Rodiče mohou škole koukat do karet. Díky radě rodičů i školské radě

Rada rodičů pro radost a aktivní rodiče

Jednou z možností, jak mohou rodiče mít vliv na dění ve škole, je takzvaná rada rodičů. Ta ale nemusí existovat při každé škole a někdy se také skrývá pod jinými názvy, třeba klub rodičů nebo spolek rodičů a podobně. Většinou se jedná o orgán, kterému – jednoduše řečeno – leží na srdci blaho školy a jejich žáků a chce, aby to ve škole víc žilo a snadněji proudila komunikace od rodičů k vedení a zase zpět.

Z každé třídy se obvykle volí jeden „důvěrník“ a jeho zástupce, kteří sbírají od rodičů podněty a přání, ty potom řeší na schůzce a případně je předávají vedení a konzultují s ním návrhy řešení. Jsou to často návrhy typu „děti by potřebovaly skříňky“ nebo „přáli bychom si, aby družina trávila víc času venku“, případně „dávejte do jídelny vždy jako alternativu ke sladkému pití i obyčejnou vodu“. Rada rodičů také spravuje fond z dobrovolných příspěvků zákonných zástupců, z nějž přispívá na různé akce, odměny reprezentantům školy, případně pomáhá sociálně slabším žákům, aby se mohli účastnit placených akcí.

Svoje pole působnosti a aktivit si každá rada víceméně stanovuje sama. Někde se spokojí pouze se schůzkami s vedením a finanční podporou žáků nebo různých akcí, jinde jsou mnohem činorodější. Některé rady i samy pořádají různé akce, například jarmarky, sportovní aktivity nebo výlety; vyhlašují nejrůznější ceny, třeba za osobnost školy nebo nějaký mimořádný počin; na středních školách spolupořádají třeba imatrikulaci nových studentů nebo školní ples. Pokud má tedy rodič čas, nápady a vůli je realizovat, je možné spojit se s ostatními. Jednodušší to je, pokud na škole rada rodičů existuje; pokud ne, není složité ji založit.

Školská rada (nebo rada školy) ze zákona a s vážností

Školská rada je naproti tomu orgánem, který škola mít musí, jelikož jí to přikazuje zákon. Funkční období rady je tříleté a setkávají se v ní zástupci rodičů, které volí rodiče napříč třídami a ročníky, zástupci učitelů, které nominuje pedagogický sbor, zástupce zřizovatele a případně i další osoby. Na středních školách, kde jsou běžně už studenti třetích ročníků zletilí, mohou do rady školy kandidovat i tito starší studenti. Rada má vždy nejméně tři členy.

Zatímco rada rodičů si své pravomoci a aktivity víceméně stanovuje sama, rada školy má úkoly stanovené zákonem. Je v podstatě vnímána jako součást vedení školy, musí se sejít minimálně dvakrát ročně a z jejího setkání se pořizuje zápis, který je veřejně dostupný například na webových stránkách školy. Na vyzvání předsedy školské rady se musí schůze zúčastnit i ředitel školy, jinak je jeho účast spíš na dohodě. Rada školy také může získávat podněty od všech ve škole – učitelů, zákonných zástupců i dětí. K tomu účelu lze využít třeba e-mailovou adresu.

A co taková rada vlastně dělá? Vyjadřuje se k návrhům školního vzdělávacího programu a k tomu, jak se škole daří se jím řídit. Schvaluje výroční zprávu o činnosti školy, školní řád a pravidla hodnocení žáků. Pokud se rozhodne je neschválit, do měsíce se svolá nová schůze a té už se potom účastní i zřizovatel. Rada se dále podílí na záměrech rozvoje školy, projednává návrh rozpočtu a inspekční zprávy České školní inspekce. Ředitel má povinnost radě poskytnout přístup k informacím, včetně dokumentace. V neposlední řadě také rada školy vyhlašuje konkurz na ředitele školy. Neznamená to ale, že by mohla sama o sobě ředitele odvolat, to může udělat pouze zřizovatel.

Možná to tak na první pohled nevypadá, ale školská rada je poměrně mocná organizace. Pokud jsou její členové s chodem školy spokojení, většinou všechno plyne hladce. Pokud spokojení nejsou, můžou to dát důrazně najevo.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.