Globální oteplování likviduje korálové útesy. Jejich obnova přináší naději

U malého indonéského ostrova Pulau Bontosua je čas od času možné spatřit potápěče mířícího ke dnu se speciální ocelovou konstrukcí připomínající pavučinu. Říká se jí útesová hvězda a slouží k obnově poničeného korálového útesu známého jako Salisi’ Besar. Ztratil schopnost zotavit se sám, protože byl dlouhodobě vystaven destruktivním rybolovným technikám, například výbušnému a kyanidovému rybolovu (googlujte, jen máte-li silný žaludek).

Na výzkumu, vývoji a zdokonalování útesových hvězd pracovali mořští vědci více než deset let. Připevňují se na ně živé fragmenty korálů, buďto nalezené mezi odumřelými „sousedy“, nebo vypěstované ve speciálních školkách. Jde jen o jednu z technik, kterou se lidé snaží uměle obnovovat zdevastované korálové útesy. A to z velmi pádného důvodu – světové korálové útesy jsou na bodu zlomu. Pokud nic neuděláme, můžeme tento životně důležitý ekosystém navždy ztratit.

Komplet zkáza na obzoru

Koráli jsou bezobratlí živočichové z kmene žahavců. Ve své nejznámější formě žijí v mělkých mořích poblíž pobřeží a tvoří pevné schránky, jejichž shluky utvářejí pestrobarevné korálové útesy. Z celkových zhruba šesti tisíc zatím objevených druhů korálů jich ovšem řada žádné schránky netvoří, některé druhy zase žijí v hlubinách, kam se neprobojuje sluneční svit – je to zkrátka rozmanitý živočišný druh. Bavíme-li se ale o vymírání korálů a zkáze korálových útesů, je zpravidla řeč o teplovodních korálech s pevnými schránkami, ke kterým se turisté tak rádi potápějí se šnorchlem a fotoaparátem a v jejichž kulisách se ztratil populární pruhovaný Nemo.

„Od padesátých let 20. století přišel svět o polovinu ekosystémů korálových útesů. Mezivládní panel pro změnu klimatu předpovídá, že při oteplení o 1,5 °C nad předindustriální úroveň bychom mohli přijít až o 90 % světových korálových útesů. K takovému oteplení by přitom mohlo dojít již během šesti let,“ upozorňuje Jan Freidinger, vedoucí biodiverzitní kampaně ekologické organizace Greenpeace ČR. Na postupném vymírání korálů je podle něj vidět, že dopady změn klimatu nejsou otázkou budoucnosti, ale v mnoha oblastech už dnes každodenní realitou.

Podmořské bohatství

Běžný Středoevropan si bez hlubšího studia problematiky může říct: Vymírání korálů? Smutné, ale tají ledovce, mizí deštné pralesy, co jsou proti tomu nějaké kolonie žahavců? Korálové útesy jsou ale mnohem důležitějším ekosystémem, než by se pohledem od šnorchlu mohlo zdát. Zaujímají sice pouze 0,1 % oceánského dna naší planety, vytvářejí ale podmínky pro život nejméně čtvrtině všech známých mořských druhů.

Poskytují domov, úkryt i potravu nespočtu druhů drobných ryb, chobotnicím, mořským plazům, korýšům. Ale i v životech mnohem větších tvorů, například žraloků a velryb, sehrávají nepostradatelnou roli. „Korálové útesy patří mezi biologicky nejrozmanitější ekosystémy, malé ryby jsou pojídány středními rybami a ty jsou zase pojídány velkými. Celý mořský systém je propojen,“ přibližuje hlavní mořský vědec společnosti Mars Incorporated profesor David Smith, který se podílí na zmíněné obnově útesu Salisi’ Besar. Kvůli vymření korálů by byl narušen přirozený potravní řetězec a zmizelo by mnoho druhů ryb a dalších obyvatel podmořského světa.

A přesuneme-li se na pevninu, zjistíme, že na korálových útesech závisí živobytí asi půl miliardy lidí, nemluvě o tom, že jako přirozená bariéra také chrání pobřeží před ničivými bouřemi a záplavami. Jen pro USA činí dle Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) celková ekonomická hodnota korálových útesů více než 3,4 miliardy dolarů ročně – díky rybolovu, cestovnímu ruchu a ochraně pobřeží.

Koráli hrají důležitou roli i ve farmaceutickém průmyslu. Daří se z nich získávat řadu látek, které můžou být v budoucnu použité například jako náhrada antibiotik proti rezistentním kmenům bakterií.

Za vším hledej člověka

Úhlavním nepřítelem korálových útesů je změna klimatu. Má na ně dvojí smrtelný dopad. Vědci z Carnegie Institutu ve Washingtonu už skoro před deseti lety potvrdili, že růst korálů zpomaluje acidifikace, tedy okyselování oceánů. „Koráli nejen přestávají růst, ale kvůli zvýšené teplotě se vybělují. Žijí v symbióze s řasou zooxantela, která jim dává výživu a barvu. S rostoucí teplotou vody v oceánech se koráli dostávají do stresu a řasy vypuzují, v důsledku čehož bělají a hynou. Jejich smrt znamená pomalý zánik celého ekosystému,“ vysvětluje Jan Freidinger.

První rozsáhlé zbělení korálů bylo zpozorováno v osmdesátých letech minulého století a v posledních dekádách nabývá tento jev na rozsahu, frekvenci i intenzitě. V letech 2014 až 2017 zasáhlo dosud největší zaznamenané celosvětové zbělení 38 % korálových útesů světa.

Jen obnovovat nestačí

Ve vzduchu (mimochodem až dvě třetiny kyslíku, který tak nutně potřebujeme k životu, vyrábí moře a oceány a korálové útesy na tom mají svůj významný podíl) nicméně visí otázka, zda má smysl obnovovat poničené ekosystémy, když je beztak zas zlikvidují klimatické změny. „Snahy o obnovu korálů se dají přirovnat k vysazování stromů. Je to potřebné, ale není to řešení samo o sobě. Prales také nevznikne vysázením stromů, důležitější je chránit cenné ekosystémy před zničením,“ upozorňuje Jan Freidinger z Greenpeace.

Technologie na obnovu útesů mají smysl a jsou důležitou součástí zvrácení škod, které už lidstvo napáchalo. Zároveň ale nesmí být považovány za samospásné řešení. „Odborníci tvrdí, že na záchranu korálových útesů je ještě čas, ale bude třeba rychle řešit tři největší hrozby: znečištění ze souše, nadměrný rybolov, a především změnu klimatu,“ dodává Freidinger.

Co s tím z pozice obyčejného Středoevropana dělat? Nezavírat oči, netvářit se, že se nás problém netýká. Zajímat se o dění kolem nás i o to, co máme na talíři. Podepisovat petice, sdílet problematiku se svým okolím, podporovat hnutí a organizace, které si kladou za cíl zastavit globální oteplování. Nekupovat ryby a mořské plody lovené technikami, které za sebou nechávají jen spoušť. Pro začátek. Je toho víc, čím každý z nás ovlivňuje křehký ekosystém korálů, stačí se zajímat. Více o tématu připravujeme na web Heroine.cz.

Podívejte se, jak roste naděje na mořském dně