Češi jsou smějící se bestie
Donald Trump je postřelen, kulka mu proletí uchem a v hlavě grafika a satirika Tomáše Břínka už se rodí vtip o krabičce jen s jedním bezdrátovým sluchátkem – iTrump. Známý jakožto TMBK glosuje jak politické dění či showbyznys, tak i nejvážnější témata současné doby. Protože „vtipy jsou formou terapie“.
Je pro satirika výhodou, když žije v Česku? Máme větší schopnost dělat si legraci z vážných věcí než jiné národy?
Určitě je to výhoda, protože Češi jsou prostě smějící se bestie. Dokážou si udělat humor prakticky z čehokoliv. Nicméně mám rád i britský humor. Třeba Monty Python – to je úplně jiná liga.
Proč je podle vás prospěšné dělat si i z nejvážnějších současných témat legraci?
Protože humor je jako vitamin C – chrání nás před nemocí reality. Moje koláže často fungují jako mediátor událostí. Lidé se díky nim dostanou k informacím, které by jinak třeba ani nevyhledávali. A taky platí, že s humorem jde všechno líp, má to takový lehce relaxační účinek – něco jako masáž pro mozek.
Existuje něco, o čem byste nikdy nežertoval?
Tak určitě, i když mám heslo, že humor je jako Sovětský svaz – nemá hranice – tak nějaké morální hranice přece jen mám. I když je pravda, že některé věci jsou tak tragické, že se o nich dá jen žertovat, aby se člověk nezbláznil.
Tomáš Břínek alias TMBK
Český grafik, fotograf, hudebník a influencer. Proslavil se satirickými kolážemi, které publikuje na Facebooku, Twitteru a Instagramu, kde má statisíce fanoušků. Dříve spolupracoval s časopisem Reflex, od října 2022 najdeme jeho koláže na webu Seznam Zprávy.
Co pro vás znamená často skloňovaný pojem „politická korektnost“. Je pro satirika nepřítelem?
Korektnost je pro humor něco jako déšť pro venkovní festival – kazí to zábavu. A hlavně černý humor na tom trpí nejvíc. Na sociálních sítích se teď musí dávat velký pozor, protože jakmile překročíte nějakou neviditelnou čáru, příspěvek vám klidně smažou. Takže se snažím lavírovat jako na ledě a občas musím trochu ubrat plyn.
To ale asi nebude jediný problém sociálních sítí. Také na nich ve velkém bují nenávist. Máte svoje hejtry?
Jo, hejty jsou taky součást mé práce. Dělám satiru a to znamená, že občas někoho škrábnu na správném místě. Když přijde nějaká konstruktivní kritika, jsem za ni rád. Když jde jen o čisté výkřiky nenávisti, tak na to kašlu.
Jak na vaši tvorbu reagují čeští politici, kteří se ve vtipech objevují? Letos v květnu jste měl výstavu v Poslanecké sněmovně, tak vás tam asi mají rádi…
No, to je otázka! Těžko říct, jestli to myslí vážně, nebo jestli jen dělají, že mají satiru rádi, protože je to zrovna populární. Určitě je pro ně výhodné umět si ze sebe udělat legraci, ale za rohem už možná tak nadšení nejsou. Někteří to ale myslí upřímně a těm dávám palec nahoru.
Aby konkrétní vtip fungoval, musíte s ním vyjít v momentě, kdy ta situace rezonuje v médiích.
Jak vypadá váš běžný pracovní den? Stává se, že se nedaří najít vhodný materiál?
Ano, někdy to prostě nejde. Když se nic neděje, což je dost vzácné, je lepší si dát day off a netlačit na pilu. Naopak když je příliš mnoho témat, to je pak dilema, co dřív a jak to uchopit, aby to mělo grády. Většinou tedy procházím zprávy, hledám bizarnosti a kauzy, které bych mohl použít pro svoji tvorbu. Schůzky, brainstormingy, trochu toho piva pro inspiraci… A teď zrovna chystám novou výstavu, takže je to trochu hektické.
Nemívá to hledání dobrého vtipu i trochu smutný rozměr? Nejste přehlcen špatnými zprávami z domova i ze světa?
