Jedna herečka, byliny a lidové písně. V intimním divadelním drama podle knihy Do tmy exceluje Magdaléna Borová

Předlohou je stejnojmenný román, za který v roce 2016 získala spisovatelka Anna Bolavá ocenění Magnesia Litera. Emotivní rovinu příběhu podporuje v případě inscenace s podtitulem “Sama jsem rostlinou” pěvecké ztvárnění lidových písní s živým hudebním doprovodem kontrabasu. Když Borová zpívá a v industriální hale, kde se příběh odehrává, se pomalu stmívá, běhá z toho mráz po zádech, publikum ani nedutá a čas se zastaví.

Nevšední komorní zážitek z představení umocňuje také kruhový prostor, kde se hlavní hrdinka pohybuje. A má svou symboliku. Režisérka Anna Klimešová k tomu dodává: “Diváci sedí kolem dokola a vidí na sebe. Magdaléna Borová v dialogu s hlavní hrdinkou Annou vypráví příběh, pomocí cyklických akcí, objektů a hry s nimi vytváří vnitřní krajinu. Tam, kde docházejí slova, se vyjadřujeme zvukem a právě zpěvem lidových písní.” 

Borová si Do tmy k inscenování vybrala sama. ”Po mnoha letech v ‚bavlnce' Národního divadla jsem cítila potřebu vyslovit se sama za sebe, se vší zodpovědností, se všemi pochybami o tom, jestli mám co říct a jestli obstojím… Chtěla jsem to zkusit, něco se o sobě dozvědět. A proto jsem našla text, upravila ho do jevištní podoby, oslovila lidi, se kterými bych chtěla pracovat… Téměř tři roky to ve mně uzrávalo, i díky covidu se doba příprav prodloužila, a teď se konečně to, co jsem si snila, zhmotňuje v přítomnosti. Je to pro mě vzácná chvíle,” popisuje Borová a dodává: “Myslím, že jedním z témat knihy může být otázka, jaká je moje vnitřní krajina a do jaké krajiny chci patřit.”