Pět desítek poslanců z KDU-ČSL, ODS, ANO a TOP 09 představilo na konci července návrh na změnu Listiny základních lidských práv a svobod. Přejí si, aby v ní bylo manželství definováno jako svazek muže a ženy. Jeden z předkladatelů návrhu Marek Benda (ODS) v rozhovoru pro Heroine říká, že neví, jestli zákon někomu pomůže: „Změnu navrhujeme, abychom zastavili zbytečnou kulturní válku o slovo manželství. Nechci vést kulturní válku, ale když má protistrana tu potřebu, jsem na ni samozřejmě připraven.“
Redakce Heroine.cz opakovaně kontaktovala jednotlivé předkladatele návrhu, dlouho ale marně. „Nechci se k tomu vyjadřovat. Nedělali jsme ani tiskovou konferenci, nechceme toto téma nyní nějak zdůrazňovat,“ řekl například po telefonu autor návrhu Marek Výborný (KDU-ČSL). Předkladatelé se shodují, že jde pouze o reakci na návrh zákona o manželství pro všechny.
Návrh poslanci podali už v minulém parlamentním období, ale stejně jako jeho protinávrh stihl projít pouze prvním čtením. Tentokrát předkladatelé rozšířili důvodovou zprávu k návrhu a argumentují citacemi z vědeckých studií. Jak ale zjistil Deník N, studie vyznívají opačně, než důvodová zpráva tvrdí, a autoři několika z nich se proti použití jejich výzkumu českými zákonodárci ohradili.
Spolu s Markem Výborným (KDU-ČSL) nebo Vlastimilem Válkem (TOP 09) navrhujete zakotvit do Listiny základních lidských práv a svobod manželství jako svazek muže a ženy. Proč? Komu zákon pomůže?
Změnu navrhujeme, abychom zastavili zbytečnou kulturní válku o slovo manželství. To je hlavní význam, který to má. Když se podíváte do koaliční smlouvy, tak ta říká, že je potřeba zrovnoprávnit registrovaná partnerství s manželstvím ve všech oblastech, kde je to vhodné a možné. Přesto se tady objevilo, bylo znovu vzneseno spolky, které za tím stojí, téma tzv. manželství pro všechny, což samozřejmě žádné manželství pro všechny není. Pokládám to za snahu pojmenovávat věci jinak. Vždycky jsme to všichni věděli, věděly to naše babičky, naše prababičky, po tisíciletí, že manželství je svazek muže a ženy. Tvářit se, že to může být něco jiného, mi připadá naprosto neadekvátní, a proto navrhuji změnu ústavy.
Tvrdíte, že se jedná o reakci na návrh k zavedení manželství pro stejnopohlavní páry. Nestačilo by ale pro zákon jednoduše nehlasovat ve Sněmovně?
To se nejspíše stane. Jak říkám, nechci vést v této koalici kulturní války, ale když protistrana má pocit, že je vést potřebuje, tak jsem na ně samozřejmě připraven. Myslím, že snaha přejmenovávat tradiční instituce je poměrně nebezpečná. Víme od času Orwella a všech komunistických a nacistických vlád, že ovládnout jazyk je nejdůležitější, a to pokládám za obrovskou chybu.
Používáte poměrně silná slova…
Jak silná slova? Já pouze říkám, že jazyk je podstatnou součástí našeho sdílení světa. Jen jsem upozornil na to, že různé totalitní režimy, ať už fiktivní, nebo nefiktivní, si hrály na to, aby ten jazyk ovládly.
Kdyby se to nejmenovalo manželství, tak byste podpořil, aby lidé v registrovaném partnerství měli stejná práva jako manželé?
Máme to v koaliční smlouvě. Ano, ale jen tam, kde je to možné. Samozřejmě velkým problémem zůstávají děti. I pro mě. Zejména v podobě surogátní výroby dětí, jinak to snad ani nazvat neumím. Ale v ostatních oblastech jsme se k tomu v koaliční smlouvě zavázali.
Takže rodičovská práva narovnat nechcete?
Dokážu si představit, že se budeme bavit o tom, že k dítěti narozenému jednomu z partnerů do registrovaného partnerství by měl druhý z partnerů práva. Pokládám za velmi nebezpečné vytvářet svět, kde začnou být děti vyráběny někde jinde, ať už na Ukrajině, nebo tady někde na klinikách. To mi připadá nenormální.
