„Plast nemusí být špatný.“ Na nápad znovu použitelných nádob přišel po obědě, rozčílily ho obaly
Když vás něco štve, můžete nadávat. Nebo s tím také něco udělat. Ondřeje Širočku rozčilovalo množství jednorázových krabiček na jídlo, které se denně hromadilo v IT firmě, kde pracoval. „Představil jsem si, kolik je takových obalů na světě, když jen v jedné jediné firmě je jich tolik. A tak se zrodil nápad na znovu použitelné obaly,“ říká v rozhovoru pro Heroine.cz zakladatel brněnské společnosti REkrabička, která vyrábí vratné nosiče na jídlo.
Kolik je v Česku jednorázových obalů celkem? Dá se to spočítat?
Podle statistik se u nás ročně spotřebuje 50 milionů jednorázových obalů na jídlo a 340 milionů kelímků na kávu. A to jsme malá země. V globálním pohledu je to nepředstavitelné množství. Mluvím tady o plastových obalech. Existují i jiné, třeba papírové, které ale často mají v sobě příměs plastu. Nedají se recyklovat jako běžný papír. Také se používají rádoby ekologické obaly na bázi cukrové třtiny, které se prezentují jako kompostovatelné, ale potom zjistíte, že u nás je kompostovat nelze, protože místní kompostárny na to nejsou zařízené. Těžko uvěřit, kolik zdrojů a energie se spotřebuje na výrobu takových obalů a kolik jich je třeba k jejich likvidaci. V nejhorším případě, ale bohužel také nejčastěji, končí na skládce. Trochu menší zlo je spalovna. Recykluje se minimum.
Během covidu se zvýšilo množství rozváženého jídla. Zákazníci si zvykli a stalo se pro ně samozřejmostí. Byla to pro Vás v počátku podnikání výhoda?
Lidé si to často myslí, ale jednoduché to nebylo. Spotřeba jednorázových obalů hodně vzrostla. Hygienicky se balilo i zboží, u kterého se to dřív nedělalo. Celkově nás v tomto ohledu covid hodil zpátky. Začali jsme REkrabičku vyvíjet a testovat už před covidem a viděli jsme, že má šanci na úspěch. Zkoušeli jsme různé materiály, měli jsme první partnery. Projekt, jak je známý dnes, jsme spustili v první vlně covidu. Že by nám to usnadnilo situaci, se říct nedá. Gastro provozy měly během lockdownů spoustu jiných problémů, než do čeho budou balit jídlo. Mnohé z nich řešily, jestli vůbec přežijí. Restauracím se pochopitelně nechtělo do nových projektů. Ty provozy, které REkrabičku vyzkoušely, byly spokojené. Náš start-up dával čím dál větší smysl.
Není běžné, že když člověka něco štve, začne problém řešit, místo aby si stěžoval. Byly to těžké začátky?
Moje nejpodstatnější know-how pramenilo z předešlé práce. Dělal jsem v IT firmě na pozici projektového a později produktového manažera. Rozvíjet a zavádět nové produkty patřilo k náplni mojí práce. Zkoušel jsem i podnikat, ale nikdy ne v takovém rozsahu, jako dnes. Začínali jsme jako typická garážovka. Na počátku mi hodně pomohla moje žena. Grafikou a marketingem počínaje, mytím prvních REkrabiček v domácí myčce konče. Postupně se náš tým rozrostl. Hledali jsme lokálního výrobce. Definoval jsem požadavky, které má výrobek splňovat, oslovil jsem pár firem a podle jejich přístupu a nabídky jsme nakonec vybrali dodavatele. REkrabičky a REkelímky se vyrábí nedaleko Brna, v Kuřimi.
Co nejdéle v oběhu
Testovali jste různé materiály, nakonec jste ale stejně skončili u plastu. V čem je jiný?
Plast nemusí být primárně špatný. V mnoha ohledech je to skvělý materiál. Problém je v tom, jak s ním lidé nakládají a to, že se nadužívá. Zkoušeli jsme dost materiálů, ale žádný z nich lépe nesplňoval vlastnosti, které jsme potřebovali. Hmotnost, snadná manipulace, odolnost proti poškrábání, hygienické standardy, tepelná izolace a další. Stěžejní pro nás bylo, aby se dal dobře umývat, používat opakovaně a na konci své životnosti se dal recyklovat. V současnosti dokončujeme vývoj nového materiálu. Jde opět o plast, který je ještě odolnější než ten dnešní. Prodlouží životnost obalů, což je náš cíl. Chceme, aby se REkrabička točila v oběhu co nejdéle.
