Žádné hodné holky. Film Zatracená krvavá láska mistrovsky ukazuje sílu ženského hněvu
Anglická režisérka Rose Glass diváky oslovila už svým psychologickým hororem Svatá Maud. Zkoumání ženského prožívání zůstává věrná také v novém romantickém thrilleru Zatracená krvavá láska. Její letošní novinka ale ohýbá hranice tělesných možností i reality s podstatně větší odvahou a vtipem. Vzniká tak podvratné dílo o ženách, které už nechtějí být hodné holky.
Americká osmdesátá léta, ošuntělá posilovna kdesi uprostřed ničeho. Nikde ani známky po životě, jen v budově to tepe akcí. Vyrýsované svaly se stahují, uvolňují a pulzují živelnou silou. Pot odkapává z namáhaných těl. „Bolest je slabost opouštějící tělo,“ hlásá nápis na stěně. A za pultem sedí nervózní provozní Lou. Ta uprostřed beznadějné nicoty zůstává pouze kvůli své sestře Beth, uvězněné v nešťastném manželství. Volný čas tráví s cigaretou v puse poslechem kazet, které mají pomáhat přestat kouřit. Jako se Lou nemá k odchodu z umírajícího města, nedokáže skoncovat ani se svou závislostí. Líné bezčasí naruší až příchod kulturistky Jackie směřující do Las Vegas za splněním amerického snu. Mezi oběma ženami rychle vzniká intenzivní vztah, který se nezastaví prakticky před ničím.
Snímky soustředěné na queer romance někdy vykazují tendenci zaměřovat veškerou vztahovou dynamiku pouze okolo sexuální identity svých postav. Ústřední pouto mezi oběma ženami sice tvoří základní kostru snímku, queer motiv přesto není stěžejní pro vztah ani pro samotný film. Hrdinky jsou plnohodnotné osobnosti, mají vlastní (více či méně) uvěřitelné motivace, cíle a minulost. Plastičnosti obou postav pak napomáhají i skvělé výkony obou představitelek, hereček Kristen Stewart a Katy O’Brian.
