Do nového roku výpověď z bytu? Samoživitelé si sahají na dno
Pandemie trvá již jedenáct měsíců a pro hodně z nás je nepředstavitelné, že by měla trvat ještě řadu dalších. Mnozí jsou přitom už dnes na pokraji sil, a to jak z hlediska psychiky, tak financí. Obzvláště tíživá je situace pro osamělé rodiče, kteří se na jaře mnohdy zadlužovali, aby vůbec s dětmi přežili, a nyní už opravdu nemají z čeho brát. Někteří bojují o střechu nad hlavou.
Již jarní průzkumy potvrzovaly, že koronavirová pandemie je pro ohrožené skupiny, jejichž křehké postavení stát léta přehlížel, pohromou. Tito lidé i za běžných podmínek drželi hlavu sotva nad vodou a do spirály dluhů a chudoby je mohl snadno poslat jakýkoliv náhlý výdaj typu opravy pračky. O celosvětové krizi vedoucí ke kompletním lockdownům států a zmrazení ekonomik nemluvě. Mezi skupiny nejvíce ohrožené příjmovou chudobou patří již dlouhodobě matky samoživitelky, jejich výdělek se často pohybuje pod 20 tisíc korun měsíčně, bývalí partneři jim leckdy neplatí alimenty a ony samy nemohou sehnat pořádnou práci kvůli nedostatku flexibilních úvazků či předsudkům zaměstnavatelů.
Během loňského roku se několikrát zvedla vlna solidarity se svobodnými rodiči, a zejména před Vánoci uspěla řada podpůrných iniciativ se žádostí o podporu veřejnosti pomocí finančních sbírek i sbírek materiální pomoci. Novinářce Noře Fridrichové se podařilo situaci významně zmedializovat a dokázala vybrat milionové částky jak na nákupy potravin, tak na notebooky pro děti bez přístupu k distanční výuce. Ochota pomoci ale bude zřejmě klesat s tím, jak se trvání pandemie prodlužuje. Situace v mnoha neúplných rodinách přitom narazí na dno právě letos.
První vlna pandemie vysála všechny rezervy
Část samoživitelek se musela během první vlny pandemie zadlužit, mnohé měly problém zaplatit nájem či jídlo. Těžko by si v červnu pomyslely, že by mohlo být o moc hůř. „Z mého pohledu jsou druhá a třetí koronavirová vlna určitě náročnější. Vidíme to nejen na objemu žádostí o pomoc, které nám chodí, ale i na jejich rétorice, která je často ve znamení zoufalství. Covidová situace prostě není něco, na co se člověk může připravit, i když to již jednou prožil. Čelíte stejným problémům, ovšem v horší finanční situaci a přiznejme si, že i s ubývajícími psychickými silami. Všichni podle mě potřebujeme nějaké světlo na konci tunelu, nějakou časovou perspektivu, kdy věci opět začnou fungovat normálně, a my budeme mít šanci vrátit náš život do obvyklých kolejí,“ popsala pro Heroine Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek, který samoživitelům v nouzi pomáhá.
Zatímco vloni na jaře mohli ti šťastnější samoživitelé sahat do skromných úspor, popřípadě díky vlně celospolečenské solidarity usmlouvat s majiteli bytů splátkové kalendáře, dnes už je situace jiná. Rezervy jsou vyčerpány, mnoho firem či živnostníků balancuje na pokraji krachu a málokdo už si může dovolit být k druhým štědrý. Lidé jsou na dně nejen finančně, ale i psychicky. Vše ještě zhoršují predikce, že dokud nebude populace proočkovaná, můžeme očekávat další a další vlny nákazy. K tomu všemu logicky nadešel čas, kdy chtějí věřitelé zaplatit jarní dluhy (mobiliární exekuce jsou sice nyní pozastaveny, ale výjimka platí jen do 31. ledna 2021). Jenže z čeho mají samoživitelé brát?
Bez práce, bez peněz a bez bydlení
Aktuální průzkum Asociace neúplných rodin ukázal, že se zhruba polovině osamělých rodičů snížil během koronaviru příjem o tři až pět tisíc korun. Pětině pak až o pět až deset tisíc. Připomínám, že většina samoživitelek ani v nejlepších časech nebere víc než dvacet tisíc, výpadek takovýchto částek je pro ně tedy bez nadsázky likvidační. K tomu připočtěme, že 11 % sólo rodičů přišlo během první vlny pandemie o práci. Někteří ji pak sice získali zpět, obvykle ale dostali horší pozici, což zmapovala platforma Byznys pro společnost.
Spustili jsme sbírku pro samoživitele v nouzi. Pomůžete s námi?
