Mnozí lidé se považují za odborníky na výchovu jen proto, že nějakou zažili. A často dokážou svá moudra dosti nevybíravě vnucovat. Začíná to už v těhotenství: dítě se ještě nenarodilo, ale matka už ze všech stran slyší, co by měla a neměla, co smí a nesmí. A co teprve po porodu! Jak na tyto rady reagovat, abychom si uchovali zdravý rozum?
Matkám radí prodavačky v obchodech, sousedé, spolucestující v autobuse i náhodní kolemjdoucí. A co teprve přátelé a příbuzní! Těhotná všude slyší, co má a nemá jíst nebo pít. Jak se má a nemá hýbat, stresovat, pracovat, na co má a nemá myslet. Nastávající a čerstvé matky mají z nevyžádaných rad málokdy užitek, často se naopak cítí ponížené, dozorované a omezované.
Psychickou stabilitu narušují zejména nároční blízcí. Nejčastěji jde o osobnostně problematické tchyně či vlastní matky. Některé ani neradí, ale rovnou přikazují. Pokud dcera/snacha okamžitě nevyhoví, rádkyně se buď sama pouští do akce, nebo začne strašit, vyčítat či vyhrožovat.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!