Kultura je žena. Naši partneři jsou možná feministé, ale my musíme hrát vyšší hru

Vím o tom své. V červnu loňského roku získaly České Budějovice titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. Zisku titulu předcházely dva nejintenzivnější roky mého života, které jsem strávila na pozici kreativní ředitelky kandidatury města na titul EHMK. Nebyly to jen dva roky mého života. Byly to dva roky života mého muže a našich tří dětí. Neuvěřitelné pracovní vytížení, které končilo třemi měsíci v režimu 24/7. Nebylo to jednoduché pro nikoho z nás. Hodně nás to stálo, ale hodně nám to taky přineslo. V očích mnohých (příbuzné nevyjímaje) jsem workoholička. My jsme ale doma uzavřeli dohodu; dva roky nám stojí za to, aby máma mohla pracovat na něčem, co může pozitivně ovlivnit život ve městě na dlouhé roky. Přesně tohle titul EHMK umí. A teď to můžeme také dokázat.

Na kandidatuře jsem začínala pracovat ve chvíli, kdy jsme od­škrtávali x-tý měsíc covidu strávený v šumavské divočině. V té době nejmladšímu synovi nebyly ani dva roky. Přestože jsem měla za sebou cenné pracovní zkušenosti, moje profesní sebevědomí bylo v té chvíli na bodě nula. Věděla jsem ale, že koncept budějovické přihlášky mohou obohatit stejně tak body v mém CV jako prostředí, ze kterého pocházím. Moje hodnoty. Moje zkušenost ženy. Matky. Koncepce EHMK je strategickým rozvojovým dokumentem města a více než polovina obyvatel města jsou ženy. Polovina! Všechny denně řeší podobné výzvy jako já. A jejich zkušenosti, potřeby a sny by se měly do této strategie otisknout.

Koncept (Perma)kultury, se kterým České Budějovice titul získaly, je progresivní. V lecčems radikální. Není divu, pracovalo na něm nemálo žen. Je to jeden velký ekofemi­nistický manifest, jehož ústředními tématy jsou udržitelnost, péče a role kultury jako takové. Věřím, že v českém veřejném prostoru bude EHMK zastupovat nejen hlas kultury, ale jejím prostřednictvím také všech, jejichž hlas není slyšet. Bude zastupovat hlas nás žen. Aniž by kdokoli – budeme–li mluvit otevřeně o rozervání mezi kariérou a mateřstvím – směl říct: Přestaňte. I proto vznikl projekt Womenpedia, který mluví o ženách z historie jižních Čech, a cyklus setkání Ženská práce, jenž dává hlas ženám dneška.

Mluvit o ženské zkušenosti nesmí být tabu. Pojďme si slíbit, že pokud budeme moct, budeme se snažit situaci aktivně měnit. Nebude to vždycky jednoduché. Bude to jedna z mnoha našich agend. Bude to další z bojů, které povedeme. Budeme mít pocit, že v tom jsme samy, ale ve skutečnosti nás bude mnoho. Je nás mnoho. Neměly bychom ztratit ze zřetele jedna druhou.