Pašoval drogy, rodinu téměř zničil. „Bylo to setkání plné slz,“ říká muž, který se s exmanželkou vydal cestou odpuštění

Trestný čin znamená újmu pro oběti, ale také narušení mezilidských vztahů v rodinách i širší komunitě. Restorativní justice se nesoustředí jen na potrestání pachatele. hledá způsob, jak mezi obětí a pachatelem navázat komunikaci, napravit vztahy, znovu nastolit rovnováhu a hojit rány. Příkladem takové cesty je i příběh Petra a Julie.

Restorativní přístup představuje cestu nalézání spravedlnosti, která spočívá v nápravě způsobené újmy a přijetí opravdové odpovědnosti.Foto: Archiv / Creative Market

Na tučném svazku cinkají klíče a jeden z nich nakonec odemyká těžkou šedou mříž. Jsem ve vinařické věznici nedaleko Kladna. Procházím kontrolou a společně s ostrahou vycházíme ven. Míjíme sportoviště a zástupy vězňů, kteří se přesouvají po jednotlivých oddílech na oběd. Cinkající svazek klíčů odemyká další mříž. A pak další. Až vcházíme do žlutě vymalované místnosti s klasickými mohutnými dveřmi s okýnkem, jaké známe z filmů. Nad otvorem visí plakát se sloganem „Podporuji tvou snahu žít dobrý život“. Uprostřed místnosti sloužící k terapeutické práci s vězni stojí konferenční stolek a kolem něj je do kruhu rozmístěno několik pohodlných židlí.

Zatímco si prohlížím motivační nástěnky s nápisy jako „Změna je možná“ nebo „S námi to dáš“, vchází do místnosti sportovně vyhlížející vysoký muž s delšími vlasy sčesanými dozadu. Na sobě má vězeňský mundúr. „Krásný dobrý den,“ promlouvá hřmotným hlasem. „Já jsem Petr,“ podává mi ruku. Věznice je jeho domovem už čtyři roky. Před několika měsíci se rozhodl skrz vězeňského terapeuta oslovit člověka, kterého svým činem poškodil vůbec nejvíc – svou bývalou manželku. Doufal, že žena najde odvahu a sílu zapojit se s ním do projektu Institutu pro restorativní justici. Aby narovnal značně narušené vztahy a dopřál exmanželce to, po čem po dlouhé roky toužila nejvíc: vysvětlení.

Cesta dolů

Oheň v krbových kamnech hlasitě praská. Za okny útulného proskleného obýváku se smráká. Na konferenčním stolku přede mnou se objeví hrnek s kávou a na bílý polštářový gauč po mé levici usedne asi čtyřicetiletá plavovláska. „Neměla jsem snadné dětství,“ začíná své vyprávění matka dvou dětí Julie a přehazuje si načechrané vlasy přes hlavu na stranu. Vyrůstala s matkou a nevlastním otcem, který ji bil a psychicky týral. U matky zastání nenašla. Přičítá tomu své potíže při výběru partnerů – v podstatě kopírovala rodinnou situaci. „Buď to byl vždy nezodpovědný floutek jako můj biologický táta, nebo tyran a manipulátor,“ přemítá Julie. 

Popup se zavře za 8s
Prémiový článek


Přidejte se k Heroine za 129 Kč měsíčně a získejte neomezený přístup.

Získejte neomezený přístup k Heroine za 129 Kč měsíčně.