Důvodová zpráva k návrhu zákona cituje ze studií, které tvrdí, že se dětem v manželství vyrůstá lépe, než když je vychovává pouze jeden rodič nebo když se jedná o nestabilní vztah. Ale vy přitom chcete omezit manželství pouze na muže a ženu. Kdyby se mohli partneři stejného pohlaví brát, nevedlo by to k větší ochraně dětí, které s nimi vyrůstají?
Nevím, jestli by došlo k větší ochraně dětí, kdyby se ti lidé mohli brát. Dneska se můžou brát, akorát se to jmenuje jinak. Studiím, zejména studiím v otázce registrovaného partnerství, příliš nevěřím, protože jejich trvání v historii je zatím příliš krátké na to, abych je mohl brát nějak dramaticky vážně.
Proč je tedy citujete v důvodové zprávě?
Důvodová zpráva cituje z jedné studie její úvodní myšlenku, se kterou ta dáma pak polemizuje. Ta myšlenka je notoricky známá, tak jsme ji ocitovali.
Je tomu tak, že jste text převzali od Aliance pro rodinu?
Nemám tušení. Text dával dohromady Marek Výborný, případně lidé kolem něj. Já jsem ho přečetl a podepsal. Upřímně řečeno, nikdo z nás důvodové zprávy nějak detailně nestuduje. Jestli si někdo myslí, že důvodová zpráva je hlavní prací zákonodárců, tak myslím, že se mýlí.
Nicméně pokud chcete narovnat práva, a částečně i ta rodičovská….
Řekl jsem, že tam jsou nějaké limity. Pokud tam existuje žijící dítě, které se narodí jedné z osob, tak jo. Nepřeju si… Důvody adopcí jsou zcela falešné, žádné děti, které by byly volné k adopci a o které by nikdo nestál, v České republice nejsou. Opravdu si nepřeji, velmi výrazně si nepřeji, aby se děti začaly vyrábět na zakázku. Pokládám to za něco, co je hluboce v rozporu s mezinárodními konvencemi, například, že má dítě právo na své rodiče. Vědět, kdo jsou jeho rodiče, odkud vzniklo.
Tyto konvence vznikly po druhé světové válce jako reakce na děsivé praktiky nacismu na lidických dětech. Na pokusy je odnárodňovat a vyrábět z nich nové germánské děti. Po druhé světové válce bylo toto právo deklarováno v mezinárodních dokumentech, právě jako právo vědět, kdo jsou moji rodiče. A najednou se tváříme, že to právo zaniklo? Že je pryč?
Chápu to správně, že adopci dětí dvěma lidmi stejného pohlaví přirovnáváte k nacismu?
Ne. Vy se mě tady snažíte neustále do něčeho natlačit. Já pouze říkám, jak historicky některá témata vznikala. Proč to právo vzniklo a bylo deklarováno v mezinárodních dokumentech. Najednou se část společnosti tváří, že je to úplně jedno, kdo jsou rodiče, že jsou důležití ti lidé, kteří ho mají rádi. Myslím, že se má zajít do historie a přemýšlet o těch věcech.
Podpořil byste například změnu, aby dva lidé stejného pohlaví mohli být dlouhodobými pěstouny?
Nepřemýšlel jsem o tom.
Myslím, že kterýkoliv průměrný člověk, když se ho zeptáte, co je to manželství, tak vám řekne, že je to svazek muže a ženy.
Tvrdíte, že jsou konvence, které není možné měnit, a proto je třeba tuto změnu v ústavě zakotvit. Ale většina Čechů a Češek si podle dlouhodobých průzkumů myslí, že by lidé stejného pohlaví měli mít možnost uzavřít manželství. Není pak paradoxní, že se snažíte ukotvit něco, co si většina společnosti nepřeje?
Nemyslím si to. Myslím, že kterýkoliv průměrný člověk, když se ho zeptáte, co je to manželství, tak vám řekne, že je to svazek muže a ženy. Česká společnost je tolerantní a myslí si, že i stejnopohlavní páry mají mít právo žít v nějakém svazku. Někdo vymyslel propagandistický název „manželství pro všechny“, což samozřejmě není manželství pro všechny, protože všechna ostatní omezení pro manželství, která jsou dána tradicí, občanským zákoníkem nebo trestním zákoníkem, zůstávají. Jako že si nesmíte brát předky a potomky, nesmíte si brát více osob a tak dále. Myslím, že tolerance české společnosti není o tom, že je připravena změnit jazyk.
