Fotografka, historička a významná postava Bauhausu. Práci nadané Češky si ale dodnes přivlastňují muži
Jméno Lucia Moholy zná v Česku málokdo, což je velká škoda. Tato fotografka, dokumentaristka a žena několika dalších profesí patřila mezi výrazné postavy německé umělecké školy Bauhaus. Nebyla ale brána zdaleka tak vážně jako její mužští kolegové a souputníci. Až do 28. října si její život a dílo můžou návštěvníci prohlédnout v pražské galerii Kunsthalle.
O Lucii Moholy se dá především říct, že byla velmi poctivou a důkladnou dokumentaristkou. „Už od dětství v Praze si psala deník, po odchodu do Německa působila v nakladatelstvích. Napsala například vůbec první knihu o kulturní historii fotografie, v 60. letech pak figurovala jako historička Bauhausu – poslední mohykánka, která si dění na té škole pamatovala a měla zaznamenané,“ říká jeden z kurátorů pražské výstavy Jan Tichý. Lucia Moholy pocházela ze židovské rodiny a bouřlivé 20. století ji zaválo do Německa, Británie (kde získala občanství) a Švýcarska, kde žila až do své smrti.
Bauhaus většina lidí vnímá hlavně skrze architekturu. „Tu tehdy na Bauhausu ani nevyučovali. Byla revoluční modelem výuky umění a designu, které chápala jako součásti našeho života. Snažila se vyprodukovat umělce a designéry, kteří by fungovali v moderním světě. Současně se snažili přinést umění a design k lidem domů. S fotografií přišla na Bauhaus Lucia,“ vysvětluje Jan Tichý.
Ačkoliv byla velmi schopná a její práce pomáhala Bauhausu prosperovat, oficiálně nebyla ničím. „Fotila, psala, editovala, korespondovala. Neměla ale žádný status ani peníze. Ty dostával manžel. Po tom, co Bauhaus skončil, přišla také o veškerý kredit za svou práci,“ popisuje Tichý. Nedostala vízum do USA, protože nebyla „dostatečně důležitou osobou“, a když ve třicátých letech prchala z Berlína, přišla o stovky svých skleněných negativů, které si přivlastnil zakladatel Bauhausu Walter Gropius. Jak to s nimi dopadlo? A jak žila po svém odchodu z Německa? Přečtěte si v rozhovoru na webu Heroine.cz.
