Gazda a roba, silný příběh osudové lásky, v pražském Švandově divadle na Smíchově

Hezká a pracovitá Eva (Anežka Šťastná) je šikovnou krajčířkou (krejčovou), Mánek (Mark Kristián Hochman) je lehkovážným synem bohatých rodičů. Na vesnici, kde oba žijí, je rozděluje výše majetku, společenské postavení i vztah k víře. Pojí je však láska, které nelze poručit. Když se Eva, veřejně ponížená Mánkovou matkou (Andrea Buršová), rozhodne ke sňatku s kulhavým Samkem (Jakub Tvrdík), který jí slibuje klidný a zajištěný život, zklamaný Mánek si vezme Maryšu (Barbora Křupková). Oběma svatbami je zdánlivě vše vyřešeno, zvlášť když Eva porodí manželovi dcerku a i Mánek se stane otcem. Jenže stačí jediný pohled, jediné letmé setkání a je jasné, že drama velkých citů, nadějí a vášní teprve začíná…

Jednou rozruch, jindy skandál

„V inscenaci Gazda a roba se dotýkáme tématu posedlosti, ať už konkrétní osobou, majetkem či vírou. Zajímá nás ale i tlak společnosti, která své členy posuzuje z hlediska předsudků a očekávání. A dodržování zažitých norem vyžaduje jít někdy až za hranu toho, co je pro štěstí a svobodu člověka ještě únosné,“ říká režisérka a autorka adaptace Kasha Jandáčková.

Dramaturgyně Švandova divadla na Smíchově Martina Kinská k tomu dodává: „Když od rodiny odejde muž, případně začne žít s milenkou, vnímá to i dnešní společnost mnohem méně konfliktně, než když totéž udělá žena. To první vzbudí nanejvýš chvilkový rozruch, to druhé je pořád ještě skandál a daná žena se dočká mnohého odsouzení.“

„Rozdílná hodnocení i dopady stejného činu v případě ženy a muže je v naší inscenaci zásadním tématem,“ potvrzuje Kasha Jandáčková. „V próze Gabriely Preissové, která její divadelní hře předcházela, navíc hlavní hrdinka odchází nejen od muže, ale i od malého dítěte. A právě k této první, pro naši interpretaci zajímavější verzi Evina příběhu, se teď vracíme,“ uvádí Jandáčková, která do fabule některé motivy z novely vrátila.

Zásadní posun také představuje změna původního názvu. Z Gazdiny roby – označující hospodářovu milenku a příležitostnou společnici – je nyní titul Gazda a roba. „Pojmenování jedné osoby už není odvozeno od osoby druhé. Stojí tu dvě samostatné bytosti, zpočátku rovnoprávné, ovšem jen do určité chvíle,“ říká dramaturgyně Martina Kinská.

Svobodomyslná, tvrdohlavá a navíc „zvláštní“ matka

„Krajčířka Eva je silná individualita. Tvrdohlavá, divoká, plná energie a výjimečná svou svobodomyslností,“ říká o své postavě Anežka Šťastná. Upozorňuje také na jeden z motivů, jímž je v inscenaci Evin vztah k jejímu malému dítěti. „Myslím, že se tu otevírá téma, o kterém se skoro nemluví: co se děje, když se žena do svého dítěte po porodu nezamiluje. Necítí k němu nebo k ní to, co by jako matka cítit měla. Jak se vyrovnat s pocitem selhání. Co dělat, když se ‚to‘ prostě nestane,“ vypráví herečka. „Myslím, že tu může ožít plný lidský příběh. Mě osobně na něm fascinuje, že se nemůžeme jednoznačně přiklonit na stranu některé postavy. Všechny můžeme více či méně chápat, ale to neznamená, že s jejich jednáním souhlasíme,“ míní Anežka Šťastná.