Bojíš se stáří? Dej si Substanci a dodržuj pravidla, jinak dopadneš jako Demi Moore

Francouzské režisérce a scenáristce Coralie Fargeat se podařil husarský kousek, když jí na hlavní roli kývla 61letá Demi Moore, erotický idol 90. let. Její globální sláva započala romantickým filmem Duch (1992) a pokračovala snímky jako Neslušný návrh (1993) a Skandální odhalení (1994). Byla tehdy manželkou akční superstar Bruce Willise a do povědomí se zapsala i přelomovou fotografií, jež vyšla na obálce časopisu Vanity Fair v roce 1991, kde pózovala nahá v pokročilém stadiu těhotenství.

Její tělo bylo vždy předmětem zájmu a spektáklem samo o sobě – dostala například rekordní honorář za krimi komedii Striptýz (1996) nebo si oholila hlavu a vypracovala svaly v akčním snímku G. I. Jane (1998) o vojačce, která podstoupí náborový dril k mariňákům.

Je snadné číst příběh Substance tak, že hlavní hrdinka Elisabeth Sparkle je zdeformovaným odrazem toho, co prožívá samotná Moore, proslulá řadou plastických operací a jiných omlazovacích zákroků, mezi něž můžeme ironicky počítat i zkrachovalé manželství s výrazně mladším Ashtonem Kutcherem.

Vyloženě se nabízí psát o tom, že se tu herečka vysvléká donaha, a to nejen metaforicky. Je pravděpodobné, že v žádném americkém mainstreamovém filmu nebylo tolik otevřené nahoty jako v Substanci, přinejmenším právě od dob Striptýzu. Substance však důsledně pracuje na tom, aby nahota nebyla vzrušující, ale znechucující nebo přinejmenším zneklidňující. Také by se dalo polemizovat s tím, zda jde o americký film, neboť vznikl v koprodukci mimo hollywoodský systém a jeho tonalitou je spíše „kritický evropský pohled na americkou kulturu“.