Po potratu se doma šťastně fotila s kamarády. Teď vyvrací předsudky o ženách, které ukončily svoje těhotenství

„Zaprvé, je sama. Je ve svém potratu izolovaná,“ popisuje Kabisch známá klišé, která ohledně žen po interrupci vídáme dnes a denně. „Nemá podporu kamarádů, partnera, nemá žádnou komunitu. Celá situace působí temně – žena se na fotografiích často dívá z okna nebo zasněně hledí do dálky, což má ukázat, že má ohledně svého potratu rozporuplné pocity, nebo truchlí. Tenhle zjednodušený, jednorozměrný pohled na interrupci jsem ve fotobankách, v magazínech a v médiích obecně nacházela často.“

Ve svém dokumentu s názvem Getty Abortions, odkazujícím se na obří fotobanku Getty Images, stereotypy ohledně žen, které šly na potrat, nejen zkoumá, ale dělá si z nich i legraci. „U citlivých témat je humor skvělým způsobem, jak si vzít zpátky svůj hlas. Sama si díky němu můžu určit, jak se ohledně svého potratu cítím,“ říká v rozhovoru pro web Heroine.cz. I Kabisch totiž potrat podstoupila – a nemá problém o něm mluvit veřejně.

Neznamená to ale, že by autorka oceňovaného a originálního filmu neměla pochopení pro citlivost celé situace – a také pro to, že řada žen může po potratu prožívat protichůdné pocity či přímo velký smutek. „Nechci tím říct, že nemám velké pochopení pro ženy, které lítost po interrupci opravdu prožijí, nebo je pro ně ta událost komplikovaná. Každý má právo na vlastní emoce, ale to neznamená, že vám někdo může na jejich základě vzít vaši svobodu. Smíme být smutné, ale ostatní nám nesmí brát naše práva.“

Jak Kabisch napadlo o potratech točit? Proč je Německo ohledně interrupcí stále zemí plnou represe? A co je to fenomén „zhrůznění“ potratů? Přečtěte si celý rozhovor s Franzis Kabisch na webu Heroine.cz.