V Heroine se o osudy matek a otců samoživitelů zajímáme dlouhodobě, teď jsem se ale rozhodli, že přejdeme od slov k činům. Společně s finanční skupinou Partners jsme proto vyhlásili sbírku pro desetitisíce rodin, kterým ze dne na den vypadla podstatná část příjmu.
Každý z vás, kdo bude mít chuť pomoci, může posílat své finanční dary na transparentní účet 8892162/0800, který jsme si čistě pro tenhle účel nechali zřídit u České spořitelny. Spolumajitelé Partners, Petr Borkovec a Radim Lukeš, se zavázali každou vaši korunu do prvního milionu doplnit dvěma korunami ze svého. I malá částka znamená pro řadu rodin rozdíl mezi tím, jestli jejich děti uvidí alespoň párkrát za měsíc na stole ovoce a zeleninu, nebo jestli se jim podaří zaplatit účty za vodu a teplo a nespadnou do dluhové pasti.
Na co půjdou peníze? Na nákup jídla, léků, školních pomůcek a čehokoliv dalšího, na co už samoživitelům na konci měsíce nezbývá. Jak a komu budeme peníze posílat nám pomůže rozhodnout Nora Fridrichová, se kterou jsme o pomoci samoživitelkám mluvili ve velkém rozhovoru v listopadovém čísle časopisu Heroine.
P. S.: Za prvních pár dní se nám podařilo vybrat skoro 500 tisíc. Děkujeme za vaši pomoc!
Křehké postavení osamělých rodičů v pandemii potvrdily i podrobné studie společnosti Aperio, která se zabývá podporou rodičů. Podle nich hraje roli několik faktorů: samoživitelky mnohdy nemají finanční rezervy a častěji pracují na dohody v sektorech, které byly nejvíce zasaženy opatřeními proti covidu, jako jsou služby a cestovní ruch. Kvůli tomu jsou více ohroženy ztrátou zaměstnání, navíc bývají často první, koho zaměstnavatel nechá jít, protože je kvůli nutnosti péče o dítě považuje za nespolehlivé.
„Už před krizí jsme upozorňovali, že se neúplné rodiny pohybují na hraně svých finančních, zdravotních i energetických kapacit. Nedostatečné služby péče o děti a slabé zapojení druhého rodiče tlačily sólo matky do špatně placených pracovních míst. Tomu nahrává i přezíravý postoj řady zaměstnavatelů vůči ženám a matkám, které jsou stále vnímány jako zaměstnankyně druhé kategorie. Během jarních opatření se zaměstnané sólo matky nechaly zatlačit do situace, kdy musely vynaložit nadlidské úsilí, aby vyšly zaměstnavateli vstříc, a udržely si práci, na které jsou závislé,” popsala Eliška Kodyšová, ředitelka společnosti Aperio.
Rodiče mladších dětí ovšem na podzim do práce leckdy stejně nemohli, protože školy byly opět zavřené a potomky jim neměl kdo pohlídat. To má na svědomí další propad příjmů. Zatímco na jaře bylo ošetřovné ve výši 80 % platu, ve druhé vlně poslanci schválili poslanci jen 70 %. Jde bezesporu o důležitou podporu, jenže pořád jsou rodiny o těch 30 % v minusu. Aby toho nebylo málo, v podzimní vlně pandemie začala být distanční výuka žáků povinná, ovšem povinnost zajistit techniku a internet leží na rodičích. Navíc pokud jsou v domácnosti dvě či tři děti, počítač nebo tablet by ideálně potřebovalo každé z nich.
Pár tisícikorunami nelze nechat magicky zmizet problém, který politici po celá léta nechávali „vyhnít“ s podprahovým sdělením, že samoživitelky si za své problémy můžou samy a mají si místo „vysávání rozpočtu“ najít bohatého partnera.
„Hlavním problémem jsou teď pro samoživitele finance. Naprosto respektuji limity státního rozpočtu, nicméně ošetřovné není dostatečné. Covid je vnější okolnost, která brání rodičům mít běžné příjmy ze zaměstnání, tudíž každé snížení příjmů způsobuje finanční – a v dlouhodobém horizontu pak existenční – problémy,“ popsala Pavlousková s tím, že stále více osamělým rodičům hrozí ztráta střechy nad hlavou. „Žádosti o pomoc, které v posledních týdnech naší neziskové organizaci chodí, už nejsou o drobné částky na potraviny, ale v 80 % žadatelé nejsou schopni platit nájmy, což je hodně alarmující.“
Není to překvapující, podle statistik se 60 % samoživitelů nemělo šanci finančně se zajistit na druhou vlnu pandemie. O nějakém splácení dluhů ani nemluvě. Je pochopitelné, že majitelé nemovitostí chtějí svoje nájemné nebo nechtějí neplatičce prodloužit smlouvu – sami leckdy přišli kvůli krizi o část příjmů. Osamělé matky mají ale opravdu jen omezené možnosti, jak teď situaci řešit a kam s dětmi jít.
