Zvládají ženy multitasking lépe než muži? Ne, jen mají víc práce

Multitasking, to, že člověk dokáže slušně dělat víc věcí najednou, je tradičně vnímán jako doména žen. Ženy, zejména matky s dětmi, obvykle zvládnou pracovat i vést domácnost, tedy v podstatě zběsilý mix dětských krabiček na obědy, domácích prací a organizace schůzek a sociálních vztahů. 

V žurnálu PLOS One ovšem nedávno vyšla studie, která ukazuje, že ženy nejsou v multitaskingu o nic lepší než muži. Její autoři ověřovali, jestli ženy zvládají líp přeskakovat z jednoho úkolu ke druhému a věnovat se víc věcem najednou. Výsledky ukázaly, že mozek žen není ani v jednom případě výkonnější než mužský.

Vyvracet a zpochybňovat za využití poctivých dat mýty tohoto typu je důležitá věc, když si uvědomíme, že ženy pořád zůstávají pod palbou úkolů spojených s prací, rodinou i domácností.

Nikdo není dobrý 

Multitasking znamená, že provádíme v krátkém čase několik na sobě nezávislých úloh. Multitasking vyžaduje rychlé a časté přepínání pozornosti z jednoho úkolu na druhý, což má v porovnání s prováděním úkolů popořadě vyšší kognitivní nároky.

Studie staví na už existujících výzkumech, které ukazují, že lidský mozek neumí zvládat několik aktivit najednou. Úkoly spolu navzájem soupeří o stejnou část mozku zvlášť, když jsou si podobné – to dělá z multitaskingu obtížnou věc. Lidský mozek ovšem dobře zvládá mezi aktivitami rychle přepínat, a právě to v lidech vyvolává pocit, že „multitaskují“. Mozek přitom v dané chvíli ve skutečnosti pracuje pouze na jednom projektu.

V rámci nové studie porovnávali němečtí vědci schopnosti 48 mužů a 48 žen identifikovat písmena a čísla. Některé experimenty po účastnících vyžadovaly, aby se věnovali dvěma úlohám najednou (takzvanému souběžnému multitaskingu), v dalších zas měli měnit pozornost z jednoho úkolu na druhý (takzvaný sekvenční multitasking).

Výzkumníci měřili čas reakcí a přesnost ve vztahu ke kontrolním podmínkám (kdy účastník prováděl pouze jeden úkon). Zjistili, že multitasking výrazně ovlivňuje rychlost a přesnost zpracování úloh jak u mužů, tak u žen. Mezi oběma skupinami nebyl žádný rozdíl.

Důsledky mýtu

Spolu s kolegy jsme se nedávno pokusili zbořit další z mýtů – ten, podle něhož si ženy oproti mužům spíš všimnou nepořádku. Zjistili jsme, že obě pohlaví hodnotila nepořádek v místnosti stejně. Důvod, proč muži méně uklízejí, tak může spočívat ve faktu, že ženy jsou vedeny k vyšším nárokům na čistotu, nikoli v mužské „slepotě ke špíně“.

Nedávná data ukazují, že australští muži tráví víc času domácími pracemi než dřív. Ženy přesto nadále dělají jejich valnou většinu. Pracující Australanky věnují v úhrnu práci a rodině víc a víc času, přičemž živitelky tráví těmito činnostmi o čtyři hodiny týdně více než živitelé muži. To znamená, že pracující matky balancují mezi plánováním narozeninových oslav, vyzvedáváním dětí ze školy a lekcemi baletu – a to vše chno nad rámec běžného zaměstnání, dojíždění a kariéry.

Je-li ženský mozek při multitaskingu ve stejném vypětí jako mužský, proč po ženách stále chceme, aby ho zvládaly? A co je důležitější, s jakými následky? Naše nedávná studie ukazuje, že matky zažívají větší nedostatek času a udávají horší duševní pohodu než muži. Podle našich zjištění zvyšuje narození dítěte počet případů, kdy se rodiče cítí uspěchaně nebo v časové tísni. Tento dopad je však u matek dvakrát takový, co u otců. Druhé dítě potom zdvojnásobuje matčino časové vypětí a v důsledku zhoršuje její duševní zdraví.

Ženy jsou také náchylnější k tomu opustit placenou práci, když se narodí dítě nebo když rodina vyžaduje víc pozornosti. Nesou na bedrech výraznější mentální zátěž spojenou s organizací rodinných potřeb – kdo má čisté ponožky, kdo potřebuje vyzvednout ze školy, jestli nedošel chleba na zítřejší svačinu. Všechna tato práce se děje na úkor plánování úkolů na další pracovní den, další povýšení atakdále.