Jasně, někdy mám chuť sbalit si batoh a jít objímat stromy do lesa. Ale člověk se tomu časem přizpůsobí, buď se obrní, nebo otupí. Vtipy jsou pak takovou formou terapie.
Nekončí plno dobrých nápadů v koši? Máte třeba něco připravené, a vtom někdo vystřelí na Trumpa a je tu najednou lákavější téma.
Ano, mám spoustu nepoužitých grafik – dost možná z toho někdy udělám výstavu „To, co nikdy nevyšlo“. A co se týče toho výstřelu na Trumpa, tak samozřejmě, téma samo o sobě, i když je to hrozné. Ale pořád platí, že i z nejvážnějších věcí si musíme umět udělat legraci, abychom se z toho nezbláznili.
Pracujete teď na něčem větším? Zmínil jste výstavu…
Ano, chystám velkou výstavu Českoland 2 na příští rok, další knihu mapující rok 2024, a taky nějaký merch, protože kdo by nechtěl tričko s vtipem o politice?
Hláška na plechovku
Nová designová edice plechovky Budvar 33 vznikala tak, že fanoušci TMBK posílali hlášky, které považují za kultovní. Přispívalo o něco více mužů než žen. Co by na plechovku napsaly čtenářky Heroine? Ptáme se v anketě na našich sociálních sítích!
Od začátku října je na pultech řetězců k dostání limitovaná designová edice plechovky Budvar 33, jejímž jste autorem. Nejde o vaši první spolupráci s tímto pivovarem, že?
Ano, je to tak. S Budvarem spolupracuji již pár let. V letošním roce navazujeme na loňskou velmi úspěšnou limitovanou edici designu Budvaru 33. A doufám, že i letos bude plechovka bavit lidi stejně jako předchozí ročníky.
Letos, stejně jako loni, se na plechovce objevily nejrůznější vtipné hlášky od vašich fanoušků. Proč jste to pojal právě takto?
Je to tak. Poprvé jsem své fanoušky vyzval k tomu, aby psali hlášky spojené s pivem, a byl jsem mile překvapen, kolik kreativních a zábavných návrhů jsem obdržel. Letos jsem se rozhodl sbírat hlášky, které se staly kultovními v různých oblastech. Cílem bylo vybrat takové, které mezi lidmi rezonují, jsou vtipné nebo nějakým způsobem autentické. Je to zábavná forma, jak zmapovat, co lidé vnímají jako ikonické nebo nezapomenutelné v našem současném kulturním prostoru.
Kolik hlášek se od fanoušků sešlo?
Několik tisícovek, což bylo nad mé očekávání. Některé hlášky se samozřejmě opakovaly, což je důkazem toho, jak moc se některé citáty vryly do povědomí lidí. Na plechovce nakonec najdeme desítky, které jsem vybral na základě jejich humoru, originality a toho, jak rezonovaly se širším publikem. Chtěl jsem, aby každá hláška měla svůj specifický „šmrnc“ a byla snadno zapamatovatelná.
A kdybyste měl vybrat tu nejlepší?
To je těžké, protože každá hláška má své kouzlo. Pokud bych měl vybrat jednu, asi bych sáhl po nějaké, která je nejen vtipná, ale i dostatečně univerzální, aby se s ní lidé mohli snadno ztotožnit nebo ji interpretovat po svém. Ale raději ať si každý najde tu svou oblíbenou!
Zapojují se do těchto výzev i ženy?
Výzva zaujala oba tábory, ale je pravda, že mužů byla převaha. Na druhou stranu jsem rád, že i ženy se nebály přispět svými vtipnými a často velmi originálními hláškami. Je skvělé vidět, že humor a kreativita nemají žádné hranice.
Už zaznělo, že pivo máte rád. Jak ale komerční spolupráce s Budvarem zapadá do vašeho profesního image?
Ano, pivo mám moc rád. Líbí se mi, že můžu svou tvorbou přispět k něčemu, co má v Česku hluboké kořeny a rezonuje s lidmi. Rád se účastním projektů, které mají smysl a kde cítím, že moje práce může zanechat nějakou stopu. Vždy pečlivě zvažuji, jestli daný projekt zapadá do mého stylu a hodnot.