Úřady se snaží. Bude to stačit?
Nelze upřít snahu státu lidem v nouzi nějakým způsobem pomoci, podpora ale bohužel leckdy není dostatečná a nepřichází včas. 10 % samoživitelů o mimořádnou okamžitou pomoc například žádalo neúspěšně. Průměrná částka dávky je přitom jen tři a půl tisíce korun. To člověka z krize nevyvede. Navíc nelze pár tisíci korunami nechat magicky zmizet problém, který politici po celá léta nechávali „vyhnít“ s podprahovým sdělením, že samoživitelky si za své problémy můžou samy a mají si místo „vysávání rozpočtu“ najít bohatého partnera.
„Je třeba, aby stát v případě pomoci samoživitelům reagoval pružněji, rychleji. Z našich průzkumů vychází, že samoživitelé by uvítali pomoc v podobě potravinových balíčků, příspěvku na bydlení, na léky a podobně. Pomoc by ale měla přijít hned. Ne jako na jaře, kdy se ošetřovné vyplácelo se zpožděním. Samoživitelům by dle našich průzkumů z dlouhodobého hlediska pomohly bezplatné jesle, školky, zkrácené úvazky, home office a třeba daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří tyto rodiče zaměstnají. Zajistit jim práci, kterou lze skloubit s péčí o děti,“ popsala k tomu koordinátorka projektu VašeVýživné.cz Dagmar Vogtová.
Dana Pavlousková chválí úřady alespoň za snahu o zlepšení. „Stát sociální skupinu samoživitelů nijak neupřednostňuje, pomáhá všem osobám v nouzi. Samotná struktura pomoci, jako je ošetřovné, mimořádná okamžitá pomoc a podobně, se na podzim nezměnila, evidujeme ale změnu přístupu, kdy se příslušné instituce snaží o dialog a zlepšení provádění výplat například zmiňovaného ošetřovného, čehož si hodně vážím.“
A kde jsou tatínci?
Velkým krokem kupředu bylo také po dvaceti letech (!) schválené náhradní výživné, které má začít fungovat od července roku 2021. Nárok na dávku budou mít samoživitelé maximálně po dobu dvou let a měsíčně mohou dostat nejvíce tři tisíce korun. Jde o důležité opatření i vzhledem k tomu, že počet dlužníků alimentů v krizi stále narůstá. Pokud by tak někoho napadla vcelku logická otázka, zda matky s dětmi nemohou od spaní pod mostem uchránit otcové jejich potomků, tady je odpověď. Nemohou. Respektive v některých případech prostě nechtějí.
Jinak než pobytem ve slonovinové věži nelze vysvětlit tvrzení Václava Klause ml., že děti trápí víc fakt, že si s nimi tatínkové nehrají.
Pavlousková oceňuje, že se zmiňovaný zákon snaží řešit problematiku dlužného výživného, které je dlouhodobým problémem. „Je to takový kostlivec, se kterým nikdo nechce mít nic společného. Osobně si ale myslím, že dlužné výživné by mělo být řešeno z hlediska posílení institutu vymahatelnosti práva. Jinými slovy pokud stát rozhodne, že mám na něco právo, tak by měl svými prostředky dostát i samotné exekuci. Odpůrci předlohy zákona tvrdí, že stát nemůže přebírat povinnosti za své občany. S tím souhlasím, ale v tom případě stát musí tedy donutit občany, aby respektovali příslušná soudní rozhodnutí,“ popsala expertka.
Schválení náhradního výživného je přitom malý zázrak. Někteří politici během projednávání zákona totiž ukázali, že se celý život opravdu skrývají ve slonovinové věži a na okolní svět jen opatrně pokukují z jejích hradeb, aby se snad neušpinili realitou. Jinak si těžko lze vysvětlit například argument Václava Klause mladšího proti náhradnímu výživnému, že děti trápí víc fakt, že si s nimi tatínkové nehrají. Ano, děti zajisté potřebují láskyplné prostředí a ubližuje jim, pokud je jeden z rodičů přehlíží. Mnohem dramatičtější dopad na ně ale má, když vyrůstají v ubytovně nebo skončí osamělé v ústavu, protože maminka neměla peníze na zajištění vhodných podmínek pro péči. To by mohl pochopit i syn exprezidenta z elitního prostředí. Není k tomu třeba mnoho – stačí obyčejná empatie, lidskost a trocha pokory.
