případě je postup úplně odlišný. Červená čočka je známá tím, že se nenamáčí. Ostatně i to z ní dělá velmi oblíbenou ingredienci. Hodí se do polévek, salátů i pomazánek. Za ochutnání stojí především indický dahl z červené čočky, který je vynikající, výživný a hned hotový.
Červenou čočku tedy stačí propláchnout, vložit do hrnce, zalít vodou a uvařit. Propláchnutí je doporučováno proto, aby se čočka zbavila případných nečistot, není však bezpodmínečně nutné.
Pro přípravu krup neexistuje jen jeden správný návod. Tuto obilovinu je totiž možné jen propláchnout a hned poté uvařit, nicméně také ji lze předem na chvíli namočit. Na rozdíl od hnědé čočky, cizrny nebo fazolí však kroupám postačí jen asi hodina máčení.
Poté už jen zbývá kroupy uvařit v osolené vodě doměkka. Doba vaření se bude odvíjet od toho, jak dlouho byly namočené, nicméně do půl hodiny většinou bývá hotovo.
U cizrny je máčení naopak nezbytné. Jeho délka by měla být alespoň 8 hodin, proto je nutné s přípravou daného pokrmu začít s dostatečným předstihem. Během máčení také není od věci vodu vyměnit.
I v tomto případě platí, že čím déle byla cizrna namočená, tím rychleji se uvaří doměkka. Tak jako tak je příprava suché cizrny poměrně časově náročná, je nutné počítat s dobou vaření cca jednu až dvě hodiny. Voda by měla spíše jen probublávat, ne zcela vřít.
Fazole je nejprve nutné nejen dobře propláchnout, nýbrž také probrat a zbavit případných kamínků a nečistot. Následné máčení, ideálně přes noc, je u fazolí samozřejmostí. V opačném případě by jejich vaření trvalo věky a navíc by byly jen těžko stravitelné.
Před vařením je nutné fazole opět propláchnout a zalít čistou vodou. Doba vaření bude stejně jako u cizrny zhruba dvě hodiny, v případě delšího máčení hodinu. Záleží na tom, jak dlouho byly fazole namočené, a také na jejich velikosti – čím větší fazole, tím delší doba vaření.