Co by měl budoucí prvňák umět u zápisu? Důležitá je školní a sociální zralost, ne znalosti

„Mohla bych se prosím optat, proč je nutné, aby děti v dnešní době uměly před nástupem do první třídy sčítat a odčítat do dvaceti a ideálně vyjmenovat všechna písmena ve slově OPICE ve správném pořadí? Jsem sice již třicátnice, ale my jsme před nástupem do školy fakt tyto věci umět nemuseli, jelikož od toho byla první třída,“ ptá se se na Facebooku Tereza, máma předškoláka a zároveň učitelka na 2. a 3. stupni. A dodává: „Co dělají ty děti pak v první třídě?“

Tereza měla pocit, že se její čerstvě šestiletý syn vyvíjí naprosto zdárně. Rád maluje, hraje hry, běhá, skáče a také ho zajímá počítadlo, takže nějaký pojem o množství a číselných vztazích určitě má. Prostě normální kluk, domnívala se Tereza. Jenže minulý týden navštívila synovu mateřskou školku psycholožka z pedagogicko-psychologické poradny a provedla orientační desetiminutový screening školní zralosti. Terezu pak upozornila, že její syn nezná písmenka, nepočítá a navíc má logopedickou vadu (o které rodina ví a řeší ji), takže by mu možná prospěl odklad školní docházky. Doporučila důkladné dvouhodinové vyšetření a Tereza si od té doby říká: co když jsme něco zanedbali? Na náladě jí nepřidává ani to, že syn doma pláče, protože má pocit, že je hloupý a všechny zklamal.

K orientaci pomůže web MŠMT

Co má vlastně umět předškolák, když přijde k zápisu? Na webových stránkách Ministerstva školství je ke stažení dokument nazvaný Desatero pro rodiče dětí předškolního věku. V něm je detailně shrnuto, co by mělo šestileté dítě zvládat a jak by se mělo chovat. Podle některých učitelů se ale jedná o poměrně vysoce položenou metu, jíž značná část dětí nedosahuje. Přiznejme si, že „je si vědomé zodpovědnosti za své chování“ nebo „projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách“ se nedá říct ani o velké části dospělých. Nicméně ani v poměrně obsáhlém dokumentu se nikde konkrétně nepíše, kolik písmen a jaké číselné operace by měl předškolák umět.

Spočítat prsty, namalovat obrázek a těšit se do školy, říkají učitelé. To stačí

A co na to prvostupňoví učitelé? Učitelka Alexandra Matrasová z jižní Moravy říká: „U zápisu pouze zjišťujeme, jak na tom děti jsou. Hodíme dvě kostky, zda ví, kde je víc teček, popřípadě zda ví, kolik je to dohromady. Ale i kdyby to dítko nezvládlo a nepromluvilo ani slovo, tak se ptáme rodičů, zda jindy komunikuje i s neznámými lidmi, jak si vedlo ve školce. Spousta dětí neumí ani pět písmen, natož celou abecedu.“

Radana Šimčíková z Říčan popisuje, jak to chodí u nich ve škole: „U zápisu by dítě mělo projevit školní zralost. U nás to znamená, že poprosíme dítě o básničku či písničku kvůli výslovnosti, zkusíme orientaci v počtu do pěti, barvy, zájem o písmenka (jestli nějaká zná, jestli se umí podepsat hůlkovým písmem), a požádáme ho, aby nakreslilo obrázek, čímž se prokáže, jestli se umí soustředit na činnost. Prověříme sociální zralost, totiž jestli se drží maminky za ruku, nebo si na chvíli samo popovídá s paní učitelkou. Ptáme se, jak se těší do školy, a tím to končí.“

Hana Albrechtová z Benešovska učí na prvním stupni už 30 let a písmena ani počítání u zápisu nezkouší. „Předškoláčků se ptáme na pravolevou orientaci, podle obrázku ukazují, co je nahoře, dole, vedle... Ze znalostí po nich chceme básničku, počítat do pěti a barvy. Popovídáme si, kreslíme. Upozorňujeme rodiče na vadný úchop a případné logopedické vady, aby je začali řešit co nejdříve. Dítě je potřeba hlavně nevyděsit a motivovat. Počítat a číst se naučí ve škole.“ Další učitelka v diskusi s trochou nadsázky dodává: „Chci, aby se dítě umělo vysmrkat, umýt si ruce, trefit do třídy a pozdravit. Zbytek ho naučím.“

… a co když už to umí?

Samozřejmě existují i děti, které v době zápisu číst, psát a počítat (nebo aspoň něco z toho) umějí. Podle učitelů jich v posledních letech přibývá, prakticky v každé třídě se najde někdo, kdo už v dubnu zvládá velkou část učiva první třídy. „Naše dcera se naučila číst a psát jako předškolačka. Když přišla k zápisu, začala předčítat všechno, co viděla na nástěnkách, které visely ve třídě na zdech. Složila puzzle, namalovala obrázek a šly jsme,“ vzpomíná novinářka Lucie na školní začátky své dcery.

Ať už se jedná o nadané dítě, nebo „jen“ o pozorného mladšího sourozence, který se učí od staršího bratra nebo sestry, není třeba tyto znalosti před učiteli tajit. Časy, kdy se rodičům říkalo, že by jejich dítě mělo umět raději méně než více, jsou už dávno pryč.

„Pokud mi nastoupí do školy dítko, které již nějaké věci ovládá, tak mu připravuji na hodiny jinou práci, aby mohl trénovat to, co umí, nebo mu umožním procvičovat něco jiného. Někdy si z něj také udělám jakéhosi pomocníka, aby se ve třídě nenudil,“ vysvětluje Alexandra Matrasová.

Zápis jako „přijímačky“? Nemusíte to podstupovat

Zápisy si každá škola organizuje sama a jejich podoba není nijak centrálně určená. Je veřejným tajemstvím, že na určitých „prestižních“ základních školách jde spíše o přísné přijímací zkoušky, kde děti musejí prokázat, že už půl roku před nástupem do školy ovládají učivo první třídy. Spadáte na takovou školu a nechcete dítě před zápisem drezúrovat? Možná to nevíte, ale nejste povinni dítě k zápisu vůbec vodit a nechat ho přezkušovat. Stačí, když k zápisu přijdete vy jako rodiče a oznámíte svůj záměr dítě na danou školu zapsat.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.