Nadace znamená stabilitu. Pro soubor i pro dárce

Dagmar Caspe

V minulosti byla generální ředitelkou anglicky psaného týdeníku Prague Post, pracovala také v oblasti uměleckého managementu (Azyzah Entertainment, Cimrman English Theatre) a event managementu (Nadace Forum 2000, Keynote). Do České filharmonie přišla v roce 2021 na pozici vedoucí oddělení péče o partnery a dárce. Po vzniku Nadace pro rozvoj České filharmonie se stala její výkonnou ředitelkou.

Česká filharmonie má vedle státních peněz na provoz také příjem z výnosů ze vstupného, z honorářů, které dostává například za vystoupení na festivalech či v zahraničí, a z pronájmů budovy Rudolfina, které spravuje. Zhruba dvacet procent příjmů tvoří finance ze soukromého sektoru, z toho je polovina od sponzorů a polovina od individuálních dárců. Před osmi lety vznikl Dynamický klub, sdružující mecenáše a podporovatele filharmonie. Impulz k jeho založení dal přítel Jiřího Bělohlávka pan Tom Schrecker, který jako jedno z Wintonových dětí poznal tradici kulturní filantropie v Británii. Byl velkým příznivcem České filharmonie a významným mecenášem. Nyní Dynamický klub přechází pod Nadaci pro rozvoj České filharmonie, jež vznikla v létě 2023 a stojí za ní velcí podporovatelé filharmonie a milovníci klasické hudby Hana Dvořáková, Jiří Hašek a Pavel Kysilka. Základní ideou bylo vytvořit pro Českou filharmonii stabilní zdroj financí, díky kterému se náš první orchestr dostane na světovou špičku.

Stabilita v nejistých časech

„Inspirací byly filantropické nadace v zahraničí, které budují nadační jmění, jehož výnosy pomáhají financovat určitou kulturní instituci,“ vysvětluje Dagmar Caspe potřebu založení nadace jako nástroje pro zajištění stabilních finančních prostředků, které trvale doplní příspěvky státu. Sami dárci a dárkyně iniciovali její vznik a důvodem bylo i vědomí toho, že podpora státu může v závislosti na politickém vývoji v zemi kolísat. „My máme s Ministerstvem kultury velmi dobré vztahy, rozhodně si nemůžeme stěžovat. Stačí ale nahlédnout za hranice, abychom si uvědomili, že situace se může změnit.“ Důležité je v názvu nadace slovo rozvoj, protože jejím primárním, neměnným a hlavním účelem je podpora uměleckého a organizačního rozvoje České filharmonie. „Kdybychom se jmenovali jen Nadace České filharmonie, mohlo by to budit dojem bohaté instituce, která vyčleňuje část financí na nějaký dobročinný projekt, podobně jako třeba velké firmy.“

Z dětského sboru do vedení nadace

Dagmar Caspe se k České filharmonii dostala přes běžné výběrové řízení. Stály za ní zkušenosti s fundraisingem v kulturní oblasti a v neziskovém sektoru. Žádný hluboký vztah ke klasické hudbě a k České filharmonii z dětství neměla. „Já jsem z naprosto nehudební rodiny,“ směje se, „první hudební zážitky mám od táborových ohňů, pak jsem jako dítě chodila zpívat do sboru a dodnes si pamatuju, jaké to bylo, když jsme zpívali v Rudolfinu. Jak byla celá rodina hrdá. Vybaví se mi ten pocit ohromení, když jsem tam jako malá vstoupila. Tahle dětská zkušenost mě nicméně později přivedla ke klasické hudbě a velice jsem si zamilovala operu. Takže nebýt toho, že jsem v osmi letech začala v dětském sborečku, možná by mě ani nenapadlo přihlásit se do výběrového řízení a pracovat pro filharmonii. Je neuvěřitelné, jak nás může zážitek z dětství nasměrovat v dospělém životě.“ Na začátku fungování nadace bylo potřeba zařídit spoustu administrativních úkonů. Dávala se dohromady správní rada. „Šlo nám o lidi, kteří mají o filharmonii autentický zájem, kteří mohou pomoci i svými kontakty a zkušenostmi, jako je například paní Magdalena Souček, která správní radě předsedá.“ Vedle lidí z byznysu jsou tam i zástupci České filharmonie, aby byla zajištěna návaznost umělecké strategie. Všichni členové správní rady pracují pro nadaci dobrovolně, bez nároku na odměnu. „Jakmile byla nadace ustavena, správní rada mě oslovila s nabídkou pozice výkonné ředitelky a já jsem ji s radostí přijala. Mojí prací a prací mých kolegyň a kolegů není jen oslovovat dárce a získávat finanční prostředky, i když je to samozřejmě jeden z hlavních úkolů. Chceme dárcům zprostředkovat zážitek z toho, že jejich pomoc má smysl a že je dobře využitá.“

Nepřehlédnutelná kampaň i nástroje pro talentované mládí

Cílem uměleckého vedení České filharmonie je, aby byl orchestr vnímán jako jedno z nejvýznamnějších hudebních těles Evropy. A snem do budoucna je nejen vyrovnat se nejlepším, ale udávat trendy. Nadace se snaží zajistit zdroje k tomu, aby se to podařilo. Vykročením na tuto cestu bylo angažování sira Simona Rattla na pozici hlavního hostujícího dirigenta. Bez soukromých financí by to nebylo možné. „Jsou to spojené nádoby. Soubor se nemůže rozvíjet, aniž by se do něj investovalo, ale zároveň platí, že dárci podporují filharmonii, protože jsou si vědomi její kvality. Osobnost jako Simon Rattle by nenavázala spolupráci s orchestrem, který nemá kvalitu a potenciál růstu.“ Z nadačních zdrojů šla také podpora komunikační kampaně v médiích, která byla oceňována diváky i odborníky. „Scénka, kdy filharmonici zapomenou v Praze šéfdirigenta Semjona Byčkova, jako Kevina ve filmu Sám doma, prezentovala vtipně a nepřehlédnutelně instituci, kterou leckdo považoval za zkostnatělou a vážnou.“ Tři koncertní večery České filharmonie v Carnegie Hall, na které kampaň upozorňovala, jsou pro orchestr historickým milníkem. Stream z těchto koncertů má přes šest milionů zhlédnutí. Nadace však nepodporuje jen výjezdy filharmoniků do zahraničí nebo angažmá proslulých hudebních hvězd. Speciální dárcovský fond nesoucí jméno Jiřího Bělohlávka je určen k podpoře mladých talentů. „V nadaci nikdy nebude hotovo, dál ji budeme budovat tak, aby plnila účel, za kterým vznikla.“