Ústavní právník Jan Kysela na dotaz Heroine vysvětlil, že poslanci zřejmě neočekávají, že návrh na změnu ústavy projde, a i proto s médii nekomunikují a důvodová zpráva není příliš kvalitní. „Když se pokoušíte měnit právní řád, tak máte doložit, proč ho vlastně měníte, jaký účel tím sledujete. Ale v tomto případě se jedná o čistě hodnotovou, tedy názorovou otázku. Je to politické gesto, protože jejich voliči očekávají, že nebudou mlčet, když protistrana jedná,“ uvádí.
Listina základních práv a svobod je součástí českého ústavního pořádku a vyjadřuje vztah mezi občanem a státem. Od svého schválení v roce 1991 byla měněna pouze dvakrát. Poprvé, když se prodlužovala doba předběžného zadržení ze 24 na 48 hodin, a podruhé, když do ní přibylo právo na nutnou obranu se zbraní. Ústava České republiky se novelizovala celkem osmkrát.
Jste součástí vládní koalice, která kandidovala s heslem „Patříme na Západ“. Ale tuto úpravu ústavy mají hlavně země na východ od nás, konkrétně Rusko nebo Maďarsko. Naopak Ukrajina teď navrhuje zavedení manželství pro osoby stejného pohlaví. Tak nebylo by právě…
Buďme féroví. Nejde citovat jen Maďarsko a Rusko.
Tentokrát na téma Neviditelné ženy
23. října, Vzlet, Praha-Vršovice
Dobře, jaké další země, které to mají v ústavě, byste si přál ocitovat, které jsou pro vás vzorem v tomto ohledu?
Myslím, že to má celá řada zemí z východního bloku. Nemám to před sebou, musel bych se podívat do důvodové zprávy, ale těch zemí, které to mají, je tak třetina. Jsou to pravda většinou země východního bloku, ale to neznamená, že to jsou země, které mi jsou neblízké. Například Polsko.
V zemích, která narovnají práva a zavedou manželství pro osoby stejného pohlaví, klesá počet pokusů o sebevraždu mezi mladými lidmi, kteří mají jinou sexuální orientaci, protože se cítí více akceptováni ve společnosti. Změna těchto zákonů má tak pozitivní dopady. Myslíte si, že i vaše novela bude mít reálné pozitivní dopady na českou společnost, nebo alespoň na nějakou skupinu lidí?
Nevím. Všechna přesvědčení, co zákon dobrého udělal nebo neudělal, jsou velmi obtížně interpretovatelná. Co bylo dáno společenskou atmosférou, co bylo dáno zákonem… Myslím, že máme zdůrazňovat, že trvalé svazky mužů a žen směřující k plození dětí jsou pozitivní pro společnost. Společnost bez dětí nemá žádnou perspektivu, ta to může zabalit a přenechat zemi zpátky někomu jinému. Úkolem zákonodárců je toto zdůrazňovat, že rodina je chráněna. Ne proto, že se lidé mají rádi, mnohdy i navzdory tomu, že se třeba hádají nebo něco jiného. Rodina je chráněna proto, že je to prostředí pro výchovu dětí. To je základní historický argument pro podporu rodiny, podporu mateřství, od příspěvku na děti až po vdovské důchody, protože stát má zájem na tom, aby se rodily a byly vychovávány nové generace.
Chcete-li chránit rodiny, podpoříte přijetí Istanbulské úmluvy, která chrání práva žen?
Několikrát jsem se vyslovil, že Istanbulskou úmluvu v žádném případě nepodpořím, protože v ní nejde o práva žen. Ta jsou tu, na tom se všichni shodují, chráněna dostatečně. Istanbulská úmluva je založena na definici genderu jako sociálního konstruktu a s tím já mám zásadní problém.
Redakce si opakovaně domlouvala rozhovor například s Alešem Juchelkou (ANO). V dohodnutý termín ale poslanec opakovaně nezvedal telefon a následně napsal SMS, že musel na pohotovost. Navrhl proto jiný termín, ale ani v ten telefon nezvedal. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který návrh podpořil, prohlásil, že nyní několik týdnů nemá čas, zatímco další z předkladatelů, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), odepsal, že je na dovolené.