Slyšeli jste už slovo „mikrofeminismus“? Pokud ano, nejspíš jste na sociální síti TikTok, kde se tento trend v poslední rozšířil. Pokud ne, nevadí. Mikrofeminismus je zjednodušeně řečeno způsob, jakým se dnešní ženy (zejména) v korporátním a obecně pracovním prostředí snaží vymanit z každodenních stereotypů spojených s genderem. Se svými drobnými gesty se pak svěřují na sociálních sítích, aby v boji za větší rovnoprávnost inspirovaly i ostatní.
Člověk hned nemusí na pracovišti pořádat demonstrace nebo stávky. Stačí, když nenápadně, ovšem zato konzistentně nabourává obvyklá klišé a zažité představy. Jak? Svoje oblíbené tipy sdílejí uživatelky TitToku, například @katiewood____, která pracuje v advokacii: „Pokud je nás víc v e-mailové komunikaci, všichni jsme hierarchicky na stejné úrovni, nikdo není sekretář*ka nebo asistent*ka a je potřeba poslat pozvánku do kalendáře nebo pozvánku na Zoom, požádám o to muže, nebo rovnou konkrétního muže ve skupině – ‚Johne, nevadilo by ti to ostatním poslat?‘ Pod jejím postem jsou tisíce komentářů, například jeden od zástupce ředitele základní školy: „Když nějaké dítě potřebuje vyzvednout ze školy, vždycky volám nejdřív tatínkům. A když píšu maily rodičům, oslovuji maminky jako první.“
Mikrofeminismus je možné „vpašovat“ do běžných životních situací. Ať už tím, že se na večírku nebo v práci neptáme žen, kdo „jim hlídá dítě“, nebo že si slušně, ale rozhodně zabereme celé sedadlo ve veřejné dopravě a odkážeme do patřičných mezí muže, který roztaženýma nohama (čemuž se přezdívá menspreading) zabere prostor obou sedaček a ještě kus uličky. „Trend i související konverzaci okolo mikrofeminismu prostupuje sdílená potřeba ozvat se, být viděna, být slyšena, mít svoje místo ve veřejném prostoru, být validována za práci stejně jako mužské protějšky, nebýt stereotypizována. V širším kontextu genderových nerovností mohou jinak zdánlivé drobnosti dávat smysl. Ženy už prostě nebaví být přerušované a přehlížené,“ píše Markéta Brabcová ve svém textu pro web Heroine.cz.
Samozřejmě že každodenní drobné akty nezruší pay gap ani druhou směnu, ale mohou se stát prostorem pro solidaritu, sdílení a posuny k lepšímu. „Co nám mikrofeminismus nabízí, je možnost posilování sebevědomí i participace žen (i všech ostatních), které se třeba ještě necítí jako ‚dostatečné‘ feministky na to, aby o nerovnostech veřejně mluvily nebo aby své názory vyjádřily participací na protestu,“ dodává v textu Markéta Brabcová.