Jak dlouho se točí v současnosti? Kolik jich koluje po Česku?
Ondřej Širočka
Dříve projektový a produktový manažer v IT, dnes zakladatel REkrabičky a REkelímku a nadšenec do čehokoliv spojeného s udržitelností, ekologií a zero waste. Má rád cestování, sport a seberozvoj.
Doba použití záleží na stylu zacházení, ale pohybujeme se mezi 200 a 400 použitími. Například mycí cykly nemají na životnost vliv. Obal se ničí spíš mechanicky: při tom, když z něj lidé jedí a třeba agresivněji používají nůž. Tam je potom opotřebení větší. Jak jsem říkal, pracujeme na odolnějším materiálu. V Česku teď koluje asi 150 tisíc krabiček. Další pak u našich partnerů v Německu nebo Británii, kde jsou další desítky až stovky tisíc kusů. REkelímků, se kterými jsme začali loni, je v oběhu zatím asi 20 tisíc.
Kdo má o znovu použitelné obaly největší zájem?
Spektrum našich partnerů je široké. Od kantýn, přes restaurace, bistra, kavárny až po firmy, které mají vlastní stravování, nebo si jídlo nechávají dovážet. Začali jsme spolupracovat i se školami. Velkou radost mi dělá naše spojení s Nemocnicí Na Homolce. Dodáváme jim REkrabičky pro potřeby zaměstnanců. Spolupracujeme také s organizací Zachraň jídlo, která pokrmy, které se neprodají v restauracích, rozváží sociálně slabším. Našimi partnery jsou i rozvážkové služby pro seniory. Výborná je pro nás také spolupráce se společností Wolt. Ta nám pomohla dostat REkrabičku do širšího povědomí zákazníků i partnerských restaurací.
Jak fungují vratné láhve, ví i ten, kdo viděl stejnojmenný film. Kam se ale vrací krabičky a kelímky?
Jsou dva základní způsoby. Máme mnoho partnerů, kteří hromadně dováží jídlo do firem. Tam je potom domluvené sběrné místo, kam se obaly odkládají. Když si kupujete jídlo s sebou, nebo si ho necháváte dovézt individuálně, můžete krabičku vrátit v některé z našich partnerských provozoven. Snažíme se, aby jich bylo co nejvíc, aby měl každý možnost cestou do práce nebo na nákup krabičku vrátit a dostat zpět zálohu. Chystáme také sběrné automaty. O to, aby byly krabičky hygienicky umyté, se starají v restauraci. Koncový zákazník ji nemusí drhnout, stačí ji jen opláchnout od hrubých nečistot.
Partnerem rozhovoru je společnost Wolt:
Finská online doručovací služba pro rozvoz jídla a maloobchodního zboží Wolt působí na českém trhu od roku 2018. Její služby je možné využít už ve více než 20 městech po celé republice, přičemž lokalit bude i nadále přibývat. Platforma rozváží pokrmy, potraviny a maloobchodní zboží z celkem 4 000 restaurací a ob-chodů v Česku. Od letošního března Wolt spolupracuje s REkrabičkou, seznam podniků zapojených do projektu najdete na stránkách Woltu.
Malé krůčky, které naše planeta ocení
Někoho motivuje vědomí, že jedná ekologicky, někoho spíš přesvědčí cenová výhodnost. Vyplatí se tedy vratné obaly?
Ekologický význam považujeme za největší přidanou hodnotu. Ale i po ekonomické stránce máme argumenty pro. Používání naší krabičky přijde restauraci na 2,40 Kč. Ta tuhle cenu dnes jednorázovky nepořídí, a když, tak velmi nekvalitní. Navíc díky legislativě EU už se tyto obaly brzy nebudou používat. Ty lepší můžou stát 10 až 15 korun. Důležitým aspektem je kvalita a vzhled dováženého jídla. Naše znovu použitelná krabička obojí zachovává ve vyšší míře než jednorázový obal.
Jak moc by planetě pomohlo, kdyby se jednorázové obaly přestaly používat?
Zbavíte se milionů tun odpadu a ušetříte stejné množství materiálu, který můžete využít jinak. Nehledě na spotřebovanou energii – a to jak pro výrobu jednorázovek, tak následné zpracování odpadu z nich. Netvrdím, že když se přestanou používat jednorázové obaly, spasíme Zemi. Je to malý dílek skládačky, každopádně to ale výrazně pomůže. A tak je to ve všech odvětvích. Když každý udělá nějaký dílčí krok k nápravě, dohromady nás to posune dál.
