Před jedenácti lety se odstěhovala z Mikulova do New Yorku a dnes je jednou z nejvyhledávanějších světových fotografek. Fotí se nahá v mechu nebo na ostrých lávových kamenech a každý den svůj obličej zaznamenává na polaroidy. Otázka hledání identity prostupuje celou tvorbou Marie Tomanové, ať už jde o autoportréty, portréty výstředních mladých lidí v New Yorku, nebo zakázky pro světová média či velké módní značky. 13. 9. se zúčastní umělecké přehlídky Prague Art Week.
V září vychází kniha, která dokumentuje váš první návrat do Mikulova od doby, kdy jste se přestěhovala do Spojených států. Co se za tu dobu změnilo?
Když jsem se v roce 2018 mohla konečně vrátit domů, zažívala jsem vnitřní zmatek. Nebyla jsem tam osm let, to je hrozně dlouhá doba. Místo zůstalo pořád stejné, ale facku mi dalo poznání, jak jsem se změnila já sama. Návrat do známého prostředí pro mě byl konfrontací s mojí teenagerskou identitou. Byla jsem nucena si konečně přiznat, že jsem dospěla. Strávila jsem tam jen dva a půl týdne a bylo pro mě důležité všechno dokumentovat. Schovat se za foťák. Z těchto snímků teď vznikla kniha It Was Once My Universe, kterou vydává japonské nakladatelství SuperLabo.
Proč jste se do Čech vrátila poprvé až po osmi letech?
Komplikací byla imigrační víza. Kdybych mezitím opustila Ameriku, už bych se tam nemohla vrátit. Musela jsem se rozhodnout pro jedno, nebo druhé místo. V Americe jsem měla mnoho příležitostí, vztah, budovala jsem kariéru, na které mi záleželo. Žila jsem život, který jsem si sama vybrala, a ne ten, do kterého jsem se narodila. A nechtěla jsem ho opustit. Stále jsem ale řešila vnitřní dilema, kam patřím, kde jsem doma a co je pro mě důležitější. Návrat do Mikulova mi potvrdil, že je to sice stále můj domov, ale není to místo, kde teď chci žít a kam patřím. Tím je New York.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!