Porodem vchod! #7 O domácích porodech

Domácí porod je jedním z témat, ke kterému má každý co říct. Lidi rozděluje na dvě základní a většinou nesmiřitelné skupiny: Pro! a Proti! Zajímavé je, že názory nemají žádnou faktickou oporu v číslech. Ani dnes neexistují přesná data ani statistiky, nejsou k dispozici žádné záznamy či dokumentace. Nevíme, kolik a jaké porodní asistentky asistují při domácích porodech. Pokud se nějaký údaj přece udává, pak se odhaduje, že doma rodí zhruba 1–2% žen.

Smyslem toho článku nebude rozřešit, jestli je bezpečnější rodit v porodnici, anebo doma. Argumentů mají obě strany na rozdávání. Stejně nemá smysl řešit, jestli právo na domácí porod vůbec máme. Samozřejmě ano – žijeme přece (zatím) v demokratickém systému. Můžeme si tedy vybrat místo, kde své dítě porodíme.

O úplně svobodnou volbu ale přesto nejde. Kdyby svobodná byla, pak by si ženy v Čechách mohly vybrat ze všech možností, které existují. Řešení by se mělo najít i pro ty, které nechtějí rodit ani doma, ani v porodnici – ale třeba v porodním domě nebo na podobném specializovaném pracovišti. Snad se už konečně začíná blýskat na lepší časy... Jen pak totiž bude volba místa porodu opravdu svobodná.

Poprvé doma

První domácí porod, kterého jsem byla svědkem, byl jedním z nejhezčích, co jsem kdy zažila. Jedna z mých nejbližších kamarádek (a zároveň porodní asistentka) se rozhodla, že své třetí dítě přivede na svět doma.

Tehdy jsme společně pracovaly na porodním sále v Brandýse nad Labem. Porodním asistentkám, které tam dělaly s námi, jsme nemohly říct pravdu. Všechno to byly velice zkušené báby, měly jsme se a máme moc rády. Akorát by o nás měly strach, a to jsme jim, ani sobě, nechtěly udělat. A tak jsme řekly, že se bude rodit na Bulovce, a